Vzpomínka na Ivana Krále, nejslavnější české jméno rockové muziky ve světě

Text vyšel v roce 2020 v prvním tištěném vydání Kids and Heroes.

Zubatá s kosou dala opět vědět, že je stále ještě na šňůře. A všichni víme, že tohle turné je to jediné, které bohužel nikdy neskončí. Tedy možná ještě s výjimkou rozlučkových turné kapely Kiss. I s těmi se osobně znal Ivan Král, zřejmě nejslavnější české jméno rockové muziky ve světě a osobnost, která nedávno odešla na onen svět.

Přiznejme si, že nastal čas, kdy nám „zbývající“ rockoví mohykáni z dob nejslavnějších pomalu odcházet budou. Otázkou ale zůstává kam. Stairway to heaven or highway to hell? A koho tam vlastně vůbec potkají? GG Allin určitě v pekle vozí multikárou uhlí, zatímco Sid Vicious objednává v OBI Luciferovi nový vidle a aby jim nevyhládlo, vaří Charlie Manson v kotli polívku z lidských vnitřností. Ivana Krále si ale rozhodně představím spíše tam nahoře na čaji o páté, jak se přimlouvá za Iggyho Popa, že tady dole u nás vlastně zas až tolik nezlobí.

V každém případě ten slavný prototyp vyžilého rockera a věčného hříšníka na našeho smíchovského rodáka absolutně nesedí. Jeho osobnost byla spíše jemná, upřímná, bezelstná a v tomhle byznysu, který dokáže být velmi krutý, zcela výjimečná. Samozřejmě i on si uměl prosadit svou a nějaký ten večírek prožít, ale jako ryba ve vodě se cítil jinde. Ve světě populární hudby ho totiž nejvíce ctila a charakterizovala jeho pracovitost a píle. Jeho jméno je vepsáno pod spousty nahrávek, díky kterým si ho budeme pamatovat a které tu přetrvají navždy. A i dík tomuto nevídanému workoholismu toho za svůj život Ivan Král prožil tolik, že by jeho příběh vydal minimálně na tři knihy.

Protloukat se musel prakticky od počátku svého dospívání, kdy byl nucen poznávat Ameriku. Když jako puberťák spolu se svým bratrem opouštěl Prahu a vycestoval do New Yorku za svými rodiči, netušil, že své rodné město dalších téměř 30 let vůbec neuvidí. Zůstávat v Americe se mu přitom zpočátku až tolik nechtělo. Jeho kapela Saze se tu konečně začala dostávat do povědomí a tajný sen předskakovat kapele Olympic se mu také stihl vyplnit. Kdyby v ten moment věděl, že za 12 let bude s Patti Smith Group předskakovat samotným Rolling Stones, asi by si velmi výrazně poklepal na čelo.

Blondie, Patti Smith, John Cale, Iggy Pop, John Waite či David Bowie. Ti všichni a mnozí další Ivana ocenili nejen jako skvělého spoluhráče, ale i jako skladatele a poctivého dříče, který měl vždy v záloze nějaký další riff nebo melodii. Skladby jako Dancing Barefoot nebo Bang Bang zná celý svět, aniž by třeba tušil, že se na nich autorsky podílel československý emigrant.

Když se pár let po revoluci vrátil podívat do Prahy, jeho rodná zem ho v euforii té doby přivítala s otevřenou náručí a šlo se zase nahrávat. Lucie, Mňága a Žďorp, Garáž, Alice, Janek Ledecký a další. Tito všichni mu mohou děkovat za produkci svých alb a některá jsou do dnešních dní stále vysoce ceněna. Ivan Král jakožto hudebník i producent byl člověk, který až fanaticky šel na dřeň samotné písničky, hledaje kromě silné melodie hlavně autenticitu. Odhodit všechny zbytečné šminky a nedbat na drobné chyby. Také vás napadlo, že by se nad tímto přístupem mohla zamyslet spousta dnešních přeprodukovaných kapel?

Americký sen se vším všudy? Není to tak úplně pravda. V horších časech vyzkoušel i řadu civilních zaměstnání jako provoz videopůjčovny, vetešnictví, palačinkárny v Seatllu (samozřejmě tam chodil i Kurt, Eddie a další), natírání domů nebo řízení dodávky pro Armádu spásy. V dobách, kdy se o klubu CBGB mohlo bohémě z New Yorku jen zdát, tak ty Ivan trávil 18hodinovou brigádou na pumpě. Jasný důkaz toho, jak to v Americe fungovalo a co vám tato země mohla nabídnout i vzít. V dobrém i zlém slova smyslu.

Chybí mi více takových králů, které bych za jejich životní příběh, práci a lidskost obdivoval. A jasně, že mu závidím! Však kdo by nechtěl stát na pódiu vedle Iggyho a v totální euforii být potřísněn jeho krví a potem! Nebo třeba říct Patti, že jí to moc slušelo. Šťastnou cestu a odpočívej v pokoji!