Kids and Heroes
Povodí Ohře – Dva trámy na kříž
Marek Hadrbolec 16/11/2020 Online, Recenze

Už jsou to více než dva roky, kdy se poprvé ozval charakteristický výkřik „Povodí Ohře“, který důkladně rozvířil české hudební vody. A nyní se se stejnou silou ozývá znovu. A to z desky Dva trámy na kříž, kterou Povodí Ohře poslali po proudu v úvodu listopadu.

Známé ošlehané tváře z kapel jako Esgmeq, Esazlesa nebo Climatizado už tentokrát berličku typu „kapela lidí z…“ určitě nepotřebují. Stojí samostatně jako těleso, kterému se podařilo poutavě propojit undergroundový rock s country hudbou. V novince Dva trámy na kříž navíc kapela kromě osmi songů nabízí i koncept, který posluchače přenese do krajiny kolem oné pověstné řeky. Neuhlazené vzpomínání na pohnutou minulost i balady o životě v kraji kolem Ohře. O životě minulém i nynějším.

CD i vinyl zdobí krásný obal symbolicky zachycující Klášter milosrdných sester v Chebu. Další ozdobou je perfektní zvuk od Amáka. Nedovedu si představit, komu by na něm co vadilo. Oproti self-titled debutu pak posluchače čeká o něco méně country a rock’n’rollu. Dva trámy na kříž jsou melancholické, baladové a extrémně poetické. Chvílemi až převládá pocit, že jde o recitál s hudebním doprovodem. A ať to teď zní jakkoliv, není to vůbec nic špatného. Ale nebojte, i na ten zaflusanej country rock’n’roll se dostane.

Otvírák Nebezpečnej chlap hned v úvodu vystavuje muzikantské schopnosti Povodí Ohře. Jejich, svým způsobem, alternativní rock zní skvěle a je pevný v kramflecích. To platí pro pomalé i svižnější party. Sisi stojí v čele jako frontman s uhrančivým hlasem a schopností pracovat s jazykem. Celou půl hodinu desky se tak od něj nedočkáte jediného klišé. Druhého Vaška známe už z loňského singlu. Ve snad nejsvižnějším songu z celé desky se Povodí Ohře neváhají rouhat bohu, aby se postavili za jinou modlu – Václava Havla. „Ježíši, spasiteli lidstva, smiluj se nad námi hříšníky.“ Na takové prosby už je ale asi pozdě. Havla ale Vašek určitě těší. Možná je trochu škoda, že se Povodí do takhle svižných partů na desce nepustí častěji. Otěže při nich drží pořád stejně pevně. Stará zem je vyloženě poezie. Melancholická a těžká, která na svých zádech nese osudy lidí z kraje kolem Ohře. Růžky tu později vystrčí i country, tenhle song si ale u táboráku určitě nikdo zpívat nebude. Povodí skvěle pracují s repeticí a postupnou gradací. Prvky z úvodu písně se později vrací a stále více pokládají na bedra posluchače tesknou atmosféru Staré země.

V uhrančivé poetičnosti pokračují Jantarové dlaně. Namísto lidských osudů se však pozornost obrací k zemi, na které se odehrávají. Píseň se krásně rozvíjí a způsob, jakým Sisi zpívá „prásk“, je lahoda. V závěru se pak ukazuje, že kořeny Povodí Ohře neleží jen v onom podivném kraji, ale stále také v blátě undergroundu. Následující Správná dobrá jména jsou malou záhadou, loňskou Rakovinou v novém hávu. Lepším? To si netroufám soudit. Theresienstadt v samotném závěru ale opravdu píchne u srdce.

Další dvojice songů nás vrací do současnosti. Jak ještě dlouho je zrychlená balada o zrychlené době. O člověku, kterýho dobře znáš. O člověku, kterým nechceš být, ale možná už dávno jsi. Je to v podstatě jednoduchý song o jednoduchých lidech. Dává to smysl.

Před kostelem sv. Mikuláše v Chebu sedí žebrák, a jemu patří další blues. Tak mu hoď pár mincí, než se utopí v jeho tíživé melancholii. Sisi tu znovu předvádí schopnost pracovat s jazykem. A to neříkám jen kvůli kouření falusu. Kde jinde jste už v písni slyšeli sousloví „dárková MMS“? Já nikde. A tady to vůbec nezní blbě. Blues svým aranžmá připomíná soundtrack. A já před očima pořád vidím toho žebráka na kostelních schodech. V černobílé.

Závěrečná Litanie, inspirovaná tou brněnskou od Zdeňka Rotrekla, završuje propojení hudby a poezie. „Přimluvte se za nás…“ Úvod je extrémně ponurý, beznadějný. Ve třetí minutě přichází první gradace, křik, a další pád do ticha. „Přimluvte se za nás…“ Napětí v téhle písni je opravdu silné. I v tom největším smutku, kde se zabíjejí múzy, ale Povodí Ohře nakonec nachází naději. „Mýlíte se. Jejich otevřené rakve budou dál hovořit.“ Konec písně je hektický, jak se starý svět kolem řeky Ohře bortí. Tak snad z ticha po bouři vyjdou básnicí živí, nejen jako mrtvá těla v otevřených rakvích.

„Přimluvte se za nás…“

O autorovi

Diskuze

  • Facebook(0)
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com