Set Your Goals

9. května v pražském klubu Futurum odehrajete svůj první klubový koncert v České republice. Čeští fanoušci vás mohli vidět pouze v roce 2007, a to na Fluff Festu, jak na něj vzpomínáte? Víte něco o České republice?

Kromě Fluff Festu jsme nikde jinde v České republice zatím nebyli. Vzpomínky na Fluff ale patří k těm nejlepším! Byl to start našeho sedmi a půl týdne dlouhého evropského turné s No Trigger, a těžko bychom si mohli zvolit lepší akci, kde ho odstartovat. Lidi znali naše songy a zpívali s námi, bylo vidět, že se dobře baví. Památeční pro nás také bylo vystoupení To Kill, chtěli jsme s nimi vyrazit na pár koncertů, když jsme byli v Evropě. Je to jedna z nejlepších kapel, se kterou jsme si kdy mohli zahrát. Už se moc těšíme na koncert v Praze, přece jen jsou koncerty v klubu více intimní. Ani se nám nechce věřit, že je to už dlouhých pět let! Doufáme, že se taky podíváme po Praze a poznáme Českou republiku trochu víc.

Minulý rok jste vydali album “Burning At Both Ends“. Jak bylo přijato vašimi fanoušky? Hrajete na koncertech hodně songů z nové desky, nebo jsou vám milejší ty starší?

Na každém koncertě hrajeme alespoň pár songů z “Burning At Both Ends“. Záleži také na délce našeho setu, ale snažíme se vždy zahrát tak tři nebo čtyři. Na novou desku byly jak pozitivní, tak negativní názory. Nakonec se ale zdá, že fanoušci, kteří si ji oblíbili, jsou s ní spjati mnohem více, než to bylo u starších nahrávek. Není to prostě album plné instantních hitů, jako bylo “Mutiny!“ nebo „This Will Be The Death Of Us“, potřebuje čas. Je pro nás však hodně smysluplné, a doufám, že i pro naše fanoušky. Ale nebojte se! Jasně, že budeme hrát i staré věci. Doufáme, že budeme mít alespoň 35 – 40 minut dlouhý set, to už se dá stihnout tak 12 songů. To by bylo skvělé.

Když už se bavíme o koncertech – vnímáte nějaký rozdíl mezi americkým a evropským publikem? Existují nějaká města nebo země, kam se vždy rádi vracíte?

Evropa je vždy divoká! Kdekoliv v Evropě hrajeme, vždy je show intenzivní, stejně jako na našich oblíbených místech v Americe. Mám pocit, že lidi v Evropě jsou prostě fanoušky Set Your Goals se vším všudy, ne určité ery Set Your Goals. Je skvělé, když je kapela akceptována, přestože pochází z takové dálky. Opravdu se dá říct, že se v Evropě cítíme jako doma, stejně jako v Americe. Nemůžeme vám ani dostatečně poděkovat za všechnu lásku a podporu! Evropa je pro mě společně s jižní a středozápadní Amerikou nejlepší místo, kde se dá hrát!

Málo kdo ví, že jméno vaší kapely, tedy Set Your Goals, je odvozeno od stejnojmenného alba oldschool hardcoreové kapely CIV. Posloucháte ještě stále takové kapely? Jaká hudba vás momentálně inspiruje?

Ano, ještě stále tyhle kapely posloucháme, a troufám si říci, že je budeme poslouchat vždycky. Mám takový pocit, že tenhle originální starý punk a hardcore, bude stále naživu mnohem více v evropských zemích, než v USA. Jedny z mých nejoblíbenějších kapel tohohle žánru jsou Millencolin, Refused, Gorilla Biscuits, CIV, Blink 182, The Offspring a mnoho dalších. Začal jsem používat radio na svém iPhonu, a mám tam sbírku, která obsahuje všechny songy od mých oblíbených kapel, včetně všech starý kompilací Punk’O’Rama od Epithaphu. Je to takové nostalgické. Z novějších kapel, které mě inspirují, bych rád zmínil Paramore, New Found Glory, Comeback Kid, Fireworks, You Me At Six, A Day To Rememeber nebo třeba Title Fight. Tyhle kapely pro mě znamenají hodně, cením si jich jako lidí, i jako inspirace.

Jako kapela trávíte opravdu spoustu času na podiu. Navštívili jste v poslední době nějaký koncert, který jste si užili jako diváci?

No jasně! Užili jsme si spoustu vystoupení kapel, o některých jsme si ani nemysleli, že je ještě někdy uvidíme. Můžu jmenovat třeba 311, Meshuggah, Sunny Day Real Estate, Turmoil, Refused (letos v létě), Cro Mags, Alkaline Trio, Cartel, H2O, Samiam a spoustu dalších.