Disfear

Ještě než se dostaneme k vašemu poslednímu albu "Misantrophic Generation", rád bych probral vaší historii. Během těch let docházelo k ňákým změnám v sestavě, jak to vypadá se současným line-upem?

Disfear začínali v roce 1989 pod názvem Anti-Bofors. Z původních členů jsem zbyl jenom já, ikdyž Frykman se přidal už někdy začátkem roku 1991. Měli jsme nahranejch několik zkoušek a stejnojmennej 7", pak jsme koncem ´91 přešli na název Disfear. Ještě před naším prvním 7" na konci roku 1992 jsme se objevili na několika kompilacích. Po změně názvu přišel i novej zpěvák Jeppe. V roce 1993 vychází miniCD "A Brutal Sign Of War" a přicházejí první turné. Pak nastaly nějaký komplikace s labelama a v roce 1994 jsme to dokonce na krátkou dobu zabalili. Ale ještě koncem téhož roku znovu zvedáme hlavu, už s novym bubeníkem, kterej se jmenuje Jallo a předtím hrál mimo jiné s "No Security" a "Dischange". V roce 1995 vychází na Distortion Records naše první studiový full-lenght album "Soul Scars", následovaný evropským turné. O rok později přecházíme z Distortion na Osmose Prod. a s novým bubeníkem Robinem jedeme další šňůru. 1997: album "Everyday Slaughter" a další turné. V roce 1998 opouští kapelu zpěvák Jeppe a na jeho místo přichází hned po té Tomas. Tak pracujeme na novejch válech a jezdíme koncerty, než bubeníka Robina v roce 1999 střídá Marcus. V této sestavě přichází turné s Wolfpack a začíná se rýsovat album "Misantrophic Generation". Pak zas ňáký potíže s labelama a další sračky, v roce 2001 přicházíme do kontaktu s Relapse Records a podepisujem to s nima. A teď po zdlouhavejch nahráváních, deska je konečně venku.

To už od vydání předposledního "Everyday Slaughter" dělá dlouhých 6 let. Co se po celou dobu dělo a co bylo důvodem tak dlouhé prodlevy mezi posledními deskami?

No, zkrátka věci se neděly tak, jak bychom si představovali. Samozřejmě jsme dost koncertovali a album mělo dobrý odezvy, ale prostě věci se ňák špatně semlely. Po nějakejch dohadech s Hervém z Osmose jsme se rozhodli od nich odejít. Ale tady bych chtěl říct, že mezi náma není žádný nepřátelství nebo tak. Tak ňák jsme se dohodli, že se asi upíšem švédským War Music. V Sunlight Studios jsme nahráli pár demo skladeb (myslim že to bylo ňák koncem roku 1999) a s výsledkem jsme byli celkem spokojený. Všechno už vypadalo dobře a pak se to najednou posralo. Byl zrušenej domluvenej čas ve studiu, s War se nějaký věci změnily, tak jsme se na nahrávání dohodli s Danielem Bergstrandem v Dugout Studios - to pak taky padlo, atd. Fakt jsme neměli daleko k tomu to celý zabalit, ale nakonec jsme došli k názoru, že by byla blbost všechny ty nový songy jen tak zahodit. Řek bych, že album bylo připravený k nahrání tak 4 roky. Pak se všechno začalo otáčet k lepšímu a můžu říct, že dneska jsme opravdu šťastný, že jsme udělali správný rozhodnutí.

Pro album "Misantrophic Generation" jste spojili síly s Mieszkem Talaryzkem (Nasum, Soundlab, Genocide Superstar¨s). Co vás vedlo k tomu, že jste si jako producenta svýho alba vybrali právě jeho?

S produkcí "Misantrophic Generation" jsme fakticky spokojený. Mieszko je náš dlouholetej kámoš a po všech těch problémech se Sunlight a Dugout bylo skvělý, jak se k tomu Mieszko postavil. Už od samýho začátku bylo znát, že to šlape a přestože jsme to měli nahrávat ve 4 rozdílnejch dobách během roku, veděl jsem že to bude dobrý. Normálně album nahrajem a namixujem během 2 týdnů a je hotový, ale tentokrát měl Tomas hrozně moc jinejch věcí na práci a tak jsme to museli udělat takhle. Mieszko má excelentní sluch a spoustu dobrejch nápadů, ale to co ho dělá opravdu mistrem ve svém oboru je, že vás opravdu naslouchá a poslouchá, co chcete dělat a k tomu se pak snaží dopracovat. Práci s ním dělá navíc samozřejmě snazším fakt, že sám hraje a poslouchá podobnou muziku. Komplet se pak dotvořil masteringem ve studiu Polar. Příští nahrávání uděláme určitě taky tam!!!

Jak jste se dali dohromady s Relapse Records a jsou vaše ostatní alba stále k sehnání?

Za tím vším je právě Mieszko. Během všech těch naších lapálií se studiama a labelama jsme ho potkali na jednom koncertě v Örebro. Zeptal se nás, jestli nechcem zkusit jeho studio. A když jsem se mu svěřil o problémech s našim labelem, řekl, že se poptá u Relapse - jestli by neměli zájem. No a oni zájem měli, takže jsme nahráli ňáký nový vály a tak jsme se dohodli. Všechno šlapalo jako po másle. Samozřejmě jsme to mezi sebou hodně probírali, ale naštěstí jsme všichni naladěný na stejnou notu. Co se týče ostatních alb, tak nemám ponětí, jaká je teď jejich dostupnost. Určitě vyjde re-edice alba "Soul Scars" a já doufám, že i všechen starší materiál. Ale řekl bych, že "Everyday Slaughter" by stále měl bejt na Osmose k sehnání.

Každopádně vám chci pogratulovat k "Misantrophic Generation", jaké jsou na něj reakce?

Děkujem! Co se týče reakcí, tak ty jsou zatím dost kladný. A za ty pozitivní ohlasy jsme fakt šťastný, navíc s tím albem jsme hodně spokojený i my sami. Samozřejmě se vyskytly i negativnější reakce, ale holt se nemůžem zavděčit každýmu. Pro některý pankáče / crustery je to moc metalový a pro některý metalisti je to zas moc punk / crust.

Podle mě je "Misantrophic Generation" skvělý death´n´rollový album, jak já tenhle styl nazývám. Souhlasíte s tímto popisem nebo sami preferujete jiné označení?

Já osobně nepreferuju označování muziky tak nebo onak. Dobrá muzika je dobrá muzika a špatná muzika je špatná muzika, takhle to beru já. Ale je to jenom můj osobní pohled na věc. Kdybych to musel nějak nazvat, asi první co mě napadne je deathpunk. Třeba Turbonegro říkají, že hrají deathpunk a rozhodně nezněj jako my, ale když to rozdělíme na death metal a punk, už se dostaneme docela blízko.

"Misantrophic Generation" je věnováno památce Henrika Anderssona. Můžete nám o tom povědět víc?

Henrik Andersson byl první zpěvák a jeden ze zakládajících členů Anti-Bofords. Krátce před změnou názvu na Disfear v roce 1991 kapelu opustil, ale nadále zůstal naším blízkým přítelem. Bohužel před pár lety zemřel na předávkování heroinem. Odpočívej v pokoji, Henriku.

Jak vzniknul název alba "Misantrophic Generation"?

Naše generace je nejvíc misantropická (misantropie = chorobná nenávist a nedůvěřivost k lidem) jaká kdy byla. Lidstvo je zamořený! Taky to dobře shrnuje veškerý texty na albu. Máme za sebou celkem bouřlivý a drsný roky od vydání "Everyday Slaughter" v roce 1997. A společně s tím co se v posledních letech děje ve světě, to dělá celkem misantropy i z nás. Věci okolo kapely se celkem zlepšily, což se ale nedá říct o situaci ve světě. Apokalypsa bude jízda!

Témata, kterýma se na "Misantrophic Generation" texty zabývaj, jsou hodně různorodá, ale všechny zdá se jakoby staví svět před soud. Můžeš nám říct víc o jejich původu?

Myslim, že na todle by měl spíš odpovědět Tomas, kterej ty texty napsal. Samozřejmě všichni se snažíme nějak s věcma kolem vypořádat, ale myslím si, že se stačí podívat na dnešní svět a pochopíš, o čem ty texty jsou. Je to smutný říct, že inspirací pro naše texty je okolní svět, ale bohužel je to tak a my zkrátka nemůžem zavírat oči před tím co se děje. Další inspirací pro texty je hudba samotná. Když děláš opravdu agresivní a brutální muziku, texty musej bejt taky takový. My jsme nasraný z toho co se odehrává kolem nás, ty věci mezi sebou řešíme a to se odráží i v textech.

Vaše muzika vykazuje hodně různejch hudebních vlivů. Jsou zde některý kapely, ať už se současných nebo z už neexistujících, ke kterým cítíte nějaký spřízněný stav, ke kterým vzhlížíte?

Těžko můžu popírat, že jsem velkej fanda Motörhead, že? Haha, ne vážně, je tolik dalších skvělejch kapel a stylů, který se mi líběj... Turbonegro, Zeke, Sleep, Ministry, Motörhead, Entombed, Anticimex, Bombanfall a samozřejmě nemůžu nezmínit Discharge. Před pár lety jsem taky objevil výborný kapely jako His Hero Is Gone, Tragedy, From Ashes Rise a ty jsou taky supr. Ale stejně tak je tady spousta novejch dobrejch kapel, takže budoucnost tohodle stylu vidim docela růžově.

Za ty roky jste odehráli koncerty se spoustou kapel (za všechny jmenujme třeba Dismember, Doom, G.B.H.). Máte i nějaký kapely, se kterýma byste si chtěli zahrát v budoucnu? Jestli nám můžete říct TOP 5, se kterýma a proč.

Tak to je fakt těžký říct, protože kolem je tolik skvělejch kapel. Ale zkusím dát dohromady pár, se kterejma by byla pro nás čest si zahrát. Nemusí to platit v tomto pořadí:
Discharge - jednoduše proto, že je to nejlepší kapela všech dob. A já ještě nikdy neměl příležitost je vidět na živo. Motörhead - dlouhodobě jedna z nejoblíbenějších kapel, která pořád hraje úžasný koncerty. Tragedy - kapela, která mě asi momentálně nejvíc bere. Na jejich posledním evropským turné jsem je propás a teď to vypadá, že je propásnu zase ... Smutné. Zeke - dostali mě hned na první poslech. Viděl jsem je dvakrát a bylo to kurevsky skvělý. Původně jsme s nima měli hrát příští měsíc v Kodani, ale bohužel z toho sešlo. Turbonegro - a to nám možná vyjde!!! Není třeba říkat víc.
(takže minimálně Turbonegro, Tragedy a Discharge už jim vyšly :) - pozn.Buky)

Jaké jsou vaše plány v blízké budoucnosti?

Budeme se snažit koncertovat tak hodně, jak to jen bude možný. Společně s Entombed a Nine vyrazíme na evropské turné, které startuje 28.září v Mnichově. Turné zahrnuje většinu západo-evropskejch zemí a končí 14.října v Berlíně. Na www.disfear.com můžete na všechny chystaný akce mrknout. Dále máme v plánu 3 koncerty ve Finsku v listopadu, kterým bude následovat turné po Skandinávii. Taky uděláme maximum pro to, aby vyšlo další rok Japonsko a USA, ale zatím není na jistotu nic dohodnutý. Disfear je live kapela a pro nás to je o tom. Nedávno jsme vypustili novej sedmipalec na španělským vydavatelství Throne Records. Během několika následujících týdnů by mělo "Misantrophic Generation" vyjít na desce. O to se postará Feral Ward, label Yannicka z Tragedy - a obsahovat bude navíc bonusovej song.

Něco co byste ještě závěrem chtěli říct našim čtenářům ... ?

Díky moc za rozhovor a za zájem o Disfear! Sežeňte si "Misantrophic Generation", přijďte na koncert, snad se ukážem i poblíž vás! Dávejte na sebe pozor a cheers!