Kids and Heroes
Všechny možné druhy temnoty. Caronte, King Dude a (Dolch) v Praze
Danny 05/11/2017 Články, Reporty

Další velkolepý večírek pod taktovkou Obscure Promotion se odehrál 29. října v pražské Modré Vopici. Do Evropy opět vyrazil lstivý luciper King Dude a do nightlineru si přibalil The Ruins Of Beverast, (Dolch) a Caronte. Pražská zastávka byla jednou ze tří, kde se sešly všechny čtyři kapely, a tak start koncertu připadl už na sedmou hodinu. Do Modré Vopice, kde stále ještě vidím své patnáctileté já, mířím nepěkně unavený po halloweenské party v brněnském Elevenu. To jsou ty neděle.

Přicházím chvilku po začátku setu německých (Dolch), Vopice se topí v měkkém modrém světle, klub je příjemně plný a kapela chmurně strohá. I v dnešní době ještě existují skupiny, které kolem sebe udržují trochu mysteriózna. (Dolch) nepoužívají sociální sítě, nemají web, nemají nikde uvedený line-up. Na deskách dokonce ani nemají svůj název. Kombinují ambientnější doom metal s trochu black metalovými a post-punkovými prvky, funguje to dokonale především díky uhrančivému ženskému zpěvu. I naživo nejvíc mrazí ze skladby Das Auge, která vystihuje vše, o čem (Dolch) jsou. V kombinaci s již zmíněnou anonymitou a strohostí je jejich čtyřicetiminutový set dotekem pro všechny smysly, nakonec jsem ale rád, že (Dolch) si na poslední chvíli prohodili pořadí se svými kolegy z Ván Records Caronte a koncert začali právě oni. Z Caronte se totiž vyklubala jednoznačně nejlepší kapela večera.

Když italská čtveřice nastupuje na pódium, jsem zmatený. Kytara zní dřevně, hodně dřevně. Basa to všechno drží a bicí jsou v nejlepším slova smyslu ze staré školy. Frontman v koženém kabátě vypadá jak z pražského perníkového podsvětí, ale pak začne rituál. A taky naprosto dokonalé propojení doom a stoner metalu. Sabbathovská tradice se snoubí se skvělým vokálem a projevem zpěváka Doriana Bonese, připomínající Nathana Graye, Danziga i Wadea MacNeila. Caronte letos v září vydali hodně povedené album Yoni a to také tvoří páteř setlistu. Šamanismus, zaříkávání, cesta bezčasím, oči obrácené k vesmíru, vypjatá a naléhavá performance. Lehce dekadentní, hodně spirituální – ostatně, pokud kapelu pojmenujete po převozníkovi mezi světem živých a mrtvých, nedá se čekat nic jiného. Pro mě osobně se stalo vystoupení Caronte asi tím nejlepším, co jsem letos v klubech viděl. To se rozhodně nedá říct o The Ruins Of Beverast, kteří hráli po Caronte a dělali všechno pro to, aby se mi nelíbili.

Lehce před jedenáctou hodinou už se ale vše chystá na vystoupení znepokojivého souseda TJ Cowgilla a jeho doprovodu. King Dude letos do Prahy zamířil už podruhé – v dubnu se ukázal ve smíchovském Futuru (report) a koncertní setlist odpovídá i tentokrát aktuálnímu rozpoložení. Zaprvé přijíždí King Dude s celou kapelou a zadruhé akcentuje především dvě poslední desky Sex a Songs of Flesh & Blood – In The Key of Light. TJ do sebe klopí lahev bourbonu, na tváři má ten svůj sarkastický úšklebek a zní jako prolínající se soundtrack k Twin Peaks a True Blood. Počáteční obtíže se zvukem přejde mávnutím rukou, připadám si v kultovní dřevěné vysočanské kůlničce jak v zapadlém bistru na okresce z Oklahomy do Kansasu. Samply v Holy Cristos nebo I Wanna Die At 69 působí nenuceně, ostatně kapela taky. Je to Cave, je to Waits, špinavé blues, ořezané country, metal na verandu. Současný line up King Dude funguje na jedničku a předpokládám, že až se King Dude z tohohle šíleného tour vrátí domů, vrhne se do práce na nové desce. Už aby to bylo!

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímalo, co si vzít na sebe. Chodí řvát na fotbal, pít na koncerty a číst do hospody. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Diskuze

  • Facebook(0)