Kids and Heroes
The Fialky – No School
Johnny Násilník 06/06/2013 EP, Recenze

Stylový přebal nové vonící sedmičky pražské bandy The Fialky je tak trochu jako obsah. Jde o další počin kapely, která svoje jméno vytetovala do české punkrockové scény i srdcí stovek fanoušků. Skladby s tou neuvěřtelnou vlastností zarývat se do mozku při prvním poslechu, silné sborové refrény, melodické odrhovačky v tom nejlepším slova smyslu.

S tou zprofanovanou značkou „sedmdesátsedm“ to je sice tak nějak všelijak, osobně kromě lásky k oněm kapelám a podobným tématům u Fialek moc z původního zvuku britských skupin neslyším, nicméně rozhodně v bookletu nelžou, že zůstávají věrní stylu, v němž jsou slyšet jejich oblíbení Ramones nebo Cock Sparrer. Koneckonců jsou to jenom nálepky, a dokážu si představit, že zvuk Fialek je už od prvních regulérních nahrávek jako zasadit Modernettes do českého punkového prostředí, ubrat z power popové melodičnosti a naivitiy, zalévat spoustou piva a nad květináčem denně šoustat.

Na nové nahrávce se podává menu o šesti chodech, které se dá porovnávat se sedmipalcem z roku 2010. Krátké, rychlé vypalovačky, chytlavé refrény. Problémem je, že ty největší hity už mají Fialky za sebou a těžko v písničkách, které jsou od začátku v podstatě pořád stejné, vymýšlet něco dalšího. Nemluvím o opakování se, s tím se počítá, a na nějaké experimety posluchač nečeká, ale skladby jako by ztrácely sílu, úplně zmizely momenty překvapení.

Kámenem úrazu jsou pak texty. Už věci jako Poslední prázdniny mi připadaly jako úlet, ale teď u většiny skladeb marně tápám, o čem se vlastně zpívá. Trochu to zachraňují pěkné (a dvojjazyčné) vysvětlivky v bookletu, stejně ale titulní píseň No School zní, jako kdyby autor vyjmenovával kámoše a postavy z pražských barů a do toho něco o další ztracené generaci.

Hooligans jsou podobně výbušnou songou – rychlá odrhovačka o klasickém united tématu. Je v ní skvělé sólo, ale stejně ten song nemá ani náhodou na starší skladby. V This is England jsem po prostudování textů přišel na to, že jde o přímou inspiraci Meadowsovým filmem, dobou mods a pochodů britské Národní fronty, ale stejně to všechno skáče na jedné noze. DJ v sobě nemá tolik melodičnosti, ale rozhodně tou bezstarostností a vtipným textem pobaví, stejně jako Kečup zpívající Madonnu v outru.

Nejvíc se pak povedly předělávky Ramones. V Love Kills zůstal název a téma feťácké zkázy rokenrolových celebrit přenesené do českých poměrů, jinak v tom Dee Deeho skoro nepoznáte. A závěrečný Bangkok mě naprosto uzemnil – udělat z Rock’n’Roll Highschool „rock’n’roll v Thajsku“ a píseň o šťastných zlodějích a tunelářích, to mě vážně dostalo. Nicméně to, že vrcholem desky je předělávka, o něčem svědčí. Těch deset minut si klidně užiju bez starostí, ale neubráním se pocitu, že mám před sebou nejslabší nahrávku téhle kapely.

Tracklist

01. No School
02. Hooligans
03. Love Kills
04. This is England
05. DJ
06. Bangkok

O autorovi

Jsem král panku, nikdo není víc pank než já. Napsal jsem dvě knížky, jedna se jmenovala Pank a druhá jinak, protože Pank se jmenovala už ta první.

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com