Kids and Heroes
V. T. Marvin – Není důležité vyhrát, ale prohrát
Martíček 20/01/2019 Recenze

Málokterá kapela, založená v roce 1990, působí bez pauzy na české scéně dodnes. A i když V. T. Marvin měli své více či méně aktivní období, jsou jedni z mála, který si svůj styl i nadhled nesou pořád s sebou. A nová deska je důkazem toho, že tahle kapela se ještě rozhodně neloučí. Přesně naopak. Začíná nová éra.

Jestli V. T. Marvin něco odlišuje od ostatních punkových kapel, pak je to hudební vyzrálost, vynalézavost, originalita a naprosto nezaměnitelný vokál a texty zpěváka Kuláče (který se do kapely po šestileté pauze vrátil v roce 2009), opomenout ale nelze ani bubenický um Petra Béma alias PBM a skvělé basové linky zakládajícího člena Čedoka. S novým kytaristou dostala kapela zřejmě nový drive. A u poslechu aktuální nahrávky si nezřídka vzpomenu na jednu z mých nejoblíbenějších českých desek vůbec, album z roku 1995, DSPSN. V jeho době byli V. T. Marvin právem jednou z nejaktivnějších a nejúspěšnějších kapel a jejich klipy jste mohli nezřídka zahlédnout i v nemainstreamových hudebních pořadech České televize. Následovník této staré desky, album Namaluj čerta na zeď, pak potvrdilo, že se kapela zapsala do punkových análů naší vlasti. Ale pojďme k současnému dílu, které na sklonku roku 2018 vydal Papagájův Hlasatel Records.

Album Není důležité vyhrát, ale prohrát otevírá píseň Máma a táta, kterou okořenil zpěv Oliee, někdejší zpěvačky strašických Sex Deviants. Originální text o nepopulárních povoláních exekutora, revizora a šmejda nabízí hned druhá skladba Píseň spokojeného exekutora. Bolestín je člověk trpitel. Na síti sítí takových jde najít spousta. V. T. Marvin si z něj dělají prdel ve stejnojmenné skladbě. Všechno může vysvětlit slovní spojení „ufňukaný čuráku, píše Hassan z Iráku“. Palec nahoru za tuhle skladbu. Hovada boží vyjadřují i mé současné pocity z tohoto světa: „Kam ty lidi dou, proč ty lidi sou, co ty lidi chcou, kam se lidi cpou, celé dny hákují, peníze množí, těmi pak cálují spotřební zboží.“ Přesně tak to vnímám taky, a proto je mi asi celá filosofie kapely stále tak blízká. Nadhled, sranda a třicetiletá pouť po vlastní cestě. Ostatně tu potvrzuje i svoboda a nekorektnost, která na mě čiší ze skladby Fotrovo fáro. „Žádnej mladej smrad mi nebude říkat, co mám a nemám psát, čeho se to má týkat, stejně budete řvát a pot z vás bude stříkat.

Co říct závěrem? V. T. Marvin natočili výtečného pokračovatele zejména desek DSPSN a Namaluj čerta na zeď ze silných 90. let a na aktuálním albu nás doslova školí v tom, co je to ten punk. A mají pravdu: je to mimo jiné taky nadhled, tolerance, svoboda i zábava. To bychom si totiž měli pořád připomínat hlavně ve chvílích, kdy se jedna parta dohaduje s druhou, jestli ta nebo ona kapela není příliš kontroverzní a jestli může hrát s jinou. V. T. Marvin to mají u prdele a prostě si jedou to svoje. A na téhle desce si to jedou fakt dobře.

O autorovi

Diskuze

  • Facebook(0)
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com