Kids and Heroes
Lvmen si svou show v Kabinetu Múz podmanili Brno
Marek Hadr 31/01/2018 Reporty

Hudba není zdaleka jenom umění. Hudba je magie, cesta, rituál. Přesně takové pocity ve mně zůstávají po koncertu Lvmen, Tomáš Palucha a Nikander v brněnském Kabinetu Múz, který byl jednou z posledních zastávek na tour k loňské desce Lvmen Mitgehangen Mitgefangen.

Koncert byl vyprodaný a klub už od prvních minut až po strop plný. Na pódium se od začátku upírala spousta párů očí plných očekávání. Očekávání, která žádná z kapel, zejména znovuzrození Lvmen, nechtěla nechat nenaplněná.

Dámy mají přednost. Možná právě z věrnosti k tomuto pravidlu byli prvními vystupujícími Nikander, špinavý mix doom a sludge s ženským vokálem v čele. Zpěváčka, na pohled nenápadná, měla ale hlas jak ďábel a s přehledem svým screamem přeřvala hlasité aranžmá kapely, chlupatý a hutný zvuk kytar stejně jako bicí se silou úderu kostelního zvonu. Nikander jsou přesně tím typem kapely, co vás na začátku setu chytnou do svého objetí, půl hodiny pevně drží a pak vás prostě odhodí a… stejně je to zážitek. Zážitek, co bych si klidně dal znova.

Vystoupení Tomáš Palucha pro mě bylo premiérou, velmi příjemnou premiérou. Skvěle promyšlené kytarové aranžmá, neoposlouchané riffy, všechno na trochu odlehčenější notu, než na kterou udeřili Nikander. I tak se ale v celé kompozici našlo místo pro tvrdší party, rychlejší bicí a uhrančivou gradaci. Ta pak namísto vyvrcholení vyvřela do ztracena a začala se budovat celá od začátku. Akustické čekání na Godota, perfektní. Skvělá projekce jako bonus a celý koncert pro mě důkazem, že vokály nejsou vždy potřeba.

Lvmen, krom všeho ostatního čím jsou, byli pro tento večer i pomyslným spojením předchozích interpretů. Spojením silných kytarových melodií v perfektním provedení a ukřičených vokálů přinášejících nádech temnoty a zloby. Kvalitu projevu kapely zvedal ještě výš vyšperkovaný zvuk, který ukočíroval i dvoje bicí natolik, že kytary krásně vynikaly. Žádný hlas ani nástroj se netopil, perfekce. Všechno do sebe zapadlo, atmosféra hustá jak mlha nad Brčálníkem a až do posledního místa plný Kabinet Múz pokyvující rytmicky hlavou.

Jak už jsem říkal, hudba je magie, zaříkávání spojené s okultní projekcí za zády kapely. A ze všech těch zběsilých a silných emocí se na samém konci večera zrodil pocit vnitřního štěstí.

Foto: Lukáš Tokpic

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

Diskuze

  • Facebook(0)
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com