Po delší době pro vás máme další díl rubriky, ve které prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme našli. Tentokrát se dozvíme, co poslouchá Mejla, kytarista pražských Old Folks House.
13th Floor Elevators – The Psychedelic Sounds Of The 13th Floor Elevators
Nebudu to brát po lopatě. Roky Erickson se dva roky po nahrání mého nejmilovanějšího alba psychicky sesypal a já k tomu nemám kolikrát moc daleko, jen co si ten klenot pustím. Poslouchám to často. Víc než bych měl. Donekonečna mi v hlavě zní „takový ty ufo zvuky“, který mi ze začátku strašně vadily a nesnášel jsem je, a který samozřejmě doprovází každou písničku od Elevators. Občas sedím doma a snažím se je napodobit, přísahám! Na tohle smrtící album nedám dopustit a hádám, že mě bude bavit ještě nějakou řádku let. Ještě bych jen chtěl doporučit, jestli k tomu budete mít někdy příležitost, přečtěte si na zadní straně obalu LP to krátký povídání a popis písniček. Nevím, kdo to psal, jestli kapela sama, producent, nebo někdo z vydavatelství, ale rozhodně mi to pomohlo vytvořit si obrázek o tom, co se asi v roce 1966 honilo pěti mladým klukům z Texasu hlavou.
The Cramps – Songs The Lord Taught Us
Ale tím bych chtěl především upozornit na samotný Cramps, protože neznám jinou kapelu jim podobnou. A jestli taková kapela existuje, pak stejně vyrůstali na Cramps. Existuje jeden celkem známej záznam z koncertu, kterým se dá shrnout úplně vše. Nick se svojí dírou v kopáku, Bryan tvářící se nad věcí jako vždycky, nebezpečná Ivy, Lux v nejlepší formě a hlavně, ta největší sranda, odehrává se to v blázinci. Která kapela si tohle může napsat do životopisu? Tohle album si ale od nich stejně pouštím nejradši, je to fakt hit za hitem! Občas, tu a tam, když jsem na mejdanu, tak se mi dostane privilegia, že smím pouštět hudbu. No a jednou jsem takhle, bohužel jenom na krátkou chvíli, zkusil pustit Cramps, než se mě kamarád zeptal, jestli už to není trochu moc. Ten večer už jsem nepustil nic.
The Monks – Black Monk Time
Tohle je přesně jedno z těch alb, co jsem na první poslech absolutně zavrhnul a po čase si uvědomil, že je to vlastně nakonec prvotřídní a že si to chci pouštět minimálně jednou denně. To mě samozřejmě po chvíli přešlo, ale stále si to pouštím s láskou. Primitivní hudba a naprosto primitivní vizáž. Čtyři američtí vojáci, co se v polovině šedesátých let usadili v Německu, vytvořili kult. A písničku I Hate You podle mě nejde nemilovat.
The Jujus – You Treat Me Bad
The Jujus jsou klasická garážovka z řad Back From The Grave, o který nevím bohužel vůbec nic, ale nedávno mi přišla jejich deska, takže si ji teď doma otáčím pořád. Poprvý, když jsem si pouštěl první díl zmíněný kompilace a naskočila mi tam Do You Understand Me, tak už jsem měl chuť jen poslouchat pořád dokola to, co jsem tam zrovna slyšel. Písnička je to jednoduchá a nevtíravá, schovaná za špinavým zvukem, a stejně tak mi zní i celý album.
The Kinks – The Kink Kontroversy
Protože Dave Davies je prostě génius s duší pankáče.
