Kids and Heroes
Thee Oh Sees – Mutilator Defeated At Last
Johnny Násilník 21/09/2015 LP, Recenze

Dokument DOC (dý ou sí) je psychedelikum na bázi amfetaminu. Objevil jej proslulý hipízácký chemik Alexandr Shulgin, papírky namočné v této látce fungují podobně jako tripy LSD, ale drží vás dlouho vzhůru. Podobně jako kalifornští Thee Oh Sees, kteří už léta perou své fuzzekle v nejrůznějších odvarech. Špinavě zkreslené kytary a garážová renesance, místy napuštěná v krautrocku, jindy v podivném psych-popu, a samozřejmě je to všechno pořádně lo-fi.

Thee Oh Sees (dříve pod dalšími názvy jako OCS, zřejmě odvozeno od zkratky Orange County) mají neuvěřitelně dlouhou diskografii. A především Johna Dwyera za mikrofonem. Chlápek, který si rád hraje s efekty a namáčí prst do všemožných škatulek. Chlápek, jehož hlas si nespletete s nikým jiným. Chlápek, který je obrazem kalifornského rockera a zosobněním současného kalifornského fuzzového hnutí, a který si k muzice maluje i obaly a stylové vizuály, které si čím dál víc teenagerů nechává zvěčnit přímo na tělo.

Ač jsou vytripované experimenty jako Castlemania nebo nabubřele hutný sound poslední nahrávky Drop minimálně zajímavé, mám k Thee Oh Sees poměrně obyčejný vztah – taková holka na píchání, se kterou je mi dobře. Mluvím o dvou geniálních deskách: Help z roku 2009 a o něco mladší Carrion Crawler/The Dream. A do omrzení jsem poslouchal singl Tidal Wave / Heart Sweats.

Když jsme si v červnu s kamarády poprvé pouštěli novou desku Mutilator Defeated At Last, byly jasný dvě věci – bude to hrát celý léto dokola, a hlavně: teď to fakt zní jako Thee Oh Sees. Což je zvláštní, jelikož nová nahrávka přichází po krátké pauze s novou sestavou, která už nějaký čas se Dwyerem hraje živě.

Spíš než garážové vypalovačky a hity na první dobou je nová nahrávka o atmosféře. Web je vynikající otvírák. Zlověstný, přesto kouzelný a tajemný zvuk. Hutná basa a psychiatr Dwyer, který nás usazuje do polstrovaného křesla a pomalu hypnotizuje, aby nás s vyjeknutím kopnul do zadku a probudil v holotropním světě. Pláň bičovaná větrem, klidné intro rozseknou šlehající plameny a polární bouře. Ve Withered Hand potkáváme Johnův hlas naštvaně burácející z dálky, doprovázený nervydrásajícím kvílením kytary, zatímco Poor Queen odhaluje mnohem příjemnější a přístupnější tvář.

Vrchol přichází někde kolem prostředku nahrávky. Turned Out Light přípomíná staré známé a zábavně rozjuchané časy, zeppelinovské narážky načichlé zatuchlou garáží a zeleným kouřem. Parádně vygradovaná věc Lupine Ossuary zní, jako by utekla z The Dream. A po lehkých kopancích jsme vhozeni doprostřed sedmiminutového psychedelického maelströmu. Sticky Hulks se šedesátkovými klávesami, těžkotonážní gotickou kytarou a zasněným zpěvem. Garážová vypalovačka Rogue Planet připomíná fakt, že Thee Oh Sees patří k nejlepším živým kapelám současnosti – maximální nasazení, rachot a songy zahrané dvakrát rychle. Z hypnotického transu nás probouzí Palace Doctor jako vyklidněný šalvějový závěr.

Mutilator Defeated At Last je zvláštní všehochuť, která zní skvěle. Další důkaz, že s Thee Oh Sees snad ani nejde šlápnout vedle.

Info

Rok vydání: 2015

Label: Castle Face Records

O autorovi

Jsem král panku, nikdo není víc pank než já. Napsal jsem dvě knížky, jedna se jmenovala Pank a druhá jinak, protože Pank se jmenovala už ta první.

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com