Siebensünden - Teratologen

	Typ:	LP
	Rok vydání:	2010
	Label:	Malárie
	Délka:	44:34
	Autor:	Roman
	Hodnocení:	10.0/10
	Odkaz:	http://www.myspace.com/siebensunden
	Datum vložení:	22.07.2010

Švédští Siebensünden se konečně dočkali vinylového zpracování svého alba „Teratologen“ a to dokonce na českém labelu Malárie. Pomalé valivé down-tempo usmrcuje už od začátku a nečekejte nějaké radostné vyhlídky… jen pomalou útrpnou smrt. Co by jste taky chtěli od kapely jejíž název znamená „Sedm hříchů“, že?

Kapela funguje přes třináct let, ale jedná se pouze o studiový projekt, takže jejich live show se asi nikdy nedočkáte. Kapela je složená ze členů Warcollapse, Tolkshock a další matadorů scény ze švédského Jönköpingu. Na velké desce najdete pouze 2 songy, ale určitě to není nějaké ochuzení. Deska je dlouhá a po jejím poslechu budou muset slabší jedinci vyhledat odbornou lékařskou pomoc :) Pomalé sludge, které i u nás začíná být celkem populární, s příměsemi noisových a industriálních vsuvek. Vše podkresluje emotivní dívčí hlas složený z beznaděje a bolesti. Tohle určitě není deska, kterou by jste pustili otci až se vrátí domů unavený a vyčerpaný z dvanáctihodinové směny u pásu. To by taky mohla být vaše poslední hodinka!                

Pokud bych si měl představit soundtrack k pomalému a útrpnému vymývaní mozku, tak tohle album by to s čistým svědomím mohlo splňovat. Tím nechci říct, že je to nějaký bezpohlavní běs, ale že útok na psychiku posluchače je proveden s precizností zkušeného neurochirurga. O textech vám moc neřeknu, protože nevládnu řečí kmene Sedmi hříchů, ale je mi jasné, že to nebudou nějaké adolescenční love songy ani hopsavé radovánky o dětech ráje.

Při poslechu téhle desky mě spíše napadají slova jako bezmoc, frustrace, agónie, beznaděj, poslední soud, apokalypsa, deprese, zlo, umíraní…     


Až nadejdou poslední dnové lidstva, až odejde veškerý život, tak nad planetou poznačenou atomovým výbuchem bude znít Siebensünden…


To čím jsou Siebensünden zajímaví oproti dalším kapelám je určitě ta náklonnost k zmíněnému noise a industriálu. Tohle v jejich pomalé hudbě vytváří zvláštní typ neurotična, který se vám nasadí jako brouk do hlavy a nemáte šanci se ho zbavit… necháte se unášet tím zvláštním neklidným pocitem a uvolnění přijde až po tom, co se sám vypne gramofon. Nemám rád ty hry na desku roku a podobné bezpohlavní tabulky, ale tohle je největší maras (v dobrém slova smyslu) co jsem za poslední dobu slyšel. Spousta sludge kapel umí být neskutečně nudných a nezáživných, při poslechu téhle desky mě tahle myšlenka v mozku ani nenapadla, naopak po zádech mi běhal mráz a hlavou se mi honily apokalyptické obrazy.

Track List:
01.Herrens Djuriska Njutning (23:47)
02.Gläd dig… Du kristi uder (20:47)