Kids and Heroes
Miscalculations – Miscalculations
Johnny Násilník 28/03/2014 LP, Recenze

Pokud bych měl jmenovat nahrávku, která mě loni nejvíc překvapila, první mi na mysl přijde debutové LP londýnských Miscalculations. Dávat projektu zpěváka a bubeníka The Gaggers přívlastek „vedlejší“ by byla škoda. Překvapil mě už singl Asbestos City, který mi v Londýně Marco nacpal, a dlouhohrající deska mi opravdu vzala dech.

Jestli v podzimním rozhovoru hlavní iniciátor Marco prohlašoval, že s Miscalculations testují jeho hlas na doraz a že je to něco jiného, než neustálá agresivní řež v Gaggers, chápu, co tím myslel. Pořád tu je syrovost a přímočarost i vyloženě punkové písně, které by klidně mohli nahrát The Vicious. Ostatně s kultovní švédskou garážovkou pojí písně jako Live With Myself kromě špinavého zvuku i potemnělost, která prostupuje celou nahrávkou.

A když už jsme u těch švédských kapel, ze tříakordové smršti, jaká se odehrává v písních hlavně ve druhé polovině desky, dýchne studený skandinávský vzduch ještě několikrát. Skladba Predcitions Precise as a Surgeon’s Blade tak může připomenout třeba Baboon Show, Transmission zní jako Hives. Druhou jmenovanou oživuje bizarní elektronika (možná klávesy s efektem).

Temnota zřejmá už i z pouhých názvů skladeb, které jsou hlubší oproti přímočarým provokativním perverznostem Gaggers, stojí na post-punkových základech. Jaksi zoufale naléhavý zpěv, který si uchovává něco z dobře známé falešné spratkovitosti, může na první poslech znít trochu protivně. Ozvěna ve sborových vysoko položených vokálech, nebo naopak temnější hluboký hlas, dotváří atmosféru osamělého života v přelidněném městě.

Vybavují se obrazy Londýna po atomovém výbuchu, zápach výparů linoucí se z asfaltu předměstských sídlišť rozžhavených letním sluncem. Apokalypsa? Možná jen nekonečný déšť a anglické počasí, které si s člověkem hraje a nutí ho každou chvíli si rozepínat, sundávat a zase nandávat bundu, zatímco ve druhé ruce svírá deštník.

Jednoduchost, která nenudí a je trochu jiná než klasické kapely „kalifornského“ vzoru (či chcete-li kapely, které se vrací k prapůvodnímu punku, tedy rokenrolu, kterého se nedotknul metal, hardcore ani všemožné efekty). Z garáže se sice linou dva akordy hrané ve zběsilém tempu dokola, ale jsou šikovně prostřídány s někdy až překvapivými momenty. A Silent Defence, song, do kterého jsem se zamiloval na první poslech, můžu uvést jako příklad. I se dvěma akordy se prostě dá udělat v podstatě popový hit, a když už se všechno začíná podezřele opakovat, přichází vyhrávka, která zní důvěrně známě, ale přitom nic konkrétního nepřipomíná.

Přísad je hodně, v písni Statues basová linka připomene to, co rozvinuli Joy Division. A samotnou kapitolou je elektronika – Asbestos City ze singlu je new wave klasikou, desku zakončuje taneční pecka Preaching Individuality to the Masses, kde se elektronika střetává s kvílivou kytarou a zvonivou vybrnkávkou. V kontextu celosvětové elektroniky a taneční muziky je to možná až příliš směšně primitivní, nicméně apokalyptická nálada a punkový duch písni dodává nenapodobitelné kouzlo. A je vůbec zajímavé, do čeho se britští pankáči pouští, aniž by byli kritizováni fanoušky jako diskofilní zrádci. Těžko si představit, že by Éčka na desku nahráli dubstep, a ještě utopičtěji vypadá představa toho, že by po nich pak lidi neházeli půllitry.

Na druhou stranu scéna v Londýně je opravdu malá a uzavřená a pomalu stárne. Miscalculations jsou tak jednu z dalších vynikajících kapel, která jen těžko najde publikum, a vzhledem k faktu, že album vyšlo na americkém Dead Beat Records a poštovné je dražší než samotná deska, těžko se fyzicky dostane k posluchači v západní Evropě, natož u nás. Díky za ten internet, kde si to všechno můžete poslechnout.

Tracklist

1. Dead Vocabulary

2. Live With Myself

3. Telescopes at the Sun

4. The Inaudible Pitch

5. A Silent Defence

6. Asbestos City

7. Statues

8. A Lifetime of Souvenirs

9. Predictions Precise as a Surgeon’s Blade

10. Transmission

11. Conclusion of Chronology

12. Preaching Individuality to the Masses

O autorovi

Jsem král panku, nikdo není víc pank než já. Napsal jsem dvě knížky, jedna se jmenovala Pank a druhá jinak, protože Pank se jmenovala už ta první.

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com