Máme pro vás další díl rubriky, ve které prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme našli. Tentokrát se dozvíme, co poslouchá Radek Škarohlíd, zpěvák pražských Hentai Corporation.
John Scofield – A Go Go
Tohle je deska, která mě dostala z psychohoven, když som byla neurózová pár let zpátky. Ve stísněnym metru bylo každodenní dojíždění do školy peklo. Pustil sem tuhle geniální věc a octnul jsem se ve víru klidu. I klid ťa može vyvířiti. Minimalismus kejtry a geniální klávesy. Kmotr sound!!!!! Většina jeho dalších věcí jsou míň experiment, i když taky ultra gute, třeba Star People s Milošem Davisem.
Genesis – Foxtrot
Maminka mi povédala, že som bol při tomhle albu zplozen. Spermie nejspíše protrhla vejce při Watcher of the Skies, páč já poté ulít na sci-fi. Těžko bychom hledali víc původní supergroup kapelu, než je Genesis, pokud nepočítáme ještě Beatles a Queeny. Každý z členů Genesis by sa prosadila v kterymkoli století kdekoli v galaxii. Peter Gabriel = no komentieren, Phil Collins = Ultra no komentieren, Mike Rutherford = Mike and The Mechanics = Ultra giga no komentieren, Tony Banks = ultra killer classische muzikieren, Hackett = chááááááááááá, zničil by vás!
Albert Collins – Iceman
Tenhle vymaštěnej a nekonečně pozitivní tlustonigga mně zvedá péro i náladu skoro každý ráno. Nejzpatlanější typ od dob Armstrongovců a Marleyovců :-). Vidět ho, jak má kejtru pověšenou ne za krčkem, ale na jednom rameni a svejma deseticentimetrovejma prstíčkama útočí na bezmocnýho telecastera, tak to mňa dojímá. Škoda, že se tak přežíral, moh ještě něco natočit a nezabalit to tak brzo. Snad se jeho atomy přetransformujou do dalších nadějných komputačních forem.
Pantera – Vulgar Display of Power
Smrt smrti. Smrtící koktejl od smrtky Dimebaga Darrella a jeho tlustýho bráchy, strýčka Phila a Rexe. Tahle parta mě formuje již od předembryonálního věku. Chuť někoho zabít sa rázem promění v pogieren a máš klid(t).
Damian Marley – Welcome to Jamrock
Jako když sjetej jamajskej negrbůh Bob posolí pindu miss world. Přesně takhle jeho muzika zní. Geniální fúze všeho možného, kam sa možeš jako zhulená paprika dostati a pobaviti sa. Je to prostě TYP!
