Kids and Heroes
Tragedis: Lidi touží po snadných řešeních složitých problémů
Palo Z. 19/09/2018 Rozhovory

Jihočeská punk-rocková kapela Tragedis z Jindřichova Hradce má za sebou už 10 rokov existencie a za ten čas už stihli nahrať dva albumy a jedno Demo. O tom čo si myslia, o coveroch, trendoch v spoločnosti a budúcnosti, nám viac prezradil ich spevák Vojtech.

 

Takže hneď na úvod, prečo práve Tragedis ako názov?

To má kořeny u jednoho kamaráda, který pochází ze Šumperska. Když jsem byl v prváku na vejšce, prokalili jsme spolu takřka každý den a jeho oblíbená hláška byla „To je tragédie“, a když jsi s někým denně, začneš chytat jeho výrazy. Pak když jsme zakládali kapelu, řekl jsem, že je to tragédie před tehdejší lodhéřovskou hospodskou a ta se toho chytla, že je to skvělej název pro kapelu – Tragedis. Tak do nás chvíli hučela, až jsme poslechli, a už nám to zůstalo.

Nakoniec ste zostavili vo vašej kapele slušnú hudobnú zostavu. Nepočuje sa tak často, že v punkovej skupine je akordeón a husle. Ako sa vám to podarilo spojiť?

Já mám právě pocit, že ten akordeon je poslední roky k vidění až moc často a pak automaticky zapadneš mezi sortu „Jé, další kapela s harmonikou, trapný“. Navíc, když použiješ tenhle nástroj, počítej s tím, že milionkrát uslyšíš, že kopíruješ Tři sestry, což mi přijde trochu směšný už tím, že Ségry maj 2 ze 3 písniček v podstatě jen předělávku něčeho zahraničního s českým textem, takže originality tam podle mě taky neni zrovna vagón. Housle budou asi o něco vzácnější. Ono to bude vycházet z toho, že je to hodně náročnej nástroj, a když už ho někdo obsáhne, povětšinou pokračuje na konzervatoř a hraje klasiku, nebo alespoň nějakej bluegrass. Houslistů, co si řeknou „Budu hrát punk“, asi moc není. Alici jsme vlastně taky původně draftovali na hraní koled v kostele na Vánoce, ale jelikož je to super holka, už jsme si ji nechali.

Keď už si spomenul tie covery zahraničných skladieb so slovenským alebo českým textom. Aký máte na to v kapele názor?

Hele, ono je to hrozně snadný a lidi na to slyší mnohem víc než na novou písničku z vlastní tvorby. Je to nejrychlejší cesta nahoru, ale já bych z toho neměl stejnou radost, jako když se mi podaří napsat vlastní písnička, která s odstupem času zlidoví. My se nebojíme výzvy, tak se snažíme dělat písničky vlastní.

Teraz je celkom trend, že české a slovenské skupiny spievajú v angličtine a nie vždy je tá angličtina práve dobrá. Skúšali ste to aj vy alebo sa radšej držíte češtiny?

Ten trend je jasnej. Mně to i připadá, že už to dospělo do takový fáze, že promotéři festivalů kapely, co zpívaj česky, rovnou škrtaj. Ale tohle jde v cyklujících se vlnách. Když si najdeš ve videoarchivu ČT pořad Ladí neladí, kde byli hosty Skyline, což se točili někdy v roce 2000 a něco málo, tak tam bude zpěvák bědovat, že je nikam nechtěj brát, protože zpívaj anglicky. Dneska bych podobně mohl fňukat já (a občas to i dělám), ale ono přejde pár let a všechno bude zase jinak. A upřímně, jazyky mi ve škole šly ze všech předmětů nejhůř, takže já ani na vybranou moc nemám.

Na vašom poslednom albume Nikdy to Nevzdám, ktoré vyšlo minulý rok, v pesničke Strach spievate o súčasnom ,,trende’’ v spoločnosti nenávidieť a mat strach. V čom je podľa teba problém?

Kdybych to měl napsat dvěma slovy, tak v lidský blbosti. Lidi touží po snadných řešeních složitých problémů a v rámci vlastní lenosti jsou ochotni naslouchat lidem, kteří jim dají jasného viníka. Dneska jsou to imigranti, před 60 lety to byli Židi, ale málokdo vidí, že je to všechno mnohem komplikovanější, a můj názor je, že je to jen pokračování studený války. Tajný služby ať té či oné velmoci rozvrtají nějakou vlastně fungující zem, aby bylo kam prodávat zbraně. Rozdíl je jen v tom, že dřív se to odehrávalo někde na druhým konci světa, kdežto teď to máme okolo Středozemního moře. Mně prostě připadá, že celej svět se zbláznil, Turecko, USA, Rusko, ČR. Nějak se nám v populaci zase namnožili burani a trochu se bojím, kam to povede.

Už keď sme pri tom. Dá sa tomu nejako predísť tomu, aby ľudia neverili každej blbosti, čo im povedia?

Teď mě asi každej zabije, ale globalizací. Pokud budou lidi cestovat, studovat, jezdit do zahraničí na různý stáže, asi to možný je. Obecně vzdělaní a zcestovalí lidé nemívají nějakou potřebu bezdůvodný agrese. Na druhou stranu je třeba si na rovinu říct, že je to i o možnostech. Ne každej se narodil ve zlatých plínkách a může si dovolit jen trajdat po světě a rozhazovat fotříkovo prachy. V tomhle směru by mohly pomoct školy. Různý takový ty mezinárodní kurzy. A tím nemyslím jen erasmus pro univerzity, ale i třeba pro střední školy nebo učňáky. Tohle by mohlo pomoct v Evropě. Co se zemí třetího světa týče, tam vidím jako variantu třeba Fair Trade a takový ty iniciativy „Postavíme v Kongu školu“ nebo vím, že ČZU má hezkej projekt, kde Afričany učí, jak vlastně v jejich klimatických podmínkách udržitelně farmařit atd. Teda ten náš rozhovor jsem si původně představoval odlehčenější.

Tak na záver ľahšia otázka, čo plánujete do budúcnosti?

Zásadnější věci jsme si odbyli loni a předloni a… hm, teda teď se musím přiznat, že já mám pořád mozek nastavenej na školní roky, co začínaj v září a končej +/- červnem. Ono to totiž kopíruje klubovou sezónu a ta fesťáková je separé. Takže tuhle sezónu chcem spíš jen tak přečkat, hrát míň a znova se dostat trochu víc i do zkušebny, protože poslední dva roky jsme na to vůbec nehrábli. Trochu to vychází i z toho, že Alice je v Holandsku a i ostatní máme nakupenejch různejch restů až kam. No a o to víc bychom rádi vlítli do letní sezóny. Už teď to vypadá na celkem slušnou sbírku moc zajímavých festivalů a uvidíme, co ještě e-mail přinese.

A moja posledná otázka, plánujete aj nové veci?

Hahaha… jasně, no, hm. Ona ta muzika se buď dá dělat na kšeft, anebo je to nějaká sebestředná emocionálně zbarvená potřeba vyřvat se do světa. V mém případě B. A já jsem teď nějakej vyšťavenej a zvládám tak maximálně čučet do zdi a občas jít do práce. Připadá mi, že jsem teď ve fázi hibernace a čekám na nějaký impulzy z venčí, abych mohl zase psát. Až přijdou impulzy, budou nový  písničky. Na druhou stranu Nikdy to nevzdám vyšlo loni, tak si myslím, že mám na tvůrčí impotenci ještě nějakou dobu nárok.

O autorovi

Slovenská spojka . kontakt : pavolzavodsky95@gmail.com

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com