Kids and Heroes
Punk pro mě není o účesu ani o levicové politice, říká frontman Lucifer Star Machine
Danny 27/09/2016 Rozhovory

Vypadají jako archetypální padouši z rodinného dramatu, se kterými byste dceru ven rozhodně nepustili. 1. října se vracejí na strahovskou Sedmičku a slibují, že nám opět odjebou hlavy. Poprvé se k nám vydali ještě z Anglie, naposledy to už bylo z německého Hamburku. Lucifer Star Machine přivezou opět nechutnou nálož špinavého rock’n‘rollu. Na naše otázky odpovídal frontman Tor Abyss.

Tore, trochu se bojím, že jsem tě zastihl v nemocnici…

Jo, spadl jsem z pódia při našem koncertě v Birminghamu během posledního turné po Británii. Někdo dal na pódium flight case jako schod, a když jsem na něj stoupl celou vahou, převrátil se. Takže jsem po zádech spadl na svojí napnutou ruku a natrhl si dvě šlachy v rameni. Musel jsem čekat tři měsíce na operaci, ale už to mám za sebou. No, bude ještě chvilku trvat, než se to úplně zahojí.

Jak se ti žije v Hamburku poté, co jsi byl roky „Angličanem“?

Londýna jsem měl už po krk, kvalita života je tam docela na hovno. V Londýně jsem žil dvanáct let a to je víc než dost. Prostě v tvým životě jednou přijde čas, kdy už nechceš s někým sdílet pronajatej byt. Takže teď žiju v Hamburku, což je nádherné město, které toho může nabídnout mnohem víc. I když je to jedno z nejdražších měst v Německu, pořád je to o mnoho míň, než platíš v Londýně.

Do Hamburku jsi přesídlil i svoji kapelu, Lucifer Star Machine. Bylo těžké po deseti letech začínat zase od začátku?

Je to těžké, protože kapela je samozřejmě taky o přátelství. Snažil jsem se kapelu udržet ve fungujícím stavu, zatímco já budu bydlet v Hamburku a zbytek v Londýně, ale ukázalo se, že je to příliš složité. Během let se v Lucifer Star Machine vystřídalo dost muzikantů, ale začínat zase z ničeho, to bylo něco jiného. Ani jsem si nebyl jistý, jestli to chci podstupovat celé znovu, ale manželka mě dost povzbuzovala a i pomáhala najít nové spoluhráče. Myslel jsem, že budu hledat navěky, ale nakonec jsem dal novou kapelu dohromady během pár měsíců.

Zásadním zlomem v kariéře Lucifer Star Machine je pro mě deska Rock’n’Roll Martyrs. Vidíš to stejně? A nezasloužila by si už konečně vinylové vydání?

Naprosto. Rock’n’Roll Martyrs je doposud naše nejlepší album a jsem na to patřičně hrdý. Není tam jediná slabá písnička a nahrávce se dostalo zaslouženě nadšené kritiky v médiích z celého světa. Na vinylu měla vyjít už dávno, ale label to kvůli finančním problémům odložil a pak už jsme o nich nikdy neslyšeli. Doufám ale, že se to vydání jednou povede. Letos bylo album převydáno u amerických Self Destructo Records jako download s dvojicí bonusových skladeb.

Pak jste vydali dva sedmipalce, takže jaké jsou další plány v nové sestavě?

Momentálně píšeme věci na nové album, můžu říct, že tak půlka už je hotova. Do studia bychom chtěli jít v březnu a naším cílem je ještě překonat Rock’n’Roll Martyrs. Každý song z alba musí být tak silný, aby mohl být vydaný jako singl.

Kérky, hodně kérek. To k Lucifer Star Machine patří. Ty jsi ale sám tatér…

Když máš rád tvrdší muziku, samozřejmě přičichneš i k tetování, protože je to prostě součástí image. Dnešní rapeři, fotbalisti a dokonce i zkurvený dětský hvězdičky mají spoustu tetování, ale kdysi tetování patřilo rockerům. Držel jsem se party starších chlápků, co měli hotový rukávy, takže jsem samozřejmě chtěl taky nějaký ten inkoust pod kůži. Ale svoje první tetování jsem si nechal udělat až v devatenácti. Přišlo pár dalších kérek v rychlém sledu, pak jsem na několik let přestal a zase do toho spadl, když jsem se dostal do Anglie. Pak se to naprosto zvrhlo a nechal jsem se tetovat, kdykoliv se dalo. Já sám jsem začal tetovat o nějaký čas později. Jsem vyučený sítotiskař, v Londýně jsem ale pracoval po call centrech. Skončil jsem se spoustou tetování na rukou a na krku, takže ačkoliv třeba můj poslední zaměstnavatel byl vcelku v pohodě, bylo problematické najít si normální práci. Navíc jsem fakt moc chtěl proniknout do světa profesionálního tetování. Měl jsem štěstí, kamarád mi nabídl práci na recepci v jeho vlastním studiu. A po chvilce mi nabídl, že mě začne zaučovat a já už se nikdy neohlížel zpět.

Zahrál sis hlavní roli ve videoklipu kanadských The Brains, jak k tomu došlo. A baví tě psychobilly všeobecně?

Rene, zpěvák The Brains, je už roky kamarádem mojí manželky a když jsme se potkali, spřátelili jsme se taky. The Brains jsou parta skvělých kluků a parádní kapela, hráli nám v Hamburku na svatbě a bylo to kurevský dobrý. Když byli na turné v Německu, chtěli v Hamburku točit videoklip a poprosili moji ženu, která se pod jménem June Summer věnuje modelingu, a mě o pomoc. June zorganizovala natáčení den po jejich show v Hamburku a zahráli jsme si dva záporáky, což byla spousta zábavy! Rene je taky zodpovědný za mastering naší desky Rock’n’Roll Martyrs. Je zvukař a producent a v Montrealu má vlastní nahrávací studio.

Když přijde na hudbu, jsem dost otevřený. Poslouchám punk, hardcore, rockabilly, psychobilly, country, northern soul, metal, stoner rock a všechno, co se mi doprdele líbí. Nedokážu pochopit lidi, co poslouchají jen jeden jediný styl. To bych se unudil k smrti.

Jak jste přišli na název Lucifer Star Machine? Je správně drzý a rouhačský…

Když jsem začínal, chtěl jsem jméno, které bude znít zle, záhadně, ale i silně. Chtěl jsem použít slovo Lucifer, abych nasral všechny pobožný pomatence. Lucifer znamená v latině Jitřenka, takže proto Star. A jak nazveš stroj, který jsi vytvořil kvůli zničení všech falešných vzorů, kvůli zničení toho, co blázni nazývají vírou? Správně, Lucifer Star Machine!

GG Allin, Ramones, Youth Brigade. Tyhle tři jména spojuje jedno: Lucifer Star Machine hrají jejich songy naživo. Odráží právě tahle jména tvůj hudební vkus?

Ramones jsou samozřejmě velkým vzorem po hudební stránce. GG Allin se s ničím nesral, to byl opravdovej král punku. Pro mě punk není o účesu ani o levicové politice. Nebo o tričku s tou správnou kapelou. Je o svobodě a o tom, že je ti jedno, kdo si co myslí. Po hudební stránce má GG pár fakt skvělých songů, hlavně s The Jabbers, ale že bych miloval celou jeho tvorbu, to ne. Ale v texech byl pekelně zábavnej. Náš bývalý bubeník byl veliký fanoušek Youth Brigade, a tak jsem si řekl, že jejich písnička Breakdown by nám mohla sedět. Vyšla jako B-strana našeho singlu Your Love Remains. Ale na zvuk Lucifer Star Machine tahle kapela vliv neměla. To jsme spíš ovlivněni Motörhead, Misfits, Turbonegro nebo právě Ramones.

1. října se vracíte na strahovskou Sedmičku. Proč bych měl přijít znovu? A proč bych měl přijít poprvé?

V České republice to bylo vždycky super, a proto se vracíme. Je to jedno z našich nejoblíbenějších míst. Přijď, protože víš, že ti naprosto odjebeme hlavu jako vždycky, a navíc uslyšíš pár nových songů, které chystáme na další desku. A že jsou to fakt zabijácky songy! A přijď poprvé, pokud je ti špatně z těch hnusů, kterými hudební průmysl krmí, s prominutím, tvojí prdel. Přijď se na Sedmičku vykoupat v potu, krvi a vlastních šťávách! GET LUCIFIED!

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímalo, co si vzít na sebe. Chodí řvát na fotbal, pít na koncerty a číst do hospody. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Comments are closed.