Každou středu pravidelně prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme tam našli. Dneska jsme zjistili, co aktuálně sjíždí Bart, baskytarista Starých Pušek a frontman loučících se Proti Směru.
The Damned – So, Who’s Paranoid
Tohle album mě absolutně dostalo, krásné kompozice skladeb, úžasné melodie, temnota jim vlastní. Album je tak pestré, že i po více posleších člověk objevuje stále nové melodie a různé perličky. Skladba Under The Wheels je jedna z nejlepších punkrockových vypalovaček, co znám, až z ní běhá mráz po zádech.
Towers Of London – Blood Sweat And Towers
Tahle parta z Londýna vydala desku, která má koule a přitom je bez zbytečného glam pozlátka, prostě dobrej punk’n’roll, co šlape.
Iggy Pop – Aprés
Iggy si jede svoje, někteří fanoušci nejspíš trpí, když slyší, kam se ve své tvorbě posunul, ale Iggymu už není dvacet, je to 65letý pán a já mu osobně fandím. Aprés je melancholická šansonová deska, která není vhodná pro každou příležitost. Album plné coververzí (napříkladFrank Sinatra, Edith Piaf, Beatles) je přesně tím, co si pustím, když za okny prší… Iggy Pop, silný presso, cigárko a pohodička. 
Michael Monroe – Whatcha Want
Tohohle chlápka mám opravdu rád, každá jeho deska, kterou vydá, je trošku jiná a přesto je na ní vždy spousta rock’n‘rollových pecek. Jeho poslední Sensory Overdrive byla skvělá. A i na téhle je spousta parádních songů, v čele s výborným coverem od Eddie And The Hot Rods. Monroe právě teď nahrává nové CD a to i s kytaristou Backyard Babies Dregenem, tak se nemůžu dočkat.
Duff McKagan‘s Loaded – The Taking
Zvažoval jsem nového Slashe, kterej je parádní, ale nakonec jsem se rozhodl pro desku tohohle ex pistolníka, kterou moc rád poslouchám. Melodická hudba se špetkou špinavosti, kterou v hudbě potřebuji, žádný složitý aranže, songy jako We Win, nebo Indian Summer, jsou hitovky. Duff se zde chopil kytary a se svou partou vydal v roce 2011 moc příjemnou desku.
