Scéna 40: SPS a ATD
-
Je tu 40 číslo SCÉNY! V novém díle si můžete přečíst o připravovaném turné SPS. V druhém rozhovoru se můžete dočíst o novém CD kapely ATD.
Zdroj: www.kidsandheroes.com, Autor: Kapitán Kečup a Radek
SPSka mají novou desku a o tom bychom se tu zmínit měli. Hlavně o ní a o následném turné jsme si povídali s basákem Skleníkem.
Čau Skleníku... tak nová deska SPS je na světě. Jak jste s ní spokojeni?
Ahoj. Tak to uvidíme až s odstupem času, zatím jsou na ní kladné reakce, ale to je vždycky zavádějící. Když jsme posílali do světa tiskovky, že bude nová deska, dohodli jsme se se Zdeňkem, že budeme skromný a nebudeme jí avizovat, ať lidi čekaj nějakou pecku. Prostě řadovka SPS a obrázek ať si udělá každej sám. Jinak si myslím, že se povedl zvuk a věřím, že několik věcí se chytne i naživo. V podstatě nám ani nic jiného nezbývá, jelikož jsme více jak půl roku totálně stagnovali.
Jak dlouho jste pracovali na písničkách pro novinku a jak takový tvůrčí proces probíhá?
S kapelou jsem natočil tři desky a průběh byl vždy stejnej. Sešli jsme se u mě se Zdeňkem, vzali španělky a přehráli si nějaký nápady, co kdo měl doma v šuplíku. Materiál jsme dali dohromady celkem rychle, za měsíc jsme zalezli do zkušebny, dali asi šest zkoušek a šli do studia.
Kde jste točili? Bylo natáčení téhle desky v něčem jiné než ty předchozí? Zaslechl jsem něco o tom, že ne všichni členové z kapely se na práci ve studiu podíleli...
Deska se natáčela ve studiu ve 3bees v Praze. Jak to bývá u nás pravidlem, u každý desky měníme studio. Máš pravdu, na desce jsme se podíleli ze sestavy SPS jen já a Zdeněk, kytarista Jerry natáčel až vokály. Těch důvodů bylo několik. Ať už časových, protože všichni máme civilní zaměstnání a sejít se na zkoušky v týdnu bývá problém, navíc bubeník Territory bydlí v Teplicích a dále třeba finančních. Nemohli jsme si prostě dovolit, dávat materiál do kupy až ve studiu, navíc bubeníka jsme nutili strašně dlouho, aby aspoň ve studiu nahrával s metronomem. Takže padlo rozhodnutí, že s námi půjde točit náš kámoš z kapely Bobr Chutná 2x, kytarista Petr Holeček, kterej s sebou přivedl bubeníka Miloše. Přesto jsme vše konzultovali s klukama z kapely, kteří nebyli proti. V této sestavě jsme přišli do studia a za den byly nahraný kompletní základy. Myslím, že na nahrávce je to slyšet, už při prvních reakcích na desku si toho spousta lidí všimla, že se to hudebně zvedlo. Hudebně je to určitě nejlepší deska od SPS, samozřejmě, že materiálem to první dvě desky "Jsme v hajzlu" a "Podivný dědictví" těžko překoná, ale nám šlo o to se posunout.
Album vychází pod vaší vlastní značkou SPS Records. Je to z důvodu toho, udělat si všechno podle sebe, mít to pod kontrolou a i finančně si vše ohlídat sám?
Po rozchodu s agenturou ANK jsme zůstali bez dopravce, vydavatele a manažera. Rozhodli jsme se jít vlastní cestou a začínali jsme v tomto směru od nuly. Ať to bylo shánění koncertů, dodávka na splátky nebo vydavatelství. SPS nikdy nebyla a ani nebude mainstreamová kapela pro masy lidí a pro hudební vydavatelství je tedy nezajímavá. Stejně bychom si vše museli propagovat sami, takže nám ani nic jiného nezbývalo. Obrovská výhoda vydat si desku sám je v tom, že si můžeš určit cenu cd, nikdo tě netlačí, kdy deska vyjde a jaká bude, nejsme závislý na prodeji desek... Prostě si to chceme vyžrat od těch zkoušek až po vydání. (smích)
V tiskovce k vydání alba jste citovali: „Točíme již osmou řadovou desku. Jakákoliv stylová změna nebo ambice, že natočíme nějakou přelomovou desku, by po tolika letech hraní byla spíš k smíchu. Přesto chceme dělat nový desky a nejen těžit z minulosti." U kapely, od který už budou stejně pořád lidi chtít hlavně "Mámu" nebo "Svobodu" je to určitě sympatické...
Já jsem v kapele pouze osmým rokem, ale třeba Zdeněk tyhle starý věci hraje přes 22 let. My je máme taky rádi, lidi je znaj a chtěj je, ale bylo na čase více jak půlku repertoáru obměnit. Proto jsme si řekli, že budeme hrát aspoň šest novejch věcí a vykopeme ty, který se nehráli více jak 15 let. Takže namátkou třeba "Takhle jsme válčili," "Nevěř," "Podivný dědictví"... Samozřejmě, že "Máma," "Ruská" nebo "Svoboda" zůstaly, jelikož jsou takový poznávací znamení kapely. (smích)
O oživení vašeho playlistu jsem slyšel...
Měli jsme poslední dobou prostě hroznou stagnaci. Stále ten kolovrátek, že už i ti skalní chodili a říkali, proč hrajeme dokola furt to samý, když máme sedm desek. Byli jsme líní dát si zkoušku. Teď to chceme změnit a nabídnout takovej průřez. Ještě tady zmíním to, co už lidi na několika koncertech zaznamenali, že místo Jerryho s náma začal jezdit Petr Holeček, kterej točil novou desku, na druhou kytaru. Vše proběhlo po dohodě a Jerry se s námi na několika akcích představí.
Album nese název "Útěk z reality"... ten se dá chápat více významy, ale co třeba pro tebe je konkrétně takovým útěkem z reality?
Název desky vymyslel Zdeněk, takže je to spíše otázka na něj. Pro mě je útěk z reality třeba hraní v kapele. Když jsi od pondělí do pátku v práci a pak jedeš víkend hrát. Vždycky si pak v neděli říkám: Takže zítra zpátky do reality. (smích)
S vydáním cd samozřejmě vyrážíte na turné, jehož větší část absolvujete s Punk Floid. Čí to byl nápad, spojit se takhle v propagaci svých aktuálních desek?
Myslím, že Bobbyho z Punk Floidů. Hráli jsme spolu jednou na společném koncertě ve Zlíně v klubu Golem, kterej dopadl na výbornou. Hlavně jsou to ale skvělý lidi a to je pro nás více podstatný, než jaké budou návštěvnosti na koncertech. Proto vystupujeme často po boku kámošů, jelikož se pak daleko víc těšíme na společnou akci. Vesměs neznám jedinou kapelu, se kterou by jsme se nebavili nebo nechtěli hrát. Nepoužíváme slovo "support," jelikož pro nás není problém, hrát jako první před nějakou kapelou, která má třetí koncert za svojí existenci. Chceme zůstat v tomto směru lidový, nikdy jsme nějaký manýry neměli. V tomto směru jsem skromnej již z působení z Modelu 77 a vím, jaký to je, jezdit sedm let za benzín a čekat, až na tebe přijde řada. Možná proto mám zafixovaný, že nikoho nebereme jako konkurenci a nejde nám o nějaké tlačení se do první hudební ligy. Pro mě osobně jsou vztahy mezi návštěvníky koncertů a kapelami mnohem důležitější, než kolik prodáme desek nebo jestli někdy něco vyprodáme.
To je určitě sympatický přístup, takhle uvažovat by měla každá kapela. Křest alba proběhne 25. března v Rock Café. Na svém webu avizujete překvapení...to asi ještě prozradit nechceš co? (smích)
Těch křtů jsme naplánovali více a nerozlišujeme, jestli má větší váhu pro nás křest v Olomouci nebo v Praze. Je to celkem jedno, akorát si dáme více záležet s celým večerem, myslím tím organizačně, jelikož to mám do Rock Café čtyři zastávky tramvají. (smích) Původně jsem měl v hlavě Vikiho Cabadaje, postavu ze Sněženek. Vždycky měl super role a v podstatě hrál takový sígry, že by se tam skvěle hodil. (smích) Ale termín se blížil a chtěli jsme někoho na tuty a zrovna mi psal Mucho z Plexis, že slyšel, že budou prej na křtu řízky a zavináče a jakože teda dorazí. Tak mu píšu: Ok, tak nám to rovnou s Dušanem polejete a pak se přesuneme stejně k Sudu. (smích) Na křtu se objeví i kluci z kapely Falešný Obvinění, kteří nám na desce hostovali jako vokalisti.
SPS se taky čas od času představí akusticky. Hrajete pouze vlastní skladby nebo dojde sem tam i na nějaký cover, jak už to tak u podobných koncertů bývá? (smích)
Za to, že jsme začali hrát občas akusticky, mohla policejní hodina v Rock Café. Když jsme točili záznam z koncertu na DVD k dvaceti letům kapely, dali jsme po 22h krátkej set na španěly. Pak chodily nabídky do malejch sklípků, kam by jsme se normálně nevešli s kapelou, ať zahrajem, dokonce jsme dali i unplugged v obřadní síňi, když se kámoš ženil. My to brali jako zpestření, nejsme žádní umělci, natož muzikanti. Nakonec z toho bylo třináct akustickejch koncertů loni na podzim. Několik bylo společných s Xavierem Baumaxou a ty byly fakt super. Je to výbornej člověk, duchem punkáč. (smích) Přesto se ale nechceme touto cestou ubírat, naše postavení na scéně, je dělat kravál!
Benešovská partička ATD patří k mladým kapelám, které o sobě pomalu, ale jistě, dávají vědět a jelikož je tu Magazín Scéna i pro to, aby dal prostor "punkovému mládí," položili jsme pár dotazů jejich kytaristovi Vášovi. Kapela má ještě horké nové cd nebo třeba také svůj festival, jehož třetí ročník se letos chystá...
Čau Vášo...zkratky mají v názvech českých kapel letitou tradici, stačí vzpomenout na SPS, NVÚ, PS...ale proč zrovna ATD?
Čau, zdravíme Scénu! Máš pravdu, zkratky se tady uchytily dost a řekl bych, že punkáči jich využívají v názvech nejvíc. (smích) Jméno kapely kluci vybírali z několika názvů tuším, že to byl rok 2007. Zalíbilo se jim, protože je to krátký, snadno zapamatovatelný a i na papíře to vypadá hezky. Nic jiného bych v tom neviděl. Jen můžu prozradit, že další navrhy na název byly třeba Avantgarda nebo Šálek čaje. Zaplať pánbu, vyhrálo ATD! (smích)
V prosinci vám vyšlo nové cd "Nadoraz." Co na něm posluchače čeká? Vidíš na něm ty osobně nějaký posun od předchozí nahrávky?
Je to tak, přesně dva roky po první desce "Možná" jsme vydali „Nadoraz“. Asi každý, kdo slyšel první cd, pozná rozdíl hned - je tady znát posun ve zvuku, v hudbě i textech a to je jen dobře, pro nás to byl velký krok vpřed. A co od alba čekat? Posluchači tady najdou 12 písniček o životě, vztazích, výhrách a prohrách a samozřejmě jednu jsme taky museli věnovat démonu alkoholu. (smích) Mám pocit, že širší spektrum posluchačů by si tady mohlo najít „to svoje“. Deska je pestřejší, jsou tu rychlejší a tvrdší songy a naopak někde zas zvolníme.
Točili jste daleko od své domoviny, ve studiu UNart ve Slavičíně. Kapela na pár dní sama zavřená ve studiu...to může být předzvěstí pořádných večírků... (smích)
Vidím, že dobře víš jak to chodí. (smích) Byl to vlastně jeden pořádnej mejdan a nejeden zážitek se už stal legendou. Bohužel většina těch příběhů není vhodná k publikaci a to, jak hrajem ve studiu Aktivity nebo běháme po místních zábavách, to zas nikoho nezajímá. (smích) Ale jen pro představu, studio UNart je umístěno ve vojenským pancířovým bunkru pod zemí, takže občas když jsme se k ránu vraceli z hospody, propadali jsme představám, že bydlíme v atomový ponorce nebo bombardéru. Ale ráno to bylo naštěstí zase jen studio. (smích) Ale jak sám dobře víš, někdy je to i dřina, nervy a špatná nálada, když se něco nedaří. Takže kapela ve studiu prožívá i takovýhle věcí.
Album jste pokřtili o Vánocích. Jak křest dopadl? Kdo se vlastně ujal role kmotra?
Jo, slyšeli jsme že se křest povedl! (smích) Bohužel, málokdo z nás si pamatuje nějaký detaily, dost se pilo, ale cd jsme snad pokřtili. Role kmotrů se ujali kluci ze ZakázanÝho Ovoce, ale možná se budou divit, až si to přečtou, nejsem si jistej, jestli si taky vůbec něco pamatujou. Každopádně děkujeme! Velký díky ale patří hlavně lidem, kteří dorazili. Atmosféra byla výborná a Benešov a okolí se předvedl jako správný domácí publikum!
Vím, že nejsi v ATD uplně od začátku, nicméně, byl jsi u všecho důležitého, co tahle kapela zažila. Jak ses vlastně do kapely, potažmo ke hraní na kytaru dostal? Je těžké v menším městě, jakým je Benešov, založit punkrockovou kapelu?
Do ATD jsem přišel v březnu 2008, tedy v době, kdy měli kluci za sebou jen pět menších koncertů. Osobně jsme se znali chvíli, kluci mě viděli na jednom koncertě s mojí bývalou kapelou a po odchodu jejich kytaristy „Hnědáka“ mě oslovili. Všechno se ale rozběhlo dost rychle, kromě basáka Chotyho jsme všichni chodili na gympl, takže to bylo jednoduchý. Ke kytaře jsem se dostal asi jako ostatní kluci - představa dívčích toužebných pohledů přes plameny táboráku za cenu Stánků od Honzy Nedvěda byla silná motivace! (smích) A kromě těch dívčích pohledů mě nakonec bavila i ta samotná kytara, takže jsem u toho zůstal. Založit kapelu můžeš vždycky a to i s lidma co na nic neumějí. V ATD se losovalo, kdo na co bude hrát a vím jistě, že nejsme jediní, kde to tak začalo. Prostě to byla a je zábava. Pokud máš chuť, nadšení a pár kámošů, není to těžký a jak sám dobře víš, stojí to za to!
Máte ve své generaci kapel nějakou hodně spřízněnou, se kterou se vzájemně podporujete, hrajete společné akce...
Za dobu, co hrajeme, jsme poznali plno fajn lidí a kapel ale jedni z největších kamarádů jsou asi Kombajni, super parta! Hodně zážitků a koncertů včetně Slovenska máme taky s kapelou ZakázanÝ Ovoce, což jsou taky velký kámoši. Jinak ještě dost úzce spřízněná je moje druhá, tříčlenná kapela Riot in the Air!, se kterou si navzájem pomáháme a podporujeme se.
Zhruba před rokem jste s kapelama Kombajn, RV4 a Paragraf 219 jeli pár koncertů pod hlavičkou "Prohibice" tour. Co se ti dnes jako první vybaví, když na ty akce zavzpomínáš? Máš nějaký obzvlášť vypečený zážitek?
Celý tohle tour byl jeden velký zážitek! (smích) Kapely, místa, lidi...povedlo se to, i když ve znamení „prohibice“ to teda zrovna nebylo…(smích) Teď si asi na konkrétní historku „z natáčení“ nevzpomenu, ale nikdy nezapomeme na chvíli, kdy jsme stáli před klubem, odkud vyběhl bubeník RV4 Šlacha spolu s jedním týpkem už pořádně „upravení“ a začali těsně proti sobě po předchozí domluvě močit, asi jako na důkaz přátelství. (smích) A jeden borec na konec – chlapec, co nastoupil před pódium s plným pivem, zařval a všechno si vylil na hlavu, aby mohl znovu utíkat na bar pro další..(smích)
Na vašem koncertě bývá ke slyšení trochu překvapivě cover Twisted Sister. Jakou muziku vůbec v kapele posloucháte? Shodnete se na nějakých bandech?
Covery hrajeme dva, ten druhý je Trezor od kapely Karel Gott. Je to spíš fórek, který ale funguje a lidi se skvěle chytají, takže i ti co nás slyší poprvé si „jdou skočit“. V kapele toho posloucháme hodně a nejen punkrockovou muziku, já si třeba poslechnu skoro všechno. Baví mě „měkčí i tvrdší“ bandy, písničkáři, záleží na náladě. Prostě od všeho trochu a i kluci jsou na tom podobně, ono je dobrý mít trochu přehled. Rozhodně nepatříme mezi ty, kteří poslouchají jeden styl a všechno ostatní je špatný. A konkrétní kapely? Cestou na koncerty se v autě točí dokola pár cédéček, takový ty klasiky, na kterých se vždycky shodneme, např. Rise Against, The Offspring, Sum 41, Ine kafe, Tři sestry...
Jako mnoho českých punkových kapel máte taky "svůj" festival. Letos bude mít fest "Na Vrakáči" už tuším 3. ročník. Zahrála na něm už řádka předních kapel z domácí scény. Můžeš už prozradit, co plánujete na letošek? Jak jste spokojeni s dosavadní historií festu a jak tahle dnes již tradiční akce vznikla?
Přesně tak, tento rok se uskuteční už třetí ročník, na který se moc těšíme a myslím, že je proč! Uvidíme a uslyšíme totiž kapely jako Apple Juice, Houba, Dukla vozovna, Vision days, Zatrest, Divná párty, Jinovatka a další. Takže 25.6. 2011 se tam doufám všichni potkáme v co nejhojnějším počtu! S dosavadní historií jsme moc spokojení nejen my, ale i ostatní kapely a návštěvníci, což nás ohromně těší. Celý den je ve znamení super muziky, dobrýho pití i jídla a hlavně i prostředí festivalu je moc fajn, plno lidí využívalo možnosti stanování na místě, takže si udělali dvoudenní mejdan. Jedinou nepříjemností tak byla slabá přeháňka na prvním ročníku, která ale náladu nikomu moc nezkazila a jelo se dál. Fest vznikl jako příjemná příležitost potkat jednou za rok plno kamarádů, oblíbených a spřízněných kapel a hezky zahájit prázdniny. Každý Vrakáč končí velikou afterpárty, které se účastní společně plno kapel a návštěvníků, takže se pije, zpívá a povídá venku nebo v baru přímo v areálu. To zní dobře ne? (smích)
A na závěr bych se zeptal na nějaké ty plány do budoucna? Patříte mezi nejaktivnější mladé kapely, máte po desce, takže by se nabízelo nějaké to tour, klípek...????
Teď máme zrovna takové klidnější období po zimních koncertech a nové desce, která půjde mezi lidi. Konkrétnější plány zatím nemáme, jen chceme dál dělat písničky co budou lidi bavit, jet víc a víc koncertů po republice a snad i další tour. K cd budou nový placky a trička. Každopádně o všem, co se chystá a na co jsem třeba zapomněl se každý dozví na našem bandzone nebo facebook profilu. Klip zatím nechystáme, jen možná časem nějaký sestřih z koncertů, studia, cest, uvidíme...
TIP: Tomáš z Pipes and Pints dal na BZ nějaké své hudební nápady, které se nehodí pro jeho domovské PnP, poslechnout si to můžete tady.. http://bandzone.cz/bankrobber .. na rozhovor se můžete těšit za 14dní.
Připravuje Kapitán Kečup a Radek.
Všechny odkazy na předešlé díly najdeš přehledně na FACEBOOKU Scény:
www.facebook.com/pages/MAGAZIN-SCENA-by-Kids-and-Heroes/121463672257



























