Literatura

RECENZE: Hlasatel 2 – neortodoxní časopis pro ortodoxní lidi

Nepravidelně vycházející fanzine ze sklepa Papagájova Hlasatele s pořadovým číslem 2 mi dorazil do schránky koncem června loňského roku a jeho pevný hřbet vypadá skvěle v mojí knihovničce. Navíc s vloženým flexi split sedmipalcem Zeměžluče a Gride, jehož umístění je prakticky vyřešeno perforací, umožňující pohodlné vytržení bez jakéhokoli poničení zbytku zinu. Ocenit musím i stoprocentně punkovou titulku, jehož kresbu má na svědomí Tofutrasher. Toho můžete znát například jako autora obalů Empty Hall Of Fame nebo Rapsöd. Nejsem analfabet, ale důkladné pročtení celého Hlasatele zabere pěkných pár dní a kvůli dlouhodobému zaneprázdnění jsem se dostal k recenzi až teď.

Po přečtení trefného úvodníku a prvotním prolistování jsem se hned vrhnul na report z dvoutýdenních toulek Evropou společného tour Empty Hall Of Fame a Kacctus. Ten se sice na víc jak dvanácti stranách zvrhne spíš ve výčet veganských jídel, ale narazíte taky na super pasáže, jako třeba tu s Franzem Saarschlieferem, který zpívá po punkovém koncertu disco songy v němčině a na konci rozdává podpisové kartičky se sloganem „Ein Franz, ein freund“. Mé velké pozornosti se dostalo i obšírnému vyprávění o historii Dead Kennedys, převzatému z polského Pasaziera. I přes pár korekčních chyb (které jsou asi jediným neduhem celého Hlasatele), zaujme i hlubokým zasvěcením do tehdejší lokální politické situace a vůbec celé atmosféry té doby a pohnutek. Přes představení několika labelů a vskutku parádní nastínění politiky vydávání nezávislé hudby u nás, jsem se dostal k rozhovorům se zajímavými Trashcat a taky Zeměžlučí. Tady bych se asi trošku zastavil, protože rozhovor se Šotym je moje první hlubší seznámení s kapelou, pokud nepočítám hrstku profláknutých písniček Zeměžluče. Hodně mě v dobrém překvapil a vlastně jen díky tomu jsem se dostal k desce Hledání, kterou teď považuju za velmi kvalitní.

Trochu nezajímavé recenze na starší fanziny střídá historie kapely Victim (vynikající záležitost) a taky hodně povedený článek o protopunku. Kvituju i obsáhlý rozhovor s Danem z Tupak Amaru a Tyranie Identity, který dost řeší punk na zabitém městě, anarchistické ideje a tvorbu textů. Malignant Tumour nejsou můj šálek (i když na Letné bych nejradši udělal to samé), ale třeba rozhovor s Davem Jonesem z Agnostic Front o radioamatérismu je naprosto boží. Co napsat k sedmipalci? Zatímco Gride zhodnotit nedokážu, jelikož žánrově jdou naprosto mimo mě, Zeměžluč přišla s dvojicí parádních songů. Tedy pokud pominu úvodní recitativ v písničce Ve světle pravdy. Obzvlášť ale skladba Mám pocit je výborná a s chytlavým refrénem. Flexi má bohužel přesné rozměry obalu na 7-inch a v kartonovém bookletu se prostě do obalu nevejde. Škoda, ale je to jen drobný detail a není přece problém hodit disk do igeliťáku na desetipalec, takže co. Hlasatel 2 je stále k dostání v distru PHR a rozhodně stojí za nákup.

Danny

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímá, co si vzít na sebe na pódium. Chodí pít na koncerty a číst do hospody. Stejně obratný za klávesnicí, jako za barem. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák v Brně, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Související

Back to top button