Máme pro vás další díl rubriky, ve které prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme našli. Tentokrát víme, co při kompletování desek UK Subs poslouchal Pavel, boss Papagájův hlasatel records. A že je to výživné čtení!
Kollaa Kestää – Jäähyväiset Aseille
Kollaa Kestää jsem neznal až do našeho letošního výletu s kumpánama na Puntala festival, pustili nám ji v jednom helsinským bytě. Docela mě to dostalo, skvělej zvuk a perfektní zpěv. Sice je to finská kapela založená v magickém roce 1977, ale zní hrozně současně a švédsky. Deska je z roku 1979 a má svěží, současnej a zabijáckej sound. Kapela je atypická tím, že se vůbec nepodobá ničemu, co normálně poslouchám. Mám samozřejmě reedici na Svart, takže deska je krásně vypravená. No a já mám radost, že jsem schopný se i ke stáru nadchnout pro něco, co není absolutně vůbec můj šálek čaje. Nicméně, můj ještě starší kámoš se nadchl ve stejným bytě pro Pertti Kurikan Nimipäivät, což je neumětelskej „Ramones punk“, kapela z Finska, tvořená mentálně postiženýma. Až budou hrát Tap Tap něco podobnýho, začnu na ně chodit. Doporučuju zčekovat!
Thalidomide – Thalidomide
Pokud to někdo neví, tak Thalidomide je jeden z názvů, o kterých uvažovali Dead Kennedys, než se pojmenovali Dead Kennedys. Což sedí – vykrádačka DK až na půdu se vším, co k tomu patří. A tím nemyslím nabiflovaná pohybovka kytaristy, nebo že by zpěvák obšlehnul Biafrovy tanečky. Tahle kapela má uvnitř sebe to stejný, co DK, ten znepokojivej vnitřní žár, kterej rozhoduje o všem. Jedna z nejlepších českých desek vůbec, s nejtlustším bookletem všech dob a energií jako kamión Red Bullu! O koncertech samozřejmě platí dvojnásob, takže je nepropásni! Snad se tam potkáš se sestavou, kde Kozel jen zpívá a dělá různá zvěrstva, což se mu, hrajíc na basu, ne úplně daří.
Inner Terrestrials – Tales Of Terror
Poslední výtvor anglických DIY ska-dub-reggae punkáčů. Dvojdeska s famózním obalem, perfektní a absolutně nečeskou muzikou a zpěvákem, který si vás svým charismatem omotá kolem prstu a bez ohledu na to, jestli jste holka nebo kluk, si ho budete chtít vzít za muže. Je jen jedinej člověk na světě, co usnul znuděnej na koncertě Inner Terrestrials omotanej kolem sloupu, a toho nebudu jmenovat! Faktem je, že kapela nemá sólo zpěváka, takže na koncertě je to trochu moc uhnaný a ufuněný. Deska je potom skvěle relaxační, průnik londýnskýho East Endu a Jamajky, takže vychytanej mix punku, s reggae a ska vlivy. Ne, nemají dechovou sekci a ne, není to ska punk! Pokud mohu, dopřejte též pozornosti kapelám podobného ražení, většinou personálně propojeným – PAIN, AOS 3, Radical Dance Faction.
Dezerter – Ile Procent Duszy?
Jedna z nejoblíbenějších desek mé nejoblíbenější kapely. A tahle kapela je důvod, proč sem se naučil polsky. Právě na Ile Procent Duszy? LP jsou naprosto zásadní texty, který mě rozsekaly, když sem je slyšel poprvé a rozsekávají mě dodnes. Hudebně je každá deska Dezerteru decentně ovlivněná nebo spíš insipirovaná něčím jiným, takže tentokrát je jejich klasický, nápady a energií přetékající punkrock/hardcore lehce pod vlivem Fugazi/Sonic Youth. Kapela je geniální i na koncertě, a jsem opravdu šťastný, že jsem se jejich koncertu třikrát zúčastnil, a že jsme je měli na oslavě 15 let PHR. Na závěr si můžu snad trochu pobrečet, že v Československu není kapela, která by byla jakýsi odrazový můstek pro mladý punkery, byla by „masová“ a přitom zajímavá a měla texty o něčem. No ok, Davová psychóza v devadesátkách na Slovensku, ale jinak nic! Možná to je důvod proč je tak málo mladých punx?
Chaotic Dischord – Fuck Religion, Fuck Politics, Fuck The Lot Of You!
Sranda kapela z let osmdesátých, kterou založili členové Vice Squad a jejich bedňáci. Původně to měl být srandovní projekt, kterej parodoval všechny tehdejší hlučný, politický a šokující kapely v Bristolu, jako Chaos UK, Disorder a jiný čuchače lepidla a hudební neumětely. Tak trochu jim to přerostlo přes hlavu, vyšla jim deska na Riot City Records a kromě nich asi ten vtip a parodii nikdo nepochopil, takže kdejakej vůl po celém světě má jejich logo napsaný na křiváku. Já mám jejich dvě desky a tuhle mám radši i přesto, že na té druhé hraje na basu Beki z Vice Squad, kterou samozřejmě, jako řádnej punkáč, zbožňuju. Každopádně, pokud máš v oblibě neučesané rytmy, zlou kytaru, uvřískaný spratkovský zpěv, tahle deska je přesně to pravý, po čem tvá duše touží. Pokud teda máš v oblibě 82 punk, ideálně z Bristolu a okolí! Toluen čuchat nemusíš, dej si Grafenwalder.
