Kids and Heroes
Nezničitelní The Damned varují před zítřkem, řadovku chystají na duben
Tony Youngfield 28/02/2018 Novinky, Zahraniční

Britští punkoví klasici The Damned, během celé dlouhé kariéry experimentující s nápady, zvukem i žánry, konečně po dlouhých deseti letech vydávají plnohodnotné album.

Deska s názvem Evil Spirits bude následovníkem So, Who’s Paranoid?, spatřivšího světlo světa v roce 2008. Ochutnávkou nám budiž videoklip k prvnímu singlu a zároveň skladbě, otevírající nahrávku, Standing On The Edge Of Tomorrow.

Song na první a povrchní poslech možná neoslní a ani klip, přecpaný digitálními efekty na úkor živých účinkujících, nevypadá nijak originálně v dnešní záplavě vyumělkovaných pseudouměleckých děl. Ovšem, musíme se umět dostat pod povrch. Protože pak objevíme, že v minimalismu a geniální jednoduchosti obojího se snoubí atmosféra kabaretů a barů meziválečného Německa a drzost synťákových new wave skupin z osmdesátých let, démonický Vanianův hlas je pokladem, jejž zakopáváme a po letech objevujeme stále znovu. Něco zlověstného se k nám krade stíny už od prvních tónů a při pohledu na Vaniana, cestujícího ke hvězdám, se dostavuje příjemná nejistota; sledujeme rakev z klasických zfilmování Nosferatu, nebo někoho z posádky vesmírné lodi Nostromo a za rohem se objeví spěchající Ripleyová s vetřelcem v zádech?

Zvuk skladby připomíná staré Damned i jejich novější tvůrčí postupy a pokusy, což se ukázalo být zlatou cestou, jež nejen funguje, ale i v dnešní přesycenosti novinkami baví. Hudební i filmový nadšenec dostanou pořádnou dávku materiálu. Odkazy na staré sci-fi filmy, retro-futuristické vyznění, nostalgie po zaniklém světě, odvaha jít dál, ale neztratit při tom smysl vlastní existence, varování před překotným pokrokem – to všechno lze objevit. Synthpopové pasáže i melodie „jako bychom už někde slyšeli“ korespondují s typicky hudebně rozmáchlým uměleckým záměrem stále experimentující kapely. Obal nového alba i zvuk pilotního songu dávají vzpomenout na noirové a béčkové filmy, na starou drsnou školu americké detektivky, nechybí ani font ve stylu art deco. Zvukově jako by se Damned už dlouhou dobu pokoušeli o jakýsi symfonický punk s kabaretním nádechem, ale kabaret i temnotu dávno zvládají a zdá se, že obojího bude na nové desce požehnaně. Neo noir par excellence!

O autorovi

V K&H od června 2013. Od klasiky, jazzu, rock'n'rollu, country, rhythm'n'blues, swingu nebo rockabilly, přes ska, reggae, rocksteady, 2 tone, northern soul, punk, oi!, hardcore až po psychobilly, goth, surf, garáž, psychedelii nebo folk a celtic. 55% rock'n'roller, 69% skinhead, 77% punk rocker, 161% tolerant human being and hooligan gentleman. Bohemians 1905, St. Pauli. Music, writing, movies, friends and booze... Gimme more!!!

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com