Kids and Heroes
Video/report: Jak nám volyňská Summer Punk Party učarovala svou atmosférou
Redakce 04/09/2017 Reporty

Jeden víkend. Jeden areál. Jedna stage. A jako bonus jeden obří bazén. To a mnohem víc je Summer Punk Párty Volyně. Mezi letními festivaly už není žádné malé nedochůdče, na pomyslném dortu by letos sfoukla šest svíček. A protože už pár let slýcháme jen pozitivní ohlasy, museli jsme na volyňskou prvorepublikovou plovárnu tentokrát vyrazit taky.

A opravdu nejde nechválit – celý areál koupaliště je prostor pro festival jako stvořený, dokonce pojme i stanové městečko, takže je tu všechno, jen co bys kelímkem od piva dohodil. Počasí bylo vesměs milosrdné, a bazénu tak nešlo odolat. Utopence byste našli maximálně v nabídce občerstvení, kde ale ani vegetariáni nestrádali. Ceny jídla navíc vypadaly, jako by zamrzly v době, kdy plovárna vznikla, a co je ještě lákavější, stejně tomu bylo i se vstupem na festival, 350 Kč za takový line-up je víc než sympatické.

Pole position si vybojovala domácí kapela One Hour Later. Jak už to ale na festivalech bývá, první pozice je tu oproti sportu spíš nevýhodou, většina lidí se ještě poflakovala různě po areálu. Na Empty Hall of Fame už bylo publikum v plné pohotovosti. A vyplatilo se. Spousta energie a emocí zabalená do hardcore kabátu. První zahraniční kapelou pak byli slovenští Konflikt, kteří jsou v Čechách jako doma, a museli se tak cítit i ve Volyni, lidí si jich přišlo poslechnout víc než dost. Zahráli s přehledem a jistotou, oproti ostatním vystupujícím jim ale scházela trocha té svěží energie. Ta rozhodně nechyběla, spíše přebývala, nespoutané rock’n’rollové smečce Hentai Corporation. Když se z pódia ozvalo „Zdravíme Volyheň!“ a publikum zabručelo něco o Dačicích, nastala destruktivní smršť. A to i v případě počasí, předpovědi pro jednou nelhaly a už během setu Hentai Corporation se zvedal vítr a na diváky začaly padat i jiné kapky než pot nezastavitelného zpěváka Radka Škarohlída. Když nějakou chvíli na to nazvučila poslední páteční kapela Just For Being, namísto jejich setu se spustil solidní déšť a bouřka. V tu chvíli to spíš než na Summer Punk vypadalo na řádný black metal, a tak nezbylo než vystoupení Just For Being skrečovat.

Sobota začala tak, jak skončil pátek, zvučením Just for Being, s tím rozdílem, že jim tentokrát počasí dovolilo hrát. Zbytek programu byl nabitý tak, že by za zmínku stála skoro každá kapela. Největší očekávání ale předcházela setu I am Pentagon. Jedna z mnoha kapel všudypřítomného Banána, u které jsou největším tahákem perfektní texty a neskutečná energie. Ta Banána vystřelila z pódia mezi lidi už asi při třetím songu, kde zůstal až do konce show. Namísto čaje o páté se pak konala hardcore session pod taktovkou Chasing Christy a kolotoč se nezastavil ani hodinu poté, kdy ho roztáčeli angličtí Darko. Ti si Volyni užívali plnými doušky už od od pátku a Volyně si na oplátku užila je. S pražskými nezmary Nežfaleš a SPS pak zpíval snad celý areál.

Večer se nezadržitelně blížil a s ním i čas na dvě nejzvučnější zahraniční jména letošního lineupu. Ruští Siberian Meat Grinder s nekompromisním ostrým thrash/rapem a s maskovaným zpěvákem v čele rozpoutali totální peklo. Tak intenzivní, že to na konci působilo, jak kdyby zahráli jen pár songů. A koho sibiřský masomlýnek nezničil úplně, dočkal se The Casualties. S jejich blížícím se vystoupením začal stoupat věkový průměr publika, a to díky starým poctivým punkerům, kterým se kapely jako právě The Casualties zažraly hluboko do kostí. Samotná show pak byla vrcholem festivalu a jedním velkým kotlem, vařícím se v ostrém punku a řevu nového frontmana, který si svoji pozici už sebejistě přivlastnil a podle mnohých dokonce i předčil svého předchůdce.

Půl druhého tisíce lidí, perfektně zvládnutá organizace, skvělý zvuk, přitažlivý line-up, originální atmosféra. To všechno namíchalo dohromady koktejl dost dobrý na to, abychom si pro něj za rok dojeli zas.

Hadr / Michaela

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi