Kids and Heroes
Next One – Next One
G.Zs 09/03/2017 Recenze

Zpěvák a kytarista Taras Bullby a Themptiness posílá do světa nikdy nezrealizované songy. Jako podtitulek dobrý, že jo. Tahle naše domácí punková scéna mu byla vždycky malá, nikdy se do ní pořádně nevešel. Taras Bullba je kult, zlatý zub vprostřed uschlýho hovna, ve kterém nikdo bohatství hledat nechce. Themptiness, rána mokrým sálovým kopačákem nasáklým vodou na zmrzlý ksicht. To je tak, když se řízneš o papír mezi ukazováčkem a palcem levý ruky a ránu si olízneš mastnou a slanou hubou od brambůrků. Pergint, sólový skok doprostřed zablácené kaluže, kolem které nic a nikdo není. Pouze další kaluže.

Jeho (Ano, identita hudebníka, o kterém je celý článek, bude skryta. Kdo hledá – najde.) tvůrčí přetlak a jedinečnost ho vždy předcházely o kroky mílové. Jeho projekty nikdy nebyly masové, samoúčelné či prvoplánové. I když hitový potenciál měly a mají dodnes a navždy.

Taras Bullba vydejchává generační renesanci. Připravuje a shání společný čas na nahrání nové desky, která bude nástupcem té poslední z roku 2013. Nostalgie. Ano, to je název desky. Themptiness. Prozatím mrtvá vesnice, kde se tu a tam prožene jen chomáč slámy a chuchvalce chlupů. Tak jak to začalo, tak to i skončilo. Brad válčí s tenisákama v Merkelistánu. Mel očima těká jako trhavina z jedné role do druhé. A tak se Orlando rozhodl, že ten materiál, který měli nahrát a vydávat za vlastní/společný, nahraje sám a pošle do světa skrze bandcamp. Takže Next One.

Dobře jsi udělal, brachu. Měkocíťa se v tobě nezapře a způsob produkce, ba i postprodukce, je zkrátka ochromující. Už ani zuby do rytmu o sebe netřu. Hnát před sebou škatulky a kapely, které mi to tu a tam může připomínat, by bylo asi moc předvídatelný. A to Next One rozhodně není. Ba i možná proto, že se mě tahle svěrací kazajka dotýká víc než pevně. Jsem odhodlaný do světa vytroubit to, že ty vlastně žádnýho Mela a Orlanda nepotřebuješ. Nepotřeboval. Themptiness je tvůj osobní stav rezignace, který se prostě nedá sdílet s nikým jiným na světe. Jen se svým stínovým ministrem své vnitřního vesmíru. A věř, že i kdyby to nikdo jiný nedostal pod kůži, já to mám navěky vykerovaný na vývěsce svého astrálního těla.

Plzeňská scéna žije. Vprostřed Bolevce u Tebe v pokoji. Vytvořil jsi Galaxii, která je Sandonoricem i chlácholícím Buddhou pro spoustu zpustošených duší, kteří se na cestu trestem života vydaly s červenou pilulkou pod jazykem.

Recenze nerecenze. Když to po sobě celé čtu, přijde mi to jako veřejný dopis. Natolik osobní, aby byl adresován jenom Tobě. Jirko. Na shledanou a zase nikdy nikde… Čau.

O autorovi

Jsem přímý potomek Ježíše Krista z paralelního vesmíru, ve kterým je Ježíš záporák, který vymyslel punk už 200 let před Kristem, a ve kterým není Chuck Norris mužem, ale pastelkou, která obsáhne celé barevné spektrum. Ale nikdo ji nepoužívá. Kde členové kapely ABBA jsou ve skutečnosti tajný drogový kartel a kde Jirka Kára je ministr financí Spolkové republiky SS Division.

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com