Kids and Heroes
Tady je punkrock doma! Kterak jsem trávil jeden měsíc v Bubnu
Danny 30/05/2016 Články, Reporty

Tvrzení, že se do Bubnu přestěhujeme, nabralo koncem dubna děsivě reálné obrysy. Program klubu už delší dobu napovídá, že se Buben za nějaké tři roky fungování zařadil mezi nejlepší pražské scény a zajímavé kapely se sem jen hrnou. Poslední týdny to jen potvrdily.

18. dubna přijeli do Bubnu představit svůj dlouhohrající debut angličtí The Barstool Preachers a dokázali rozvlnit nejednoho návštěvníka na parketu. Jako první ale zahráli kladenští Reckless, které jsem naživo viděl poprvé. Jejich pop-punk je možná až moc televizní a na můj vkus málo žvejkačkový, každopádně precizně zahraný a v nejeden okamžik vysoce hitový. Brightonští The Barstool Preachers si z Berounska přivezli solidní fanouškovskou základnu, jelikož frontman Tom zde nějaký čas pobýval, a to, že je synem Colina McFaulla z Cock Sparrer, už zaznělo asi úplně všude. Žánrově ale nemá jeho kapela s tou tatínkovou nic společného. Jenže zatímco jejich debutový singl pod Pirates Press byl solidním překvapením, nová deska Blatant Propaganda je poněkud jednotvárným zklamáním. I naživo se prakticky nedalo rozeznat jeden song od druhého, ale neříkám, že by jejich pobritštěný rancidovský ska-punk nedokázal zabavit. Publikum vstřícně reagovalo na každou písničku, na každou výzvu k vytleskávání, na každý pokyn k drinkům nad hlavu. Ale když jednou člověk vidí naživo Buster Shuffle, už prostě navždy srovnává, a taky, proboha, zakažte někdo bezdrátové mikrofony!

Dva dny na to, 20. dubna, před Bubnem prudce zabrzdil Chevrolet se švédskou poznávací značkou a z něj se vyřítili Scumbag Millionaire. Džínové vesty, dlouhé vlasy, na hlavách truckerky. Speedrock nejtěžšího kalibru. Jenže tenhle večer si pro sebe ukradli především opavští Cocaine Party, pro které to byla pražská premiéra, a kluci si ji chtěli náležitě užít. Pokud taktně přejdu mlčením zvukovou zkoušku, jednalo se patrně o nejlepší klubové vystoupení tuzemské kapely, které jsem tenhle rok zažil. Zpěvák je excentrik, kytarista zase magor, který víc času tráví na kolenou a na zádech než ve stoje. Jsou to Hives, jsou to Computers, jsou to elegáni, co bezmyšlenkovitě třískají do cowbellu, poprosí vás o vodku a po koncertě je máte chuť obejmout a opatrovat. Scumbag Millionaire se zase nerozhlížejí napravo ani nalevo, jedou rovně, cihla na pedálu. Zazněly klipovky Dead End i Gotta Move, celý setlist byl neskutečně nakopnutý, ale možná jen proto, aby si kluci mohli dát po koncertě další absint. Jejich debutový sedmipalec, po kterém jsem zoufale toužil, byl už bohužel vyprodaný.

Z Bajkazylu se do Bubnu kvůli počasí přemístil 27. dubna koncert jerseyských Night Birds, což je kapela, která mě dlouhodobě fascinuje a na svědomí má dle mého názoru nejlepší desku loňského roku. Přímočarý hardcore punk anachronisticky hnaný surfovou kytarou. Jedna z nejaktuálnějších skupin současnosti. Večírek otevřeli australští Clowns a panejo, to byla jízda. Pro Clowns to byla první zastávka na evropském tour a na koncertě představili především své aktuální album Bad Blood. Zběsilý hardcore punk, pohledy do země a charismatický frontman – tři věci, co Clowns charakterizují. Necelá půlhodinka jejich vystoupení rozhodně zaujala většinu přítomných, a jak později napsal jejich bubeník: „Praha je neskutečná, celý město vypadá jak z pohádky a chlast je tu levnější, než voda!“ Po strop zaplněný Buben pak přivítal druhou kapelu večera, kterou byli domácí CrossFireFuckinHurricane. Šlo, tuším, o jejich třetí vystoupení s novým zpěvákem, kterým je Brian z Moonshine Howlers, a od první písničky byste neřekli, že tomuhle člověku v žilách koluje víc country než hardcore. Brutální koncert, který mazal hranice mezi pódiem a hledištěm, testoval práh bolesti sluchovodů a bavil od začátku do konce.

Ale Night Birds, to je kapela, o kterou jsem opravdu stál a kterou jsem si dva roky nazad nechal trestuhodně utéct na koncertu v Brně. A kapela, která mi odpustila, a v Bubnu vystřihla skvělý průřez diskografií s akcentem na poslední desku Mutiny At Muscle Beach. Se záskokem na baskytaru, přesto precizní, zábavní, a tak jsem jim na oplátku zase já odpustil poněkud utopený zpěv. Jenže není to jedno, když Born To Die In Suburbia řve celý klub? A lepší rozloučení než Left In The Middle jsem si přát nemohl.

Člověk stačil jen vstát, uvařit si kafe, vytunit džísku nášivkou Night Birds a už se opět letělo do Bubnu. Večer 28. dubna totiž patřil dvěma berlínským partám, postaveným kolem hibernujících Radio Dead Ones. Tahle kapela u nás měla vždycky velký ohlas a oddanou fanouškovskou základnu a její členové jsou momentálně roztroušeni po skupinách Gang Zero i Berlin Blackouts, které se obě do Prahy vypravily. I já jsem se na jejich koncert těšil, jelikož kluky už nějaký ten rok znám a leccos jsme spolu zažili. A nakonec ani návštěvnost nebyla nijak slabá, i když koncert byl hned den po vystoupení Night Birds. Gang Zero si v Praze odbyli teprve svůj druhý koncert a vůbec to nebylo znát. Jak by také mohlo, když se kytarista Rik obklopil třeba baskytaristou z Needle Exchange a druhou kytaru obstarává TV, který v Radio Dead Ones hraje na bicí. A zapomeňte na singl Lifeless Pictures, naživo jsou Gang Zero surovci a neurvalci, znějící spíš jako Funeral March než vyšňořené berlínské kapely. Veliký příslib do budoucna! Berlin Blackouts, které založil zpěvák Beverly, sázejí spíš na pomalejší melodie a pouliční melancholii. Jejich největším hitem je ale stále první singl Slay The Deamons, ten prostě ze setlistu ční. I když mi Gang Zero přišli zajímavější, větší úspěch publika sklidili Berlin Blackouts.

O dva týdny později si Buben ve spolupráci s Prague Allnighters připravil skutečnou lahůdku, když přivezli nizozemskou northern soulovou kapelu The Originators. Vokalistky, dechová sekce, vynikající vlastní repertoár i pečlivě vybrané covery.

Už od úvodní směsi klasických melodií (včetně mého oblíbeného Ala Wilsona) bylo jasné, že návštěvníky čeká v odrazech od zrcátek roztočené disko koule nevšední zážitek. A skutečně, jako by se chtělo nohám svévolně tančit, každý z přítomných okamžitě odhodil stud a užíval si jak písničky z jejich skvělé loňské desky Be My Baby, tak třeba perfektně zahranou a odzpívanou This Old Heart od Isley Brothers. A na překvapivé zařazení písničky Hip Teens od Frank Popp Ensemble se nedá zapomenout. Odezva publika byla po celý večer skvělá a donutila hrát The Originators téměř dvě hodiny. Víc takových akcí, prosím!

Neuplynulo ani 48 hodin a už jsem zase stál v Bubnu u baru. Na otočku z Londýna si sem totiž zaletěli Guitar Gangsters, kteří mezi fanoušky házejí jeden hit za druhým už od roku 1987. Jejich show jsem viděl už několikrát, ale je těžké se odmilovat. 14. května jim půdu pěkně udusali pražští Thunderbirds, až si říkám, jestli to zase trochu nepřepískli. Jejich speedrock’n’roll je totiž nekompromisní, bez limitů, jsou z Prdele a hrajou píču. V prosinci se GBH na pódium po Thunderbirds příliš nechtělo… Ale Guitar Gangsters si s tím hlavu nelámou, přijeli všem udělat dobrou náladu a na své misi byli ještě dlouho po policejní hodině. Zazněly všechny pecky od Going To London, přes Here Comes Everybody a Class Of 76, až po Nothing To Shout About, radost plného klubu se dala odečítat z každé tváře. A já si říkám, jestli v tom Bubnu nejsem až moc často. Ale proč ne, vždyť tady je punkrock doma.

Fotku Gang Zero obstaral Vojta Florian. Celá fotogalerie zde.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímalo, co si vzít na sebe. Chodí řvát na fotbal, pít na koncerty a číst do hospody. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

2 komentáře

  1. karel beznadej 30/05/2016 at 19:59

    „V prosinci se GBH na pódium po Thunderbirds příliš nechtělo… “

    haha, divoky sny

  2. jackie 05/06/2016 at 02:06

    thunderbirds sou super!