Kids and Heroes
Redakce Kids and Heroes doporučuje z line-upu Pod Parou
Redakce 27/07/2014 Magazín
Třetí díl našeho letního speciálu, v němž vybíráme to nejlepší z programu českých festivalů, na které se v redakci chystáme, je tady. Čekejte velká jména, ale i zástupce domácí scény, kteří si zaslouží pozornost, nebo zcela neznámé kapely. Tentokrát jsme si vzali na mušku line-up festivalu Pod Parou, jenž startuje už ve čtvrtek 31. července.

 

tuxpi.com.1401724912

Festival Pod Parou je prepletený množstvom legendárnych zoskupení. Miestami sa človek nevie rozhodnúť, ktorý stage je v danom momente pre neho zaujímavejší. Najradšej by sa rozpolil na dve polovice a vydal  na oba koncerty zároveň. Dámy majú celkovo v punkovej sfére menšie zastúpenie ako opačné pohlavie. Pochopiteľne, inak tomu nebude ani v Moravskej Třebovej.  Zo 61 kapiel budete môcť uzrieť ženské vnady päť krát. Na domácej pôde vystúpia speváčky Aneta Práglová zo Zputniku a Nikola Muchová s jej femipunkovou kapelou Mucha. Nebude chýbať ani energická bomba psychobilly s prvkami punkrocku a rock ´n´ rollu,  v podaní spievajúcej maďarskej kontrabasistky Kristy Kat z The Silver Shine. V podobnom rytme a z rovnakej krajiny,  nastúpi v celej svojej kráse alternatívna modelka Shakey Sue obklopená mužmi z kapely  The Hellfreaks. Avšak absolutnou ženskou lavínou, ktorá zmetie účastníkov fastivalu Pod Parou, bude nepochybne Beki Bondage. Legendárna anglická skupina Vice Sqad, založená v 1978 na čele s charizmatickou ženou, bude zaručeným zážitkom.

Danny

Degradace je dalším důkazem, že odchod zpěváka se dá přežít se ctí. Vlastně nejen se ctí, protože kapela dostala nový impuls, který je nutí překonávat sama sebe, dokázat si, že to jde líp než dřív. A i když byl odchod Sida citelnou ztrátou, z Rudeeho vyrostl plnohodnotný frontman, kapela trochu přitvrdila a potemněla a výsledkem bylo vynikající split s Kaktus a CD Heroes Are Dead. Slyšíte na nich vlivy Damned, Vapors i Thunderse. Živě jsem je viděl už mockrát a nikdy jsem neodcházel zklamaný. Za patnáct kariérních let nasbírala kapela už slušnou zásobu hitů, kterými krmí fanoušky pod pódiem bez sebemenšího zaváhání. Dobrá česká kapela na Pod Parou? Pro mě Degradace. Vidíme se v sobotu od devíti večer na blue stage.

 

Dušan

Těžko říct, jestli vůbec existuje v Česku nějaký fanda psychobilly, který by The Rocket Dogz neznal. A pokud ano, tak to vlastně není pořádnej fanoušek! Tohle pražské trio už šestým rokem řádí na pódiích v zběsilém tempu, má za sebou nespočet koncertů, tři studiová alba, a přestože došlo vloni k výměně na postu basáka, kde populárního Gegena vystřídal mladší z bratrů Culkových Ondra (který se toho ale zhostil víc než dobře), na kvalitě to vůbec není poznat a Psiska jedou neohroženě dál. Typické klapání basy, energický výkon juniora za bicíma a charismatickej Woody s kytarou a hlasem, který budí i obyvatele nejbližšího hřbitova. To jsou The Rocket Dogz, kapela, která vás na letošním Pod Parou festu rozhodně nudit nebude!

 

Helmut

Nebylo lehký si vybrat pouze jedno jméno z hezky nabouchanýho lineupu kapel, který letos na PodParou zahrajou. Každopádně po několika zaváháních jsem vsadil kartu na jednu z mejch nejoblíbenějších hardcore kapel vůbec, a to Biohazard. Pro hodně lidí je to určitě do jistý míry parta zaškatulkovaná v nějaký wannabe MTV crossover hardcore poličce, ale tohle přirovnání už není dávno namístě. Kapela si prošla přirozeným vývojem a na svym vrcholu už byla, ale i přesto neztratila svůj pojem a svoje jméno na hardcore scéně. S odchodem zpěváka a baskytaristy Evana „Spider“ Seinfelda odešlo i určitý procento jejich fans. Jasně, když po více jak dvaceti letech odejde hodně charakteristickej zpěvák z kapely, pro hodně lidí to už ztratí šťávu. Neřekl bych ale, že by na to Biohazard nějak zvlášť doplatili. Na Spiderovo místo totiž rychle přišel Scott Roberts, kterýho bylo možný vidět několik let jako druhýho kytaristu nebo tech guye právě u Biohazard nebo Bloodclot. Zbytek kapely zůstal původní a dle mě dostali tyhle veteráni novou mízu, jelikož jejich živý vystoupení je pořád stejná pecka jako ze živáků před dvaceti lety. PS: Pokud znáš pouze hymny jako Urban Discipline nebo Punishment, sežeň si poslední desku Reborn In Defiance z roku 2011, protože stojí fakt za to! Step to the rhythm of the Brooklyn beat!

Jura

Staří pardálové Cock Sparrer řádí na hudební scéně už dobrých čtyřicet let, stále ve stejné sestavě a pořád ve skvělé formě. Zrodili se z nasraného londýnského podhoubí ve zlatých 70. letech a na kontě mají už deset placek. Pro mě je to srdcová záležitost, jelikož jsem vždycky byl fanoušek těch „prvních“ kapel a jejich nezaměnitelného ostrého zvuku. Cock Sparrer jsou známí svou melodičností a zpěvnými refrény, které určitě osloví i fanoušky jiných hudebních odnoží. Texty nejsou nijak složité, řeší základní témata života pracující třídy, křivdy i radosti londýnského undergroundu. Za svoji kariéru kapela projela svět několikrát, takže pánové moc dobře vědí, jak se dělá punk, a každá jejich show je jako adrenalinová injekce mezi lopatky. Moravská Třebová se má letos na co těšit, protože taková legenda se v našich končinách ukáže jednou za čas.

Martin Suicide Pod Parou má pro mě dost prazvláštní status a popravdě se podobným akcím víceméně vyhýbám. Nicméně v posledních několika letech v sestavě kapel přibývají zajímavá jména, ačkoliv většina z nich byla hudebně aktuální někdy před třiceti až pětatřiceti lety. Má původní volba a i důvod, proč vyrazit, byli portlandští otylí králové nihilismu a temnoty Poison Idea, ti ovšem zrušili svou účast, a tak jsme u volby číslo dva. Tou jsou britští Snuff, kapela vzešlá z kvasu tamního hardcore punku konce 80. let a schopná s neuvěřitelnou efektivitou skloubit popové melodie s energií hardcore punku a dokořenit to spoustou humoru a nadhledu. To dokáží tak dobře, že je bez váhání ve své době ulovil Fat Mike, aby jim vydal pár desek. Hlavně pak kdykoliv si pustím jejich první album, mám chuť s ním zpívat a aplikovat slam dance ve svém pidi bytě. Na Pod Parou je patrně čeká v půli odpoledne menší publikum než na Pochcaný Trenýrky z Horní Dolní, ale to nic nemění na tom, že Snuff patří k tomu nejvýraznějšímu své generace.

Nekro

Nezpochybnitelní králové psychobilly, psychobilly n. 1, Only pure psychobilly… To všechno a ještě víc jsou The Meteors, zakladatelé žánru psychobilly, na což jsou právem hrdí. Tohle londýnský trio táhne peklem a světem už od roku 1980 a za víc jak 30 let existence už má na kontě 14 singlů, 15 živáků, 32 studiových alb a na cestě je už prý další. V tomto případě jde naštěstí kvantita ruku v ruce s kvalitou. Každá deska má díky tomu své vlastní kouzlo, takže si mezi nima může každý najít tu svoji, ať už má radši víc punk nebo rockabilly. The Meteors se českému publiku předvedli naposled před dvěma lety v Táboře na Mighty Sounds. Pokud tě jejich vystoupení nadchlo, nebo tě tahle klasika prostě chytla za srdíčko, tak nech doma tričko Demented Are Go a v pátek v šest večer na red stage uvidíš peklo, jaký si ještě nezažil.

O autorovi

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com