Scéna 39: The Chancers a Ilegality

O nové desce, i dalších aktivitách pražské 2tone stálice The Chancers jsme si povídali se saxofonistou Honzou Vedralem!

Nová deska The Age of Rudeness je venku, co od ní můžeme čekat? Na jakém nosiči ji můžeme sehnat a kde?

Po čtyřech letech novou porci muziky od The Chancers a především úplně jiný přístup k nahrávání a práci se zvukem. Age of Rudeness vyjde zatím klasicky na cd, bude v obchodech a samozřejmě na koncertech. Na čtrnácti písničkách, co tam máme, se podílelo pět producentů. Nahrávali jsme v podobnym počtu studií. Hledali zvuky, experimentovali a snažili se hodně zúročit, co nám dalo živý hraní a vyvrátit tvrzení, že ska sound musí být pořád dokola to samý. Pracovali jsme s top lidma u nás a výsledek by měl působit plasticky. Vedle sebe jsme postavili sedmdesátkovou punkovou produkci s moderním zvukem i samplováním. Přičemž všechny písničky spojuje náš rukopis. Osobně si taky hodně cením Simonových textů, protože nikdo jinej nepíše tak neuvěřitelný a chytrý věci jako on. Nechci moc prozrazovat, ale na Age of Rudeness si na své přijdou i čtenáři C. G. Junga.

Část desky, ze které je i aktuální singl Hooligan in Love (ke slyšení třeba na BZ kapely), jste nahrávali ve studiích La Chunky Towers v Glasgow, jak vznikl nápad nahrávat právě tam? Jaké to bylo?

Do Skotska jsme si loni naplánovali turné. Důvod, proč tam natočit dvě písničky na desku, ale vzniknul vlastně trochu náhodou. Zjistili jsme totiž, že nejlevnější letenky se prodávaly o tři dny dřív, než jsme měli domluvenej první koncert. Nechtěli jsme něco lovit a domlouvat někde narychlo, a tak si náš kytarista Marco, který je z Glasgow, vzpomněl na starýho kámoše Ronana. Slovo dalo slovo a nakonec jsme u něj ve studiu nejen točili, ale chvíli i spali. Byla to hodně intenzivní zkušenost, každá session končila v hospodě na rohu, kde jsem se mimochodem já naučil pít whiskey a přikusovat k ní čokoládu. Což doporučuju.

Také mě zarazilo, že nahrávky z Glasgow vznikly už skoro před rokem, jak jste ty songy dokázali ušetřit až na desku? Dříve je nezveřejnit, zabránit, aby neunikly na internet…

Zvažovali jsme, že budeme písničky pouštět postupně. Ale pak jsme si uvědomili, že v tomhle jsme pořád ze starý školy a chceme mít v ruce album. Každopádně spoustu věcí už lidi znají z koncertu, protože jsme je docela intenzivně hráli a zkoušeli, jak fungujou. Neunikly, protože jsme je prostě nikomu nedávali a seděli na nich jak parta syslů.

Ještě poslední věc k tomu... V tiskovce jste také zveřejnili jméno Ronan Breslisn (pozn. red.: měl na nahrávkách z La Chunky Towers na starosti mix), zkus ho trochu představit? Má něco společného se žánrem SKA?

Ronan je Ir, co má v Glasgow studio. Je součástí tamější nezávislý scény, takže se zná s Amphetameanies, ale i Belle and Sebastian, od kterých nám půjčoval stojany na klávesy, abychom vůbec mohli hrát... Sám hrával ve ska kapele na trombón, takže malej Honzik to u něj měl dobrý. Každopádně jeho studio mělo dobrej punkovej feel a já myslím, že do písniček se to dobře podepsalo a dělají dobrej kontrast zbytku desky.

Když část alba, která je podle vás syrovější, vnikla před rokem na ostrovech, kde se dotáčel zbytek a jaký bude?

Zbytek se dotáčel jednak u Ecsona Waldese v Suchdole, pak ve studiích Disk na Barrandově, u Kouliče, ve studiu Star Works s Mikem Trafikem z PSH a pak taky u našeho kytaristy Marca doma. Nejstarší náběry jsme dělali už před dvěma roky, ale teď jsme se k nim vrátili a ještě je předělali. Tentokrát jsme šli vyloženě po jednotlivých písničkách a pro každou hledali ideální zvuk a tvar. Na desce je v ozvucích zachycená hromada hudby, co nás baví poslouchat. Od hip hopu, přes punk až po osmdesátkovej indie pop. Pro spoustu lidí to možná bude překvapení, ale my jsme se nahráváním především bavili a taky chtěli naznačit, že nemá smysl se uzavírat v jediný škatulce.

K aktuálnímu singlu vznikly nové promo fotky ve Valentýnském stylu, čí to byl nápad? Jak focení probíhalo?

Základní nápad s balónkama byl asi můj a postupně to zmutovalo, protože se zrovna blížil Valentýn a srdíčka byly všude. Přišlo nám, že se ten kontrast hodí k naší písničce Hooligan in Love, tak jsme to využili. Protože všichni jsme přeci jen tak trochu zamilovaný chuligáni... A pak jsme se sešli u mě doma, nafoukli balónky a vyrazili s fotografem Huggim na Václavák, kde jsme svým skákáním rušili spořádaný občany a kroužilo kolem nás policejní auto, čímž jsme se nenechali rozhodit a dál ukazovali svou přívětivější tvář. A vyplatilo se. Hned, jak jsme dali fotky na Facebook, psali lidi, jestli jsme se nezbláznili a že doufají, že smějící se Chancers se srdíčkama jsou jenom vtip. To nám udělalo radost, protože ty fotky vlastně dokázaly zaútočit na předsudky stejně, jako to chceme i po desce...

Křest nového alba je ohlášen do pražské Akropole na 10. března, na co se fanoušci můžou těšit, krom opice po Jägermeisteru? Proběhne nějaký speciální křest, kdo bude křtít...?

Já bych si určitě krom welcome drinku zadarmo nenechal ujít už punkovou jízdu Unholy Preachers, protože ta kapela hraje s nasazením, jaké tu má málokdo. Samotný křest je zatím překvapením, jediné, co můžu říct, že Jager už se chladí. Hlavním lákadlem každopádně může být, že zahrajeme i spoustu nových písniček z desky, která se tu bude prodávat za speciální cenu. Jo a pokračujem pak až do rána na Malý scéně s Rude Audio!

Není tomu tak dávno, co jste přibrali druhého kytaristu, zkus nám ho nějak představit a říct, proč jste se po letech s jednou kytarou rozhodli pro tenhle krok.

Jmenuje se Ondra, ale známý je pod přezdívkou Aktajsa. Šikovnej týpek, několikrát nám pomohl, když z důvodu zdravotních katastrof, které nás stíhají, odehrál pár koncertů. Začalo nás jeho hraní a přístup bavit víc a víc, až jsme se dohodli a vrátili jsme se k modelu, na kterém Chancers začínali. A musím říct, že naživo je to mnohem větší divočina! Ale nebylo snadný Ondřeje zlomit. Nejdřív jsem ho musel nechat loni na Sázavafestu zmoknout durch jenom v krátký košili. Rozhodl se až po té, co se rozmázl v bahně a šel se v tom sajgonu opláchnout do rozvodněný řeky, kam samozřejmě spadnul. Pak mu došlo, že to je asi znamení, aby s náma opravdu hrál...

V lednu jste také spustili novou webovou stránku, myslíš, že má cenu pro kapelu mít v dnešní době facebooku, myspace a bandzone, vůbec ještě vlastní web?

Těžko říct. Stránku máme ve Wordpressu, to už dneska zvládne snad opravdu každý, takže s ní nebyly výdaje ani moc práce. Sociální sítě jsou určitě důležitější, ale fotky v press kvalitě nebo stage plán z nich nestáhneš. Tak už kvůli takovým drobnostem stránky smysl určitě mají. A budem je držet.

Hráli jste s mnoha legendami SKA scény, zkus zavzpomínat na nějaký svůj neoblíbenější zážitek, který se k tomu váže.

Těch už jsou k dnešnímu dni opravdu mraky. Třeba když jsme se málem porvali se členama Bad Manners, který chtěli pomalovat Simona po show fixou nebo inspirativní pokec s Mr. Symaripem po vystoupení ve Vídni, Mark Foggo, který nás přesvědčoval, že svoji show dělá přirozeně a nebere u toho žádný drogy a samozřejmě velmi intenzivní turné s britskými The Big, ze kterých vzešlo velký přátelství. A pár momentů, kterých si vážím, jako když v Birminghamu přišel na koncert bubeník The Beat a chválil koncert... Jenom mě teď trochu mrzí, že se nám nepodařilo dostat na nové cédéčko mix od Evila Eda právě z The Big. Měl ho připravený, ale bohužel mu shořel počítač... což od něj byla na druhou stranu drzost nejvyššího kalibru.

Oblíbená slovenská úderka Ilegality, byla v Jižní Americe na tour! Což je sakra dobrý důvod si o tom popovídat! Rozhovor se zpěvákem Boženou je níže.

Jet na turné po Jižní Americe to se nestane každé středoevropsé kapele, jak jste se k tomu dostali?

Tak áno v podstate máš pravdu nie je to každodenná záležitosť a túto možnosť nemá každý tobôž nie z krajiny ako je Slovensko, aj keď nejakí pionieri (ČAD) už tu boli pred nami o nejaký ten rok skôr. Motívom k tejto skúsenosti bol fakt, že za tie roky čo sa poflakujeme po pódiách pomaly po celej európe sme toho prešli a zažili skutočne veľa a akosi nás už nič neprekvapovalo tak sme chceli skúsiť niečo nové s iným nábojom. Túto ponuku sme mali už dávnejšie, ale až teraz nastala tá vhodná konštalácia podmienok a osádky na uskutočnenie tohto dobrodružstva – díky Martin.

Kolik turné čítalo koncertů, kolik dní trvalo a kde se koncerty odehrávaly?

Ak sa nemýlim odlietali sme 12.januára a prílet bol 1.februára pričom sme odohrali 4 koncerty v Brazílii a 8 koncertov v Argentíne.  Zoznam jednotlivých miest je k zhliadnutiu na našom webe a čo sa týka miest(priestorov) kde sa koncerty konali tak bola to pestrá zmes od klubov (napr. veľmi prestížny klub ROXY v Buenos Aires) cez hranie na nádvorí (Paraná)  až po telocvičňu s historickým významom pre miestnych punx and skins. Zaujímavosťou bol fakt že pomerne veľa miest pripomínalo atmosféru filmov od Tarantina.

Kde to bylo nejdivočejší? Jaké je vůbec tamní publikum? Je v JM hodně punx?

Veľmi divoký bol hneď prvý koncert v Mauá – predmestie Sao Poulo kde pogovali snáď aj steny klubu. Bola to skutočne divočina jako sa patrí. Myslím to bola veľmi dobrá premiéra basáka Martina ktorý zdatne zaskakoval za Fabra. Myslím, že každý  jeden koncert sme odohrali na skvelej úrovni a aj publikum bolo všade skutočne výborné. Publikum bolo vďačné a aj patrične temperamentné - prevažne sa tam hrá ala Ramones alebo Clash a my sme im tam,, našim druhom punku,, ako sami často priznali ozaj nakopali prdel – boli nadšení. Neviem či sa dá za tak krátku dobu zhodnotiť či je tam veľa  alebo málo punx, ale myslím tak primerane k počtu obyvateľov(smích)jednotlivých miest.

Co jste během tour jedli? Byla k dispozici místní kuchyně, nebo si Jihoameričani berou příklad ze severních sousedů, a byl to samý burgr a hranolky?

Samozrejme keď sme išli do tohoto dobrodružstva tak zo všetkým čo k tomu patrí teda aj so stravou a samozrejme aj pitím. Ochutnávali sme domácu stravu (steak v Argentíne musí byť) a s vervou sme sa pustili aj do miestneho piva a destilátov. Zo začiatku sice opatrne, ale po prekonaní aklimatizačných problémov padli všetky zábrany a Ilegality nezostali nič dlžní svojej povesti (smích). Čo sa týka burgerov tak bohužiaľ táto ,,kultúra,,sa pomaly ale isto  vtiera aj sem.

Snažli jste se během koncertu, vysvětlovat o čem zpíváte? Předpokládám že Slováků příp. Čechů, kteří by vám rozuměli, jste asi na tour moc nepotkali..

No skutočne našokrajcov sa tam veľa nepohybovalo, ale skutočne sa tam objavili- zdravíme Krleša a doprovod! Tu okrem iného patrí poďakovanie Martinovi ex W.P ktorý sa snažil komunikovať s publikom v angličtine a aj keď nie všetci rozumeli detailne (preferovali Španiečinu resp. Portugalčinu) význam myslím pochopili. Zaujímavé bolo stretnutie s chlapíkom ktorý si nás pamätal ešte z turné ktoré sme šli niekedy dávno v Nemecku. Vravel že cestoval veľký kus cesty, ale toto si nemohol nechať ujsť.

Na vašem BZ profilu jsem četl, že během tour došlo i na fotbalový zápas... Prozraďte o tom něco víc.

Je všeobecne známe že juhoameričania sú do futbalu fanatici a tak pripravili aj pre nás také malé prekvapenie. Dostali sme od nášho priateľa Daniela (88Nao) u ktorého sme počas Brazílskej anabázy bývali do daru dresy a zároveň pozvánku na turnaj pouličných mužstiev. Držali sme sa statočne a dokonca jeden zápas sme aj vyhrali, ale naše pľúca začali postupne vynechávať tak sme hrali skôr takticky jako ofenzívne. Celkovo sme to však zvládli so cťou a hlavne sme to prežili v zdraví.

Máte nějaké plány do budoucna? Bude nová deska nebo tour?

Neviem či sa to dá nazvať plánmi, ale skutočne by sme nejaký ten materiál radi zhromaždili a nejakým spôsobom distribuovali medzi ľudí. Bohužiaľ potýkame sa s časovou zaneprázdnenosťou a teraz hlavne s Fabrovým zranením ktoré ho obmedzilo v pohybe. Ono celkovo s tým plánovaním to nejak nepreháňame a nesilíme, ale nechávame to plynúť tak , aby sme mali z hrania radosť a nepociťovali to ako povinnosť byť všade a za každých okolností. No a tour? Určite nejaké ešte spáchame, ale aká to bude destinácia budeme rozmýšlať až po zhromaždení nového materiálu.

Když jsem vás naposledy někdy na podzim roku 2010 slyšel, přišlo mi, že v koncertním playlistu začaly převažovat spíše vaše melodické skladby... myslíš, že to tak je?

My máme aj melodické veci??? (smích) Ja to tak nevnímam- proste sem tam play list oprášime a nejak nerozmýšlame či je melodickejší, alebo ostrejší. Zdá sa mi že sme nejak automaticky radení k tým tvrdším kapelám aj keď sa priznám  trošku energie je mi bližšej jako slaďáky (smích). Ale všeobecne možno povedť že my sa hlavne chceme baviť a samozrejme aj publikum bez toho aby sme dopredu čokolvek kalkulovali.

To je mi jasné samozřejmě... A co u vás doma v Topolčanech, je tam teď nějaký funkčí klub? Hráváte tam?

Keď mám pravdu povedať dianie v scéne už nejak detailne nestíham sledovať a v Topoľčanoch nevinímajúc nakoľko  je teraz moje pôsobisko mimo región. Ale registrujem pár miest kde sa dá hrať a dokonca raz-dvakrát do roka si v Topoľčanoch aj zahráme. Z nášho pohľadu to absolútne stačí, veď nič netreba preháňať a Topoľčany sú pomerne malé mesto na nejaké častejšie hranie.

Budete v létě k vidění na nějakých punk festivalech?

Čo by to bolo za leto bez nejakého toho festivalu? Myslím že začíname hneď v posledný deň školského roka  festivalom v Modrej opici, zastavíme sa v Podečelech a Vodňanoch a samozrejme ako inventár na Pod Parou. Samozrejme na všetky fesťáky sa tešíme a dúfame predstavíme nejaký ten nový song.

TIP: Ukázky z připravovaného alba na svůj BZ profil přidali bratislavští Heretix, kde najdete ex členy Lord Alex, Zóny a dalších. Mrkněte na to sem: http://bandzone.cz/heretix. Rozhovor s kapelou přineseme v některém s dalších dílů.

Připravuje Kapitán Kečup a Radek.

Všechny odkazy na předešlé díly najdeš přehledně na FACEBOOKU Scény:
www.facebook.com/pages/MAGAZIN-SCENA-by-Kids-and-Heroes/121463672257