Kids and Heroes
Tanči celou noc aneb postřehy z Prague Allnighters vol. XI
Tony Youngfield 24/12/2015 Reporty

Mé zamyšlení nad pražským northern soulovým all nighterem pod hlavičkou Prague Allnighters nemá vyznít jako report, ani jako kritika – jedná se pouze o subjektivní postřehy, zážitky a snahu o zachycení magické atmosféry stylové akce, která nás účastníky na chvíli vrátila o pěkných pár let v historii zpátky a poskytla nám ochutnávku zlatých časů severoanglických klubů, jako byly Wigan Casino, Golden Torch, Twisted Wheel nebo Blackpool Mecca.

Vzhledem k tomu, že pražský all nighter si tentokrát odbyl svůj jedenáctý díl, začíná být pomalu zavedenou tradiční akcí, což je v našich zeměpisných šířkách zapotřebí – pořád mám dojem, že kult northern soulové scény tu je nedostatečně znám a povědomí o této části subkultury by mohlo být větší.

Northern soul je hnutím, které se vyvinulo a zažilo rozkvět na konci šedesátých a během sedmdesátých let ve Velké Británii, kdy britští mods objevili zapadlé soulové nahrávky z poloviny šedesátých let z dnes již legendárního detroitského vydavatelství Motown. S northern soulem je samozřejmě spojeno i pozdější prolínání mods, skinheads a dalších částí scény, sbírání desek, dále vznikl specifický taneční styl, který položil mimo jiné i základy pro break dance, a k této části scény neodmyslitelně patří vinylové pouštěčky, které se hlavně v severoanglických městech, kde se nacházely velké tančírny a kluby, protáhly na víkendové akce a tančilo se opravdu celou noc, proto all nighter. Nerad bych ale zabředával do poučování a historického výkladu, koho soulová scéna zajímá, nechť se pustí do dalšího objevování! Nyní už k samotnému pražskému all nighteru.

Z naší plzeňské party jsme nakonec vyrazili na jedenáctý Prague Allnighter pouze dva. Já jsem si odbyl premiérovou návštěvu akce a byl jsem nadšen, kamarád, který mě soulovou horečkou nakazil (díky, Marku!), jel podruhé. S trochou nadsázky lze říci, že pokud si chcete na all nighteru také zatančit a vyzkoušet parket, a ne jen sedět nebo stát a očumovat, což by byla věčná škoda, pár základních kroků odkoukáte od šikovných tanečníků nebo z několika instruktážních videí na „internetech“. Je ale samozřejmě lepší zúčastnit se některého z workshopů, na které můžete dorazit nejen do klubu Buben, ale dočkáte se jich i ve stanu Buben Territory na festivalu Mighty Sounds a nakonec i během první části programu pražského all nighteru v Domovině.

Vedle znalosti tanečních kroků by měl také člověk vědět, jak se přibližně oháknout. Pan Tchichiman napsal: „Chápu, že pravidla jsou od toho, aby nebyla, ale nebylo by možná od věci trošičku naznačit a zopáknout, jaký by měl být alespoň přibližný dresscode, ne?“ Ano, s ohledem na historii northern soulového hnutí bychom měli výběr ze šatníku přizpůsobit večeru, ať pohrdáme pravidly sebevíce. Jak říkám, musí to mít sakra nějakou úroveň!

Před brány KZ Domovina v Holešovicích jsme se dostali někdy před osmou, byli jsme na místě mezi prvními. Chtěl jsem se zúčastnit workshopu na počátku akce, místo toho jsem si ale dal drink na kuráž a rozhodl se prostě vyzkoušet, co ve mně je, a co jsem odkoukal. Prostory Domoviny jsou starosvětsky důstojné a velkolepé, ale zároveň je můžete během chvíle proměnit na sympatickou soulovou tančírnu – parket je rozlehlý, míst na odpočinek a sezení je dostatek, kuřárna byla zřízena v oddělené místnosti, aby v sále bylo dýchatelno a ne zahuleno.

Krom stálých místních DJs – Buqi, Mr. Cat, Path a Papa Rejnok – dorazil tentokrát vzácný host z Velké Británie, pan Kev Roberts. Ten roztáčel vinyly už v dobách, kdy Wigan Casino a další slavné tančírny prožívaly zlaté časy, proslavil během své DJ kariéry po klubech mnoho songů a působil jako moderátor v rádiu. Měli jsme tedy tentokrát možnost zatančit si na set legendární postavy northern soulové scény. Od faktu, že dorazil sám velký Roberts, se odvíjela také návštěvnost – krom známých tváří místní scény a spousty kamarádů se objevila podpora z Anglie, přijeli tanečníci a dámy ze Švýcarska i Rakouska. Během první hodiny all nighteru byl sice parket poloprázdný a objevilo se jen pár odvážlivců, jak ale večer postupoval, sál se zaplnil a taneční kreace a tempo nabraly řádný spád.

12294716_1533006687019398_2912511856298051333_n

Nemusíte být hned skvělým tanečníkem northern soulu, abyste se neskutečně vyřádili. Sám se bez mučení přiznám, že se soulem tanečně teprve začínám, ale narovinu mohu říci, že jsem se během propařené noci snad nikdy předtím takhle neuvolnil – vážně to má duši. Kam se hrabou všechna poga, mosh pity i řekněme, poněkud „kultivovanější“, tance – ano, rád se rozsekám na hadry nebo si zatrsám na všechny spřízněné žánry v rámci scény, ale po první účasti na soulovém all nighteru mám jasno – jedná se o ideální taneční zážitek, při kterém úplně vypnete, uvolníte se fyzicky i psychicky, soustředíte se maximálně na hudbu, taneční kreace a na vlastní pocity euforie.

Místní DJs pouštěli jako o život, nicméně hlavní hvězdou večera byl sympatický Anglán. Odpočinek, drink, cigáro v kuřárně a zpět na parket. Roberts nasázel luxusní set, plný osvědčených soulových pecek a all nighter hitů, z tanečníků vyzařovalo nadšení, které dali hlasitě najevo, na parketu se zaplnilo i poslední volné místo a celá Domovina se otřásala v základech. Co jsem slyšel z vyprávění a viděl na videích a fotkách, jsem zakusil naživo, a bylo to ještě stokrát lepší. Pražský all nighter mě definitivně přesvědčil o tom, že northern soul je magický kult a tanečně naprosto osvobozující a šílený zážitek. Řekl bych, že tato část scény by zasloužila trochu více pozornosti a uznání, a asi už trochu chápu tu horečku, která tenkrát vypukla v Anglii mezi mladými, když kluby jako Wigan nebo Torch zažívaly zlaté časy. Je to droga, obsese, má to úžasné kouzlo, úroveň a styl.

A když all nighter, tak celou noc – odcházíte fyzicky dost vyčerpaní, když jste od osmé večerní do čtyř do rána na nohou, většinu času na parketu, kde se ze sebe snažíte dostat to nejlepší. Zato po psychické stránce se jedná o veselou a divokou zkušenost, která vás nabije pozitivní energií.

Na závěr bych si dovolil doporučit jako hudební úvod k zasvěcení do tajů northern soulové scény nedávno vydanou kompilaci Move On Up – The Very Best Of Northern Soul, sestávající ze tří alb a obsahující opravdu to nejlepší z northern soulových floorshakers a all nighter hits. Loni pak byl natočen hraný film Northern Soul, ze kterého lze také nasát atmosféru i hudební doprovod. Doufám, že se příště uvidíme na parketu, soulies!

Celý fotoreport najdete tady.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V K&H od června 2013. Od klasiky, jazzu, rock'n'rollu, country, rhythm'n'blues, swingu nebo rockabilly, přes ska, reggae, rocksteady, 2 tone, northern soul, punk, oi!, hardcore až po psychobilly, goth, surf, garáž, psychedelii nebo folk a celtic. 55% rock'n'roller, 69% skinhead, 77% punk rocker, 161% tolerant human being and hooligan gentleman. Bohemians 1905, St. Pauli. Music, writing, movies, friends and booze... Gimme more!!!