Modrý Tanky byli jednou z těch „perestrojkových“ kapel, vyloupnuvších se z přítmí polosvěta nezávislé kontrakultury v druhé půli 80. let. Zpětně si vybavuji jejich vystoupení na Rockfestu a pár dalších, které bych patrně více cenil tak o čtyři roky dříve. V kontextu roku 88 to zkrátka a dobře nebylo pro mé tehdejší uši dost hardcore punk. Takto z nich v mé mysli zbyla jen poměrně nekonkrétní polorozmazaná vzpomínka, jak na živá vystoupení, tak nahrávky, uložená v mozkové zásuvce s přílepkou „gymplácký punk“.
O bezmála tři a půl dekády později se mi točí na gramofonu LP verze prvního dema Beznaděj. To startuje písní Modrý Tanky jedou, kde dominující basa a deklamativní zpěv evokují pubertální variaci na pomalé věci HNF s výrazně zjednodušenou začátečnickou rytmikou. Případně, pokud budeme chtít zarámovat nahrávku do globálních poměrů, Modrý Tanky tu zní jako německé punkové kapely ze samého úsvitu osmdesátých let. Je tu stejná všudypřítomná mixáž neklidu a temnoty, spojená s eklektickým projevem deklamujícího zpěvu. Vlastně i ten typ zvuku s dominantní basou zní podobně. Stejně jako se mísí (tak jako u kapel od našich západních sousedů) nepřeslechnutelné inspirace v sedmdesátkovém punku s okouzlením post-punkem v nestrojeně amatérském projevu. Ostatně, jak je zde deklamováno, „Dojčedojčebír podporuje mír“. V kontextu roku 87 mohla obdobná nahrávka vzniknout patrně pouze za železnou oponou, dík do relativního bezčasí opožděně vstupujících subkulturních vlivů. V tom je do značné míry jedna ze zásadních krás nahrávky. Navíc, dík textům výstižně reflektujícím svou dobu, je tak jakousi časovou schránkou, umožňující zavzpomínat nebo se přenést v čase. Třeba do Slávie, jejíž s punkem spjatý osmdesátkový genius loci je dávno zavát pod nánosy času a jinými poměry.
Jsme o pětatřicet let později a první demo Modrých tanků pro mě při poslechu trochu nečekaně obstává zkouškou časem. Má mladistvou energii a autentickou generační výpověď, což jsou aspekty, které nahrazují možná relativně slabý chytlavý potenciál jednotlivých skladeb, ale to je opravdu značně relativní. Navíc Modrý Tanky mnohem silněji operují s post-punkovou hypnotizující monotónností než s přímočarou rocknrollovou sadou odrhovačkových triků. Faktem je, že poslední dvě skladby jsou poněkud úmorné, ale to je ve čtrnácti písňové kolekci vlastně jen detail, který je vrchovatě vyvážen předchozí dvanáctkou skladeb.
Label: PHR Records
Rok vydání: 2022 / 1987
- Modrý tanky jedou
- Agent z popelnic
- Veselohra na schodech
- Veselohra v blázinci
- Slávie
- Veselohra na hřbitově
- Láska
- Beznaděj
- Měšťáci
- Döjčedöjčebír
- Tak co tu chce
- Vzpoura
- Moje cesta přes rubikon
- Funeral párty
- Zulajda
