Scéna 41: Pipes And Pints a Heretix

  • Další Scéna se podívá na turné Pipes And Pints, o kterém něco řekne kytarista Tomáš. Druhý rozhovor se točí okolo nové bratislavské kapely Heretix.

    Scéna 41: Pipes And Pints a Heretix
    Zdroj: www.kidsandheroes.com, Autor: Kapitán Kečup a Radek
  • Přinášíme rozhovor s Tomášem z Pipes and Pints, který jsme udělali jak před, tak i (viz. poslední otázka) po sobotním koncertu v Rock Café, které kapela málem zbořila a opět předvedla, že svou pozici nezískala neprávem. Otázky se točily jak kolem tour, tak dalších Tomášových aktivit.

    Avizovali jste, že po uzdravení Mikova kolene vyrážíte na pořádně dlouhé tour, jak dopadly zatím odehrané koncerty napříč Anglií?

    Je to je rozhodně na delší vyprávění…Hrozně jsme se tam těšili, protože už jednou nás do Anglie na pár koncertů nepustili přes hranice. Tentokrát to bylo sedm koncertů v sedmi dnech, z čehož jeden byl zrušen. Volný den jsme strávili v Londýně na nejlepším squatu, co jsme viděli a můžu asi říct, že to byl den nejlepší (smích). Neměli jsme o Anglii žádné iluze, mnoho kamarádů nás varovalo o její krutosti vůči kapelám. A tak musím pouze konstatovat, že to tak opravdu je. Na koncerty se zpravidla nedělá žádné promo, nedostanete najíst, napít a zhruba o půlnoci vás obsluha vyvede dveřmi k dodávce. Myslím, že můžu za celou kapelu říct, že to pro nás bylo velké zklamání a poprvé v životě jsme se těšili z turné domů. Nicméně je to dobrá zkušenost a hezká dovolená.

    Jo a co měl vlastně Mike s tím kolenem? Spadl z podia?

    Možná je to otázka vhodná spíše pro něho, ale budiž, zodpovím ji. Mike má po víc jak dvaceti letech ježdění na skateboardu celkem pohmožděný tělo. A kolena je asi to první, co se ti na skatu hmoždí. Už ho měl párkrát operovaný a musel znovu, a co nevidět půjde znovu. Ale ten lifestyle, jako kalifornia skate-punk, mu za to, myslím, stojí.

    Ještě před koncerty na ostrovech, jste hráli Paříži, jak vypadají punkáči ve Francii, jsou tam vůbec? Jaká byla na koncertu atmosféra?

    Za sebe můžu říct, že nemám radši jinou zemi než Francii. A v Paříži jsme navíc hráli, myslím už třikrát, takže jsem se celý turné po Anglii živil nostalgickýma vzpomínkama na krásnou francouzskou lámanou angličtinu. Pro mě je Francie jednoznačně nejkrásnější zemí jak pro koncerty, tak pro život. Co se týče koncertů, jsou všude perfektní. A to jak pořadatelé, promotéři, barmani, tak návštěvníci i lidi na ulicích. V klubech bylo vždycky narváno, lidi jsou hrozně přátelský a spontánní, tancujou, smějou se, zvou tě na drinky, křičej a po koncertě s nima můžeš chodit do rána po městě po barech. Atmosféra je fantastická. Takže pro mě jsou to jedny z nejlepších vzpomínek.

    Čím teď vlastně cestujete? Máte vlastní dodávku? Kdo je řidič?

    To je naše věčný dilema. Platit za cizí dodávku celý život vs. koupit si svojí a odjezdit si jí. Ze začátku jsme jezdili mým Peugeotem 806, ten teď prodávám, kdyby někdo měl zájem a jestli to projde přes redakci, tak to tam napiš (smích). Ten se časem stal malým. Poté jsme zakoupili vlastní dodávkový vůz Mercedes-Benz 100, v krásné modro-bílé kombinaci s relic úpravou od německého elektro-instalatéra Dietra Sorga. Ani tento vůz ovšem nevydržel věčně a momentálně řešíme dopravu pronájmem. Řidiči jsme v podstatě všichni s tím, že Mike ovládá jen automatickou převodovku a Vincu jsme vycvičili ve specializaci „noční odvoz opilých kamarádů domů/zkušebny/hotel/byt“. Dnes jsem například ujel přes 1100 kilometrů a bavilo mě to. Kdybychom měli řidiče, platili bychom ho za to, že spí někde vzadu.

    Ještě poslední věc k hraní, v plánu máte i koncerty v Rusku? Jsou tam rockové kluby? V jakých městech se máte objevit? Jak se těšíš?

    Je to tak, vše už je zařízeno a 15.4., tuším, odehrajeme první koncert ve Smolensku. Těšíme se ohromně, přeci jen bychom se tam jen tak nedostali. A ještě hrát. Já jsem obeznámen o krásách Ruska od ukrajinských kuchařek ode mě z kavárny a obecně mám rád přátelskost a bezprostřednost všech východo-evropských národů. Další navštívená města budou například Petrohrad, Moskva, Novgorod nebo Karlovy Vary (smích).

    Mimo jiné, také prosáklo, že připravujete novou desku? Je na to při takovémhle koncertním nasazení vůbec čas? Vznikají nějaké skladby i během cestování?..

    To je trochu problém a je pravda, že tímto koncertním nasazením mírně trpí nová tvorba. Nicméně jsme od poslední desky cca dvanáct nových věcí udělali. Momentálně doděláváme demo, abychom šli do studia s jasnou představou a taky ty songy trochu protřídili. Chceme si s tím dát víc práce než posledně. Ale cestování je rozhodně skvělou, možná nenahraditelnou, inspirací.

    Na tvém BZ profilu BankRobber jsem si poslechl, podle tvých slov, nápady, které se nehodí pro PnP… Všechno mi to tak nějak připomnělo atmosféru filmů Tarantina, myslíš, že na tom něco je?

    Přemýšlel jsem, že ta slova změním. Ale možná je jen smažu. Na konexi s Tarantinem toho moc není. Jeho filmy, až na pár výjimek, nemám moc rád. Pokud bych se měl ztotožnit s atmosférou filmů nějakého režiséra, pak radši od Jima Jarmusche nebo Davida Lynche. Ale je pravda, že vybírá skladby výborných interpretů.

    Pod pseudonymem Dj BankRobber taky pouštíš desky, zkus mi říct, co jsou podle tebe tři nej hitovky, co nikdy nezapomeneš pustit a proč je máš rád?

    Jo, jo, pouštím hrozně rád. Bohužel na to není ke kapele moc času. Tři hitovky, jo? To se mi moc těžko vybírá. První mě napadají The Jam – I Got In By Time pro ten strhující beat a krásně naléhavej zpěv. A to mi připomíná Under My Thumb od Rolling Stones, ačkoliv Stones jinak moc nemusím, protože by to byla perfektní skladba pro první tanec s holkou, kterou jste právě poznali. A pak by se hodil Dick Dale – Peppermint Man. Geniální kytarista a neznámý zpěvák, skvěle ležérní, ale procítěný jako blázen. A aby si někdo nemyslel, že jsem tak měkkej, tak taky America od Sick Of It All!

    Mimochodem teď o víkendu jste hráli v Rock Cafe (report) a pak si to pěkně roztočil v Mighty baru.. Poděl se, se čtenáři s nějakými dojmy z tohoto večera.

    Byl to perfektní koncert. Po trpké zkušenosti z Anglie jsme si zase spravili náladu. Ale hrát ještě dvě minuty, tak už zkolabuju. Taky mám radost, že obě předkapely předvedly výborný vystoupení. Kung-Fu Girlz se od posledně, co jsem je viděl zlepšili tak dvojnásobně a Church Of Confidence ukázali opět suverénní rocknroll. V Mighty baru to nakonec pěkně roztočil jen Pinokio, já už jsem neměl sílu. Ale roztáčel to parádně ještě v sedm ráno, když jsem odcházel. Je ale pravda, že do příště to bude chtít Mighty bar vyhnat i do druhýho patra. Na konec bych chtěl poděkovat všem, kdo dorazili! Nebo nedorazili, ale koupili si lístek. (smích)

    Už je tomu asi rok, co v Bratislavě vznikla nová punková kapela Heretix, ve které ale potkáte hned několik starých známých jmen ze slovenské punkové scény, jako je zpěvák Veslo z Lord Alex nebo bubeník Mikko ze Zóny A. Rozhovor u příležitosti připravované desky, jsme spáchali s kytaristou Heretixu Martinem.

    Jelikož je vaše kapela poměrně nové uskupení a pro naše čtenáře to možná bude první seznámení, nezbývá mi než začít pěkně od začátku. Jak vznikl nápad dát dohromady kapelu Heretix? Kdo první s nápadem přišel?

    Ahoj. Nápad založiť novú kapelu mal Mikko s Lumpom (Zóna A). Ja a Veslo (Lord Alex) sme mali podobný nápad. No a keďže Mikko a Veslo sa poznajú ešte z čias, keď v roku 1915 ako mladí regrúti neúspešne bránili Stropkov pred útokom ruských vojsk, spojili sme tieto dva nápady do jednej kapely. Nebudem unavovať výpočtom personálnych zmien. Namiesto Lumpa teraz basuje Lichtle (Beton, Mindfuck), lebo je tiež fešák. A navyše doma na basu cvičí.

    Od Mikkova rozchodu ze Zónou uběhl už nějaký čas, znamená to že i Veslo díky Heretix už nepůsobí ve své domovské kapele Lord Alex? Jak je to s Lord Alex nyní?

    Neznamená. Lord Alex je v teraz kóme, ale keď sa zobudí niekde ešte určite zahrá.

    Jak vznikl název Heretix a co to vlastně znamená?

    Názov Heretix bol schválený ako náhradný po tom, čo sme zistili, že meno Trojruža si zaregistrovala ako ochrannú známku zábavová kapela z Orechovej Potône. Názov Heretix znamená, že s nami nie je všetko úplne naporiadku. Vymyslel ho Veslo na horskej chate, nemýliť s nepodarenou slovenskou kapelou, na Morave potom, čo vypil celý bar do sucha. To potom urobil ešte raz – v Prešovskom motorkárskom klube. Ale tam nič nevymyslel, iba skoro zomrel.

    Zkus popsat, kam by si vás posluchači měli stylově zařadit? Jsou nějaké kapely, ze kterých vychází vaše tvorba?

    Nepridám sa k zástupu interpretov, ktorí sa s tvrdením „hráme svojský štýl“ tvária, že vynašli teplú vodu. Hráme punk, lebo nás baví a nič iné aj tak nevieme. Tvorba vychádza zo starého punku a je šmrncnutá stoner rockom a ešte všelibársčím iným. Skôr veľa nervóznych odtrhávaných riffov než ramonesácke rovné kilá. Skôr prapodivné vyhrávky, než sóla z rokenrolových učebníc. Príďte sa pozrieť na koncert.

    Na vašem BZ profilu už jsou nějaké ukázky, i se hovoří o připravovaném albu, kdy plánujete vydání a jakou formou?

    Album práve vyšiel. HERETIX – Obdobie neistoty, 13 songov, cca 38 minút muziky, tri rôzne variaty balenia cd disku – od digipacku cez klasyczny boks plastikowy až po pankovú verziu v sakli za dve eurá alebo 50 korún českých. Vydali sme si ho sami s podporou nášho všestranného pomocníka, spolualkoholika a nehrajúceho člena Kuba Y (pozn. red. www.twofingersintheair.sk ).

    Budete novinku propagovat i nějakými speciálními koncerty, tour? Proběhne křest?

    Tour špeciálne k doske asi nebude, ale budeme sa snažiť hrať čo najviac. Čo sa týka krstu – zatiaľ to vyzerá na začiatok června. Ja si na podobné oficiality nepotrpím, ale chalani chcú, tak krst asi bude. Pre pokoj v rodine. V bratislavskom klube U očka. A zahrá s nami aj kamoš Gucci z kapely Last Days of Jesus, ktorý nám na album nahral vymakané klávesy.

    Viděl jsem taky, že už máte celkem rozsáhlý „merč“, co se triček týče, kdo navrhoval grafiku?

    Merč sa povážlivo stenšil, tričká budeme musieť v dohľadnej dobe dotlačiť. Grafiku robím ja,  čo si neurobíš sám, to nemáš. Alebo máš, ale nahovno.

    Jen se podívám na sestavu vaší kapely a je mi jasné, že historky kolem koncertů se musí rodit jako houby po dešti, povyprávěj něco...

    Rodia sa, rodia. Aj by som napísal, keby ma napadli nejaké publikovateľné. Alebo také, ktoré by pripadali smiešne aj niekomu inému, než nám štyrom. Určite to poznáš aj ty – ako si kapela po určitom čase vytvorí svoj vlastný jazyk a humor a ostatní len nechápavo krútia hlavami.

    V Bratislavě se každou chvíli staví nějaké větší světová kapela, nerýsuje se v tomto směru nějaký společný koncert? A jestli zatím ne, tak s kým by jste si rádi zahráli?

    Svetová-nesvetová, takto to neriešime. Keď máme čas a chuť, zahráme si.

    V jaké hospodě můžeme členy vaší kapely nejčastěji potkat, je nějaká taková, kam chodíte všichni?

    Po skúškach chodíme do blízkej Hokejky na tankovú Plzeň. Neviem ale, či sa tam s niekým známym stretneme, lebo tam chodia skôr bývalí eštébáci, pochybní právnici, gembleri a iní.

    TIP: Omrkněte si nabídku koncertů Ladrogangu;) www.ladrogang.cz

    Připravuje Kapitán Kečup a Radek.

    Všechny odkazy na předešlé díly najdeš přehledně na FACEBOOKU Scény:
    www.facebook.com/pages/MAGAZIN-SCENA-by-Kids-and-Heroes/121463672257