La Inqusición – Tenevrae
⬇ ENGLISH BELOW ⬇
Málokdy se člověku stane, že pustí desku a okamžitě mu v hlavě zabliká jedno slovo, kterým se dá celá nahrávka ve zkratce popsat. U debutu španělskejch La Inquisición LVX z roku 2018 mi tahle jiskra i přes veškerý vzájemný sympatie ještě nepřeskočila. Ale hned s prvníma tónama novinky Tenevrae jsem měl jasno – hudba týhle barcelonský kapely je totiž – NEMILOSRDNÁ.
Španělskej punk rock (a kór ten s kořenama v Oi!) má už sám o sobě tendenci znít dost specificky, dřevně a bojovně. La Inquisición si z týhle tradice berou to nejlepší, ale výsledek nechaj totálně pokřivit k obrazu svýmu. Temně valivý motivy míchaj s nefalšovaně nasranou syrovou punkovou rytmikou, ale i silnejma (nebál bych se říct skinheadskejma) melodiema. Přijde mi, že na druhý desce už tenhle mix Inkvizice dovedla k dokonalosti a výsledek vás srazí k zemi a po cestě vám ukopne hlavu. A když se z toho vzpamatujete, zpíváte si půlku songů a chcete si to pustit znova.
[youtube id=“eIcmGVluLGs“ width=“620″ height=“360″]No a pak jsou tu ty texty. Málokdo v takhle naturalistickým a zemitým žánru, jako je punk (a kór tahle jeho poměrně skinheadská odnož), má koule na to psát jiný než velmi přímočarý a konkrétní texty. La Inquisición si s těmahle konvencema vytíraj prdel. A to ve velkým stylu. Jejich texty jsou temný archaický obrazy plný agónie, utrpení, krve a děsu, který se nebojí používat ani náboženskou a mystickou symboliku. To samozřejmě velmi dobře kombinujou s politickou i osobní tématikou. Výsledek působí jako facka do ksichtu a jenom skvěle doplňuje temnej celek. Skoro ani netřeba doplňovat, že název alba Tenevrae je latinskej výraz pro temnotu.
Když hráli tihle Španělé na jaře 2019 v Praze spolu s Bad Co. a Lion’s Law, tak měli na kontě debutovou desku a nějaký drobný a určitě zvedli pár lidí ze židle. S Tenevrae jako druhým zářezem na pažbě bych na jejich snad brzký příští zastávce v ČR doporučoval nejvyšší pozornost. La Inquisición si jí opravdu kurva zaslouží!
ENGLISH
Usually when you put on a record, you don’t immediately find a term to describe the record as a whole. And although I liked the 2018 debut of spanish band La Inquisición – LVX, that was exactly the case, I couldn’t nail the term. But ever since I’ve heard first notes of their new album Tenevrae, I knew I had it. Music of this Barcelona-based group is – MERCILESS.
Spanish punk rock (and especially the kind rooted in Oi!) is historically kinda brutal and fight music on its own. La Inquisición use the best of this tradition, but the result is totally their own twisted thing. They mix dark rock motives with truly angry and raw punk rhythms, but they also add a lot of strong (let’s not be afraid of the word „skinhead“) melodies to the mix. On this second album they have already mastered this mixing craft. The result is gonna smack you down and kick you in the head in the process. And when you recover from that, you realize that you’re singing half of the songs and you want to put the record on repeat.
And then there are the lyrics. I don’t know many artists in such naturalistic and raw genre as punk (and especially its skinhead kind), who are bold enough to write lyrics in a very different way. The convention is to write very straight-forward no-nonsense kind of lyrics in punk rock, right? Well, La Inquisición don’t give a fuck about these conventions. Big time. Their lyrics are these dark and sort of archaically written visions full of pain, suffering, blood and horror often laced with religious and mystical symbolism. That combined with political and personal topics – and the result kinda punches you in the face with how delightfully dark it is. There’s almost no need to add that the album title – Tenevrae – is a latin word for „darkness.“
When these Spaniards played in Prague last spring together with Bad Co., they sure turned a few heads with their show and their debut album. But with Tenevrae as their second record, I would recommend a high fucking attention the next time they come into town. La Inquisición is a band that certainly deserves it!