Vznikli jsme během covidu, když jsme neměli co dělat, říká nová domácí kapela Blursday

Máme pro vás rozhovor se začínající hradeckou metalcorovou kapelou Blursday. Pánové mají za sebou první úspěšný koncert a příští rok chystají vydat nové EP, které vás vystřelí ze sandálů.

Kdy a jak vznikl nápad založit kapelu?

Honza: Napadlo to mě, když jsme se klukama rozpustili předchozí kapelu. Nová kapela tedy vznikla z pevného jádra předchozí kapely, kdy k nám přibyl nový basák. Vznikli jsme během covidu, kdy jsme neměli co dělat. Dali jsme dohromady nový i starý materiál z předchozí kapely. Nějak jsme to splácali a teďka jsme tady.

Proč vlastně ten název Blursday? Jaký je význam?

Honza: To je náhoda, když jsme dlouho vymýšleli název kapely. Začali jsme nahrávat ve studiu a ještě jsme neměli název. Já na Facebooku sleduju stránku s fakty, kde se sdílí význam anglických slov, které se moc často nepoužívají. Jeden den tam bylo slovo blursday, které používají Američani, když nevědí, co je za den. Mně se to líbilo. Další plus bylo, že to další jiná kapela neměla, nikdo to ještě nepoužil. Dost často jsme bojovali právě s tím že jsme chtěli jméno, ale už ho někdo měl. 

Oli: Je zajímavý, když ten nápad poprvé Honza řekl na zkoušce, tak jsem byl proti. Pak se mně to rozleželo, protože během covidu jsem chodil na zkoušku a vlastně jsem ani nevěděl, co bylo za den. Takže ve finále mně došlo, jak nás ten název vystihuje.

Zmínili jste nového basáka, jak jste k němu přišli?

Honza: Vlastně jediný, kdo nám chyběl, byl basák. Dali jsme si inzerát a první, kdo se ozval, byl Michal na první dobrou.

Oli: To bylo vlastně dost rychlý, ozval se už po dvou dnech, přišel na zkoušku a bylo.

Budete teď vydávat nové EP, je na co se těšit?

Oli: Je na co se těšit!

Honza: Ještě je v progresu. Příští rok by mělo vyjít.

Oli: Člověk vždycky doufá v rychlejší vydání, ale pak se to protáhne.

Honza: Mysleli jsme, že to vydáme do Vánoc. Nicméně nechceme to uspěchat

Oli: Neuspěchat to je důležitý.

Váš první oficiální koncert byl na Limen Screemblastu, jak jste si ho užili?

Honza: Přišlo na nás dost lidí. Na první koncert bomba.

Oli: Za mě to bylo parádní. Člověk si užil atmosféru. Já jsem vlastně poprvé hrál jako bubeník před lidmi, tak to pro mě vlastně bylo o dost větší terno než třeba pro kluky.

Honza: Já jsem hlavně koukal, že na nás přišlo tolik lidí, ikdyž jsme hráli jako první. Kamarádi nás dost podpořili. Na Hradec dobrý.

Máte naplánované koncerty na příští rok?

Oli: Potvrzený máme zatím jen jeden, a to Limen narozeniny. Hodí se zmínit to, že jsme se s majitelem Limen Clothing skamarádili a vypadá to, že budeme stabilní hostující kapela na Limen akcích.

Honza: Už jsme obepsali dost dalších akcí, tak jen čekáme, až se ozvou.

Oli: Přesně, dost koncertů už je v jednání. Všichni, kdo to teď čtete, máte šanci nás někam pozvat. Rock for People a Brutal Assault děkujeme předem za pozvání! (smích) Tam bychom si skutečně moc rádi chtěli zahrát. Jsou to moje oblíbená místa, kam jezdím. Ale když kapela začíná hrát, je vděčná za každou šanci si zahrát.

Jaké jsou vaše vzory jak z tuzemské, tak i ze zahraniční scény?

Honza: Z tuzemských kapel určitě John Wolfhooker, to jsou jedni z nejlepších muzikantů tady v Česku.

Honza: Ti jsou úplně jinde, jsou hrozně šikovní jak na nástroje, tak i v produkci.

Oli: Nedávno jsem je viděl naživo a prostě pecka. Z český scény ještě třeba Skywalker nebo Sunset Trail, ty jsem si na Rock for People strašně užil.

Honza: Já jsem Sunset Trail zažil tady v Hradci v Klubu č. 4 a bylo to naprosto šílené. Úplně narváno a udělali mega show. Nedalo se tam sice hnout, ale bylo to super.

Oli: Ze zahraničních máme s Honzikem rádi In Flames.

Honza: Ještě While She Sleeps, u těch se mně líbí, jak jdou cestou bez labelu, dost se mi ta cesta zamlouvá.

Oli: Já se snažím skloubit podnikání i hudbu, tak v naší kapele jsem takový mozek operace, co se týká ekonomických kroků do budoucna.

Honza: Olí je takovej manažer.

Oli: Já vůbec nejsem kreativní, já to dobře zabubnuju, dám do toho energii, ale ostatní kapely vidím spíš jako firmy. Pro mě In Flames, Woflhooker jsou prostě firmy. A některá funguje a jiná zkrachuje. Musíš si najít takovej střední bod, aby tě to bavilo, ale zároveň i uživilo.

Hodně kapel se teďka snaží přizpůsobit fanouškům změnou hudebního stylu, zvětšením záběru, co se týká žánru. Skywalker, BMTH, While She sleeps atd., co vy na to?

Honza: Musíš prostě vyměknout. Někteří lidi mají více rádi melodie než tvrdé riffy.

Oli: No jasně, ale pořád tam jde najít dobrý kompromis.

Honza: Ale to je taky i v rámci progresu kapely. Jako mladí jsou nevybouření a postupem času s věkem se to změní.

Co vzkážete našim čtenářům?

Oli: Choďte na koncerty, užívejte si to, a to nejen na našich koncertech, ale i na koncertech ostatních kapel.

Honza: Kupujte merch kapel, což je nejlepší podpora. Protože tvorba hudby není levná. Třeba takové studio fakt stojí dost peněz.

Oli: My jsme začínající firma a zjistili jsme, že je to těžké.

Honza: A když hrajeme za pívo a párek. (smích)

Oli a Honza: Ještě na závěr naše moudro: „Fake it till you make it!“