Kids and Heroes
Teenage Bottlerocket: Se škatulkou pop-punk jsme v pohodě
Danny 28/11/2016 Rozhovory

Patnáct let už hrdě nesou odkaz Ramones a jsou jednou z nejvýraznějších amerických kapel, které drží pop-punk v mezích undergroundu. Vloni vydali fantastické album Tales From Wyoming a taky do jejich řad sáhla Smrt, když si vzala bubeníka Brandona. V neděli 4. prosince se Teenage Bottlerocket poprvé představí v České republice, zahrají po boku The Bones a The Generators v pražském Futuru. Na otázky odpovídal baskytarista Miguel.

 

Miggy, jaká je tvoje historie v Teenage Bottlerocket?

Teenage Bottlerocket vznikli v roce 2001, to jsem ještě v kapele nebyl. Začal jsem s nimi jezdit ve svých devatenácti jako bedňák a později, když mi bylo 21, jsem se dostal přímo do kapely. Takže teď jsem v Teenage Bottlerocket desátým rokem.

Jak moc punkovej je tvůj domovský Wyoming?

Populace Wyomingu není nijak veliká, ale scéna je tu relativně silná. Nejsou tu tuny pankáčů, ale hudební scéna jako celek nás skvěle podporuje. Není tu nijak neobvyklé, že máš koncerty, kde hraje punková kapela, po nich metalisti a nakonec nějaké alternativní country. V Laramie je krutej skateshop Actionball, kde prodávají i nějaký desky, a v Cheyenne je skvělej krám s muzikou Ernie November.

Teenage Bottlerocket jsou nejčastěji škatulkováni jako pop-punk. Vadí vám to?

Ne, jsme s tím v pohodě. My víme, co to ve skutečnosti znamená, a to nám stačí.

Byl jsi už někdy v České republice?

Ne, nebyl. Navštívil jsem třicet zemí na pěti kontinentech a kupodivu jsem se nikdy do Čech nedostal. Fakt se moc těším, táta byl v Praze a říkal, že je úchvatná!

Na desce They Came From The Shadows máte song Bigger Than Kiss. Tak už jste větší než oni? Máš je vůbec rád?

Jasně, mám rád Kiss, jejich největším fanouškem v kapele je ale Kody. Hele, nevím, jestli jsme větší než Kiss, ale na sto procent jsme o dost chudší než oni.

Na svojí poslední desce zcoverovali váš song Rebound dánští Volbeat. Jak k tomu došlo? A myslíš, že vám díky Volbeat přibyli fanoušci?

S Volbeat jsme jeli turné před pár lety. Michael Poulsen byl dlouhé roky fanouškem Teenage Bottlerocket, takže nám nabídl vyjet s nimi. Během toho tour jsme se spřátelili, takže když Brandon umřel a oni chtěli zcoverovat Rebound a vdát mu tím hold, cítili jsme se strašně moc poctěni. Kluci z Volbeat se k nám vždycky chovali skvěle. Doufám, že koncerty s nimi a jejich podpora nám dala pár fanoušků, ale i kdyby ne, tak jsme rádi, že je můžeme nazývat přáteli.

K jaké vzpomínce na Brandona se nejradši vracíš?

Brandon byl pro mě jako brácha. Byl tak zábavnej a příjemnej, všichni v kapele ho postrádáme každý den. Jednou z mých posledních a nejmilejších vzpomínek na něj je pár týdnů předtím, než zemřel. Po festivalu jsme si šli sednout na drink, on se svojí přítelkyní a já se svou snoubenkou. Strašně dobře jsme se bavili, mluvili jsme o tom, jak daleko jsme se s kapelou dostali, co všechno jsme zažili a jak tvrdě jsme na tom makali.

Teď máte v kapele Darrena, Kanaďana, jak spolu vycházíte?

Darrena jsme potkali, když s námi jeho kapela Old Wives měla hrát nějaké koncerty. On je skvělej týpek a výbornej bubeník, jsme strašně rádi, že ho máme.

Četl jsem, Miggy, že máš studio jógy. Co tě na józe baví?

Ve skutečnosti už mám dvě studia Blossom Yoga ve Wyomingu. V Laramie a Cheyenne. Jóga je pro mě způsob, jak být v rovnováze. Propojit se se světem kolem mě. Miluju jógu.

Počítám s tím, že miluješ i hudbu. Jakou desku máš ve své sbírce nejradši a jakou by ses styděl lidem ukázat?

Je těžké vybrat nejoblíbenější, ale The EPs of RP od Rudimentary Peni je určitě na té špičce. Mám pár desek od ABBA, což je, si myslím, asi trošku trapný…

Když se seznámíš s někým novým a řekne ti „Ty hraješ v kapele?“, co bys mu pustil za písničku?

Asi bych jim pustil Skate Or Die, i když mám za to, že naše poslední deska, Tales From Wyoming, je naší nejlepší. Ale Skate Or Die se zdá být naprosto klasickým songem od Teenage Bottlerocket.

Deset let v Teenage Bottlerocket, to je velká část života. Zalitoval jsi někdy?

Ani jednou. Miluju to, co dělám, a cítím se naprosto šťastný, že mám tu možnost.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímalo, co si vzít na sebe. Chodí řvát na fotbal, pít na koncerty a číst do hospody. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Comments are closed.