Idol Lips – Street Values

Italové Idol Lips mají za sebou již více než desetiletí existence, první album vydali v roce 2006 a nyní vypustili do světa svou v pořadí teprve třetí velkou desku s názvem Street Values, která vyšla pod hlavičkou Wanda Records.

Dvojice dívek s navýsost punkovými výrazy na obalu ukrývá dávku energií napumpovaného nabuzeného rocknrollu, který evokuje výrazně punkovější podobu skandinávského action rocku. Nabuzená kytara vysekává chytlavé motivy jako na běžícím páse, stejně jako vzorová kvílící sóla, doplněna o výrazné popěvky i náležitě punkový projev zpěváka vytváří slušně podmanivý koktejl, který by měl dokázat roztančit každou punkově rocknrollovou party. Popravdě úvodní Outta Scene mě dostala na první poslech, kdy jsem si jen dokázal pod vousy zabručet: Sakra, to je dobrý.

Idol Lips mnohdy evokují Turbonegro v jejich nejlepších punkových letech, písně Don’t Need Your Love nebo Too Loud For The Crowd by někdo mohl klidně vydávat za zapomenutý singl někdy z doby mezi Ass Cobrou a Apocalypse Dudes, ovšem oproštěný o záplavu onášivkované jeansoviny. Jindy vydupávají ze země ducha Radio Birdman, což dotahují k dokonalosti v písni No Way Out.

Tak mě napadá, že vlastně více komplimentů bych na adresu této desky snad ani nemohl snést. Samozřejmě, všechno, co zde najdete, již bylo někdy řečeno, ale Idol Lips to opakují s důrazem, jaký si zaslouží pozornost a jejich ušpiněný punkový rocknroll nasazuje laťku hodně vysoko. Navíc bez křečovitých póz a s naprostou absencí metalových degenerací. Sedmdesátá léta se tu potkávají se svým devadesátkovým revivalem i současností a především s citem psaní energických rockových odrhovaček. Co víc si ještě vlastně přát.

Ve srovnání se staršími alby je Street Values o poznání komplexnější a celkový zvuk je nesporně sytější a musím konstatovat, že si mě pomocí ní Idol Lips celkem slušně dokázali omotat okolo prstu.