Naše rubrika Úhel pohledu se vždycky věnovala trochu závažnějším tématům, ale je léto a my se chceme bavit. Proto je tu další speciál v rytmu festivalové sezóny. A tak jsme se, ještě než v pátek vyrazíme směr Mighty Sounds, nemohli nezeptat, jaké historky z tohohle mejdanu vypráví zástupci domácí scény z letošního line-upu. Odpovídali RozpoR, Peshata, Nežfaleš, Queens of Everything, Highstreet Hooligans, Green Småtroll, Plus Minus, Sto Zvířat a Hentai Corporation.
Datra (RozpoR)
Z nášho vystúpenia na Mighty mi najviac utkvel v pamäti obraz, keď sa asi v polovici setu na pódium dostal cez zábrany a ochranku náš kamoš a fanúšik RozpoRu – Kábel. Po obligátom hecovaní publika pod ním skočil znova naspäť do davu, ktorý ho potom na rukách držal ešte pár minút. Poviete si – klasika. No áno, ale tentokrát to bol podľa mňa veľmi šikovný, odvážny a imponujúci čin, pretože to veľké pódium je vzdialené od publika niekoľko metrov a oddeľuje ho masívna železná zábrana strážená sekuriťákmi. Preto si myslím, že to bolo niečo viac ako inokedy. Smutné je, že Kábel skončil v base na dva roky a teraz je asi tak v polovici trestu. Píšeme si a naposledy keď som mu posielal list, tak na druhú stranu som nakreslil v šuvixovskom štýle túto scénu z Mighty. Odpísal, že ho to potešilo a že kurva rád by si to zopakoval aj tento rok. Bohužiaľ ho pustia najskôr až po zime… :( Takže pozdrav od nezbedníka Kábla z basy pre všetkých stage-diverov na Mighty Sounds 2017! (Ak ho naopak chcete pozdraviť vy, napíšte nám a sprostredkujeme vám jeho kontakt. Dikes.)
Martin (Peshata)
Mighty sounds svojí přátelskou atmosférou, profi zázemím a nepřekonatelným lineupem bezesporu patří mezi nejlepší festivaly. K 100 % mi subjektivně chybí snad jen Streetlight Manifesto a japonský skapunk, ale věřím, že je tam kluci jednou dostanou. :-) Při vzpomínkách na Mighty se mi vybaví tři ročníky. V roce 2006 se v Olší s Peshatou loučil zpěvák Petr Bína. O tři roky později nelze zapomenout na bahenní lázně, kdy to byl jeden velký nekončící mud pit. A v roce 2012 jsme jezdili letní koncerty s 25 členným swingovým orchestrem a den před hraním na Mighty jsme hráli někde u Šumperka. Návrat domů někdy kolem sedmé ranní a v jedenáct dopoledne sraz u Jan Hus stage. Asi nás, polospíci, klátící se členy obou formací v sakách a košilích, bylo zábavný sledovat. Ale ten koncert nakonec patřil mezi naše nejlepší vystoupení, co jsme kdy na MS dali. Ta atmosféra nás prostě tý únavy rychle zbavila.
Radek (Nežfaleš)
V roce 2013 jsme hráli na Mighty na Rafanově Lucky Hazzard stage a přijeli si samozřejmě užít atmosféru festivalu už den před vystoupením. Netřeba asi zdůrazňovat, že večírek trval hluboko do noci. V průběhu bohapustého veselí mě napadlo (ač nejsem žádný velký příznivec adrenalinových zážitků), že druhý den před naším koncertem zorganizuji hromadný seskok z desetimetrové věže, kterou na festivalu provozovala jakási tabáková firma. Kluci z kapely, oblouznění různými opiáty, zřejmě vyhodnotili situaci tak, že když mi budou přikyvovat a na oko se na akci těšit, budu spokojen a po probuzení si stejně na nějaký seskok ani nevzpomenu. Překvapil jsem. Dopoledne jsem vylezl ze stanu a zavelel. Kluci kuřáci koupili krabičky cigaret (které byly podmínkou seskoku) a šlo se na to, výpravu hrdinů doplnil např. i Marcel Green z The Fialky. Musím uznat, že když jsem podepisoval papír, že souhlasím s tím, že možná „umřu“ a následně bos lezl nahoru po lešenářských trubkách, nebylo mi zrovna dvakrát… Na tréninkovém skoku z pěti metrů odpadl Kráťa, kterého nepustila technika dopadu na vyšší, desetimetrovou výzvu. Když jsem tenkrát vylezl nahoru, foukal vítr a Green se tam na plošině křečovitě držel zábradlí. Doskočiště v podobě naducané žíněnky mi sice přišlo maličké a trochu daleko na to, abych se do něj mohl trefit, ale jelikož jsem tenkrát procházel životní krizí s pocitem, že už nemám stejně co ztratit, šlápl jsem bez sbírání odvahy do prázdna. Let samotný si moc nepamatuji, za mnou v těsném sledu dopadali Moucha i Petr a v podstatě okamžitě jsme běželi na stage a odehráli super koncert, během kterého se nám ještě lehce klepaly kolena. Jasný, trošku to dramatizuju, ale do dneška na to vzpomínám a byla to pro mě lekce, že adrenalin před koncertem není vždy nutno nahazovat podpůrnými látkami, ale někdy prostě stačí, jen tak si skočit.
Ondra (Queens of Everything)
Mighty Sounds bereme jako zcela zásadní akci každého léta, a přestože jsou Královny služebně mladší než festival, minimálně půlka z nás se na jeho pódiích pohybuje od samého začátku. Vypíchnout jednu historku je pak strašně těžký, ale ověřili jsme si, že odehrát na Mighty super koncert se dá v jakoukoliv denní i noční dobu a v jakymkoliv stavu. Akorát to občas bolí. Pro mě jako zpěváka bylo největší peklo před pár lety zjistit, že ztracenej hlas se po třech dnech práce/kalby na festivalu jen tak nevrátí a od tý doby se snažíme vyhýbat hraní v neděli. Co čert nechtěl, letos hrajem v neděli zas, tak uvidíme, jestli nám to zase nějak projde.
Jenda (Highstreet Hooligans)
Mighty Sounds pro nás znamená třídenní oslavu toho nejlepšího hudebního žánru, kterej na světě existuje! Sjede se spousta kámošů a známejch a nikdo nic neřeší, všichni jsou na stejný vlně a baví se až do rána (pokud se toho ovšem dožiješ :D). Na Mighty se vracíme každým rokem a jsme rádi, že ho letos můžeme poznat i z tý druhý stránky, jakožto vystupující. Fakt se na to těšíme. Historek z tohohle super fesťáku bychom našli asi spousta, ale takový, co nám uvízly nejvíc v hlavě, bylo Mighty, který se konalo ještě v Olších, tuším, že to bylo naposledy tam, kdy bylo všude půl metru vody a bahna a ve stanu nám plavaly pánvičky, prázdný lahváče a nějaký párky nebo co to bylo. Nebo třeba pařící sekuriťák na Lucky Hazzard, který naopak pomáhal lidem vylézt na stage a sám si pak stagedive dal taky… anebo uklízecí četa, která přivezla našeho kámoše na čtyřkolce až ke stanu, protože ho našli ráno v areálu, jak tam spí někde opřenej o plot. Mighty je pro nás zkrátka o přátelský atmosféře, o lidech a skvělý hudbě! MIGHTY PEOPLE <3
Adam (Green Småtroll)
Historek je pochopitelně mnoho. Mighty Sounds beru jako akci, která využila díry na trhu a výborně jí zaplnila. Vznikla tak alternativa k tehdejším mainstreamovým festivalům typu Sázava fest, Rock for People a podobně. Sjednotila subkultury, dříve především ze Ska a Reggae scény, nyní už více Rock ‚n Roll, Punk, HC a Rockabilly. Jakožto pamětník prvních ročníků mohu dobře pozorovat, jak festival postupně rostl a kvalita zázemí a služeb šla každý rok nahoru. Oproti jiným festivalům, kde půlka věcí organizačně opakovaně několik let nefunguje, zde, pokud byl problém, byl již následný rok odstraněn, vyřešen, vylepšen atd. Velmi kvituji i několik poměrně riskantních kroků, jako třeba systém střídání kapel na dvou hlavních pódiích, aby se produkce navzájem časově a zvukově nekryly.
Gza (Plus Minus)
Pre mňa Mighty Sounds hlavne znamená festival plný kamošov či už zo scény alebo len fanúškou. Vačšinou tam postretávame ludí ktorých sme už dlhšie nevideli a tak je to vždy velká paráda. Skvelá akcia, výborná hudba, žánrovo pre Plus Minus asi naj festival v Československu! Čo mi utkvelo v pamati je ročník keď tak hrozne lialo. Autá sa borili v blate a mi sme sa nemali poriadne ako v tých našich vansoch a converzkách dostať k pódiu. Celé miesto vypadalo ako vystrihnuté z woodstocku! Všade blato, ale ludia si to užívali… No na rok si presne nepamatám. :)
Honza (Sto Zvířat)
Když se řekne MAJTY, tak mně okamžitě naskakuje spousta vystajlovanejch holek a kluků, pánů a dam a jak ta druhá doba na kytaru a bučení sága vibruje v jihočeskym ovzduší. STO ZVÍŘAT chybělo na tomhle fesťáku fakt jen párkrát a tak jsme zažili vedra, lijáky, vichřice, traktory tahající dodávky s kapelama, spáleniny na ramenou, přesun z údolí na letiště, ale hlavně vždy perfektní zázemí. Jestli vono to nebude všechno tak rozmilý, protože to pořádaj muzikanti, že jo, Fido? Loni jsme před koncertem naší Janě slíbili, že jí do roka a do dne vydáme sólový album DÁMA S ČÁPEM, no a letos ho vezeme s sebou. Když se něco slíbí na ČAPÍM DVOŘE…
Radek (Hentai Corporation)
Nikdy nezapomenu na naše první Mighty. Byl to ten ročník, jak brutálně chcalo a veškerý cajky kapel včetně nich vozily traktory. Tenkrát jsme dělali zpatlaný smyky v bahně s našim starym Sharanem. Navíc, když jsme konečně dorazili ke stage, tak nás vyškolili kluci z Kombuchy z fetu a radostí života. Koncert už si potom nepameťám. Bylo to krásné. Kefalín.
