Kids and Heroes
Překvapení i zklamání. Booze & Glory, Giuda a The Analogs v Praze
Misantroop 02/01/2020 Reporty

Ve středu 11. prosince se opět otevřely brány smíchovského Futura, aby se do něj mohli vrátit po dvou letech Booze & Glory z Londýna. Na místo činu s vrátili v doprovodu polských Analogs a italské Giudy.

Návštěvníků bylo tak akorát na to, aby zaplnili klub, ale zároveň nebylo úplně narváno, což bylo pro přihlížejícího poměrně pozitivní, nicméně si myslím, že oproti poslednímu koncertu šla návštěvnost dolů, což mi v poslední době přijde jako setrvávající tendence podobných punkových koncertů.

Večer otevřeli The Analogs ze Štětína. Kapela hraje od roku 1995 a za tu dobu jsem je viděl několikrát. Kolem Analogs je kvůli jejich vystoupením na Antifestu vybudovaná určitá aura násilné kapely, ale tuhle nálepku pozoruji především v Čechách. Pro mě bylo hlavním překvapením, že aktuálně vystupují jako trojice a opět s jiným zpěvákem. No a abych byl upřímný, což mám rozhodně v plánu, tak mě Analogs bohužel zklamali. Přišlo mi, že jejich vystoupení nemělo žádnou šťávu. Kdysi výbušná pódiová show se nekonala a kromě toho nezahráli ani hity, které provází jejich dlouhou existenci. Kdyby to bylo vystoupení kapely, kterou neznám, tak to možná kvituji i poměrně pozitivně, ale oproti Analogs, tak jak si je pamatuji, pro mě bylo tohle vystoupení těžkým zklamáním. No snad příště nastane návrat k osvědčeným postupům.

Po Analogs nastupují Giuda, a ta pro mě rozhodně vychází jako nejlepší kapela večera. Glamrock mixnutý s punkem v jejich podání prostě musí bavit každého, kdo má rád rock’n’roll. Odsýpající melodie, sborové popěvky v refrénech a na pódiu zábavná show. Giuda sbírá pochvalné recenze nejen v undergroundových zinech, ale i ve velkých hudebních médiích. Jsem zvědavý, kam je jejich cesta v budoucnu zavede, protože se zatím soustředí na klubové tour, ale dokážu si je celkem živě představit jako předskokany nějaké opravdu velké rockové kapely. Klub ale Giudě sluší a jsem rád, že jsem měl konečně možnost si je poslechnout v Praze.

Jako poslední se na pódium vydávají Booze & Glory. Sestava se od jejich začátků úplně obměnila, zůstal už jen zpěvák Mark a dávno jsou pryč skinheadské časy, stejně jako image. Vždycky mě iritovaly kapely, co vyklopí na jednu desku sbírku klišé o skinheads a na třetí desce se tváří, že to byl prostě úlet z mládí. Tohle přesně se přihodilo Booze & Glory, nicméně je to prostě fakt, nad kterým nemá vlastně ani cenu se pozastavovat. Abych byl objektivní, tak koncert, kde prokládali starší věci novinkami z aktuální desky, mě prostě bavil. Je to zábavné, umí napsat song s dobrou stavbou, který má spád, a prostě to valí dopředu. Mám trochu podezření, že během jejich vystoupení pár lidí odešlo, protože se mi zdálo, že publikum prořídlo, ale to je dost možná jen můj pocit. Každopádně to byl dobře odvedený koncert a myslím, že si nikdo nemůže stěžovat na to, že by něco odflákli.

Tenhle report se mi psal trochu těžce, přece jen jsem měl tyhle kapely všechny v nějakých fázích tvorby hodně rád. U Giudy jsem dostal to, co jsem čekal, u Analogs mě mrzí, že jsem z toho vystoupení neměl moc pozitivní dojem, a Booze & Glory, od kterých jsem aktuálně nic nečekal, mě naopak docela bavili. Tak to prostě je a uvidíme, co přinese budoucnost. Zpěvák Mark aktuálně opětovně prochází zdravotními těžkostmi, což mě mrzí a přeji mu, aby se ze všeho dostal zdravý a silnější než dřív.

O autorovi

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com