Innoxia Corpora jsou jednou z těch nemnoha tuzemských kapel, na jejichž každou novou nahrávku se vyloženě těším, což zafungovalo i v okamžiku, kdy mi dorazil email, anoncující vydání nového split LP. Tentokrát s poměrně nekonvenčním sparing partnerem v podobě projektu Aran Satan.
Innoxia Corpora nezklamává ani zde. Od prvního momentu servírují nezaměnitelně znějící středně tempový hardcore punk plný melodií i energie a navztekanosti. Vlivy zůstávají setrvalé a transparentní, tj. v prapůvodním americkém a skandinávském hardcore punku a jeho o něco málo mladší polské mutaci. Hned úvodní skladba Skutečný a umělý ukazuje, že své inspirace dokáží pánové stále stejně efektivně přetavit v naprosto odzbrojující punkovou pecku.
Innoxia Corpora, tak jako mnoho dalších z jejich regionálních souputníků, operují s charakteristickým zvukem i stavbou melodií s jen obtížně zaměnitelným vyzněním. V neposlední řadě také texty, majícími obsahovou hloubku, jdoucí ale naprosto pevně ruku v ruce s jejich zpěvně hitovým potenciálem a bez trapného sebestředného patosu. To není právě málo a v místním prostředí téměř rarita, kterou každý, kdo se v češtině někdy něco pokusil napsat, musí ocenit dvojnásob. Do vlastní tvorby tu bezvadně zapadá i punkově, a nutno podotknout skvěle, přearanžovaná Ježkova Kat a blázen. Ta vlastně ničím nevybočuje z konceptu nahrávky, což může posloužit jako velký kompliment vlastní autorské tvorby neúnavných rožnovských hardcore punks.
Stranu B okupuje Aran Satan, záležitost, jdoucí v principu mimo to, co bych si asi byť i jen náhodou pustil. Deklamují se tu texty do v podstatě umělého a poněkud monotónního rytmického podkladu, evokující nějaký nepříliš záživný rapový či trapový videoklip nechtěně spuštěný na youtube, který jsem nikdy nedokoukal do konce.
Zde je ale nutno říci, že tyto řádky jsou pohledem člověka s tak velkou nechutí k hip hopu ve všech jeho podobách, jakou lze nalézt u málokoho. Z tohoto úhlu se nezvratně základ skladeb jeví jako hudební ekvivalent útoku impotence. To je ale v příkrém rozporu s obsahem deklamované lyriky, jejíž stavba i obsah mě v mnoha okamžicích dostává autenticitou výpovědi, reflektující životní zkušenost proti proudu se plahočícího člověka ve středním věku, nejhorším to životním úseku, kdy je, slovy klasika, mládí v prdeli a do důchodu daleko. Co hůř, plahočícího se prostředím, které dalo světu obludné kreatury typu Klause či Okamury.
Texty Arana Satana jsou nečekaně trefné a fungují tak jako výrazná spojnice se sdělením písní Innoxia Corpora. Jako absolutní vrchol pak přichází nosné motto závěrečné skladby Mimoň, jejíž „Je mi jedno cos dělal za minulýho režimu, ale není mi jedno, co děláš za současnýho režimu“ je něčím, co by bylo záhodno tesat do kamene. Zázrak schopnosti pojmenovat jádro problému motání se v bludném kruhu post transformačního marasmu a bídy českého prostředí, jaký z gramofonové desky jen tak neuslyšíte.
Dík obsahové stránce mluveného slova Arana Satana jsem tak nakonec vzal na milost i nahrávku jako takovou.
Label: Silver Rocket, Innoxia Corpora
Rok vydání: 2021
1. Innoxia Corpora – Skutečný a umělý
2. Innoxia Corpora – Posel
3. Innoxia Corpora – Kat a blázen
4. Innoxia Corpora – Kult klonů
5. Innoxia Corpora – Věřím
6. Innoxia Corpora – Zvedá se dým
7. Aran Satan – Všední den poblíž hranic
8. Aran Satan – Jeden šlic
9. Aran Satan – Vlna, vlna, vlna
10. Aran Satan – Potrubí
11. Aran Satan – Snad
12. Aran Satan – Skript
13. Aran Satan – Mimoň
