V prvních minutách jsem se snažil zapamatovat si, jaké songy Tiny Moving Parts hrají. Po chvíli se mi ale skladby rozkutálely jak drobáky vypadané pod nohy tanečníků v kotli. Ať už byl ale setlist jakýkoliv, line-up americká trojice zněl jako hit za hitem. A publikum každou další skladbu hltalo, jako by to byla ta jejich úplně nejoblíbenější.
Téměř 15 let hledalo americké trio Tiny Moving Parts cestu do Prahy. Až v květnu 2022 se dva bráchové a bratranec z Minnesoty, vyzbrojeni hudbou svižně kličkující mezi midwest emem a indie rockem a srdcem na dlani vydali do Rock Café. Jako doprovod si přizvali domácí Glad for Today a australské Eat Your Heart Out. A taky spoustu natěšených lidí.
Nechápu to, ale koncert vypadal, jako by každý jeden člověk v Rock Café těch 15 let trpělivě čekal a pak ze sebe v první minutě setu Tiny Moving Parts všechnu tu energii vypustil ven. Moje představa, že si budu podupávat nohou někde na straně, vzala za své někdy při druhé skladbě. Pak už jen lítám ze strany na stranu stejně rychle (ovšem zdaleka ne tak cíleně) jako prsty frontmana Dylana Mattheisena po kytaře. Jak při tom stíhá ještě zpívat a běhat po pódiu, nevím, ale dělá to. Lidi zpívají snad každý song a všichni kolem, kapelu nevyjímaje, působí, jako že se baví jak už dlouho ne.
Brzy přichází první stagedives, první vyzuté boty, první modřiny… tohle jsem fakt nečekal. Kolektivní nadšení a sdílená radost doslova pulzují všude kolem, jak všechno zapadá do sebe. Parta dospěláků poskakujících na tak trochu pubertální a naivní emo hudbu nikdy nevypadala přirozeněji než teď a tady. Nikdo z přítomných očividně nechce být tím, kdo zatáhne za nouzovou brzdu a ukončí večer, který působí, jako by se na něj čekalo po celou dobu existence kapely. První přídavek, druhý, potlesky, pak small talky plný úsměvů, focení před dodávkou a ahoj. Snad se uvidíme zas. A snad sakra co nejdřív.
Velké poplácání po zádech si rozhodně zaslouží i domácí předskokani Glad For Today. Srší z nich pozitivní energie a díky sympatickému projevu dělají Glad For Today i z neoblíbené pozice první kapely večera parádní set se vším, co si k němu můžete přát. První tanečníci, křičení textů a velmi přátelská atmosféra. Nové songy, které na mě zafungovaly už z nahrávky, fungují i naživo. Vydání desky Melting Youth je na spadnutí, a pokud jsou na ní Glad For Today ve stejné formě jako v Rock Café, tak to bude bomba.
A jak všechny chválím, tak sám zasloužím pokárat. A to za absenci mé maličkosti na setu australských Eat Your Heart Out. Jejich Paramore-vibe skladby mě v úvodních minutách vůbec neoslovily. Abych ale nebyl škarohlíd, věřil jsem, že jsem jen nerudný z hladu, a šel jsem se rychle naproti najíst. Než jsem ale bagetu dokousal, protinožci měli hotovo. Svou hypotézu jsem tak už neověřil. Shame on me.
