Vypadalo to, že se nedočkám. Všechno ale dojde. S prvním singlem „Delete Myself“, kterej vyšel před půlrokem jako první vlašťovka a kterej mě vůbec neoslovil. S posilou na postu bubeníka – dámy a pánové, pan Brendan Canty – jehož fintičky neúspěšně po nocích na Youtubu studuju už spoustu let, takže mi ani neni líto, že můj telefon zůstal hluchej.
Děsil jsem se, že po prvním nástřelu z roku 2020 přijde jenom otravná a sebezničující detox. Odvykačka od návykovejch kytarovejch linek, zasekávaček a předraženejch a uřvanýho hlasu a přece zpěvu. Odvykačka od hitovek, který slyšim jenom já. Bál jsem se smutnejch bezesnejch nocí, kde bych se ptal bílý stěny přede mnou, proč to neni takový jako dřív.
„Expendables“ objednáno v prvním možným termínu, prvních pár poslechů a… Všechno bylo pořád stejný jako po „Delete Myself“. Tak to mi skoč na… V čem to jako je?! Deska odložena do štosu dalších. To přece neni možný. Trvalo to dvě měsíce ay ya ya I can’t take it a vole je to tady. Jasně, dvojka sice má názor a je vyjasněná. Ale to jednička byla taky, to byl prostě sud s topofthepop prachem. Ale s „Damage Done“ jsem si uvědomil, co se mi na tom tak líbilo a líbí a proč je to moje nejoblíbenější aktuální kapela, i když složená ze starejch čhoklů. Brácha Brian to pořád skládá za přesně za sebe a režíruje to jako Jakubisko. Dennis, počítám, stále proletářský texty, tomu tady už vůbec nikdo nemůže rozumět. Zblbnutý signály šmudly na vodstřel, zblbnutý opájením se vlastní odpovědností beztrestně se vysrat na hlavu někomu, kdo je ještě níž než já. Na pivo a čáru zatim je, nestarám se, víš co more.
It’s getting dark my friend
And I know this feels
A lot like the end
Paradoxně mě víc baví B strana, než áčko. „Madtown“ je skoro jako outtake z mojí nejoblíbenější Dag Nasty desky „Field Day“ a „Too Little Too Late“ je prostě klasickej Fake Names mustr z nasbíranejch zrnek vydolovanejch z krabic record stores východního pobřeží. Ale titulka je taky dobrá. Spojovací linku najdi sám.
Trpělivost růže přináší, tak vítám na svět dosud nepřekonanou piedestalovou desku roku 2023. Mr. Brett navíc vyslyšel moje fňukání posledně a nejenom že zaručeně nezchudnul, ale insert s textama je obsažen.
Label: Epitaph
Rok vydání: 2023
Tracklist:
A1 Targets
A2 Expendables
A3 Delete Myself
A4 Go
A5 Don’t Blame Yourself
B1 Can‘ Take It
B2 Damage Done
B3 Madtown
B4 Caught In Between
B5 Too Little Too Late
