Kids and Heroes
Klasse Kriminale: Nenapadlo by mě, že skončíme jako generace unuděných konzumentů
Danny 08/12/2015 Rozhovory

Za 30 let se v jejich hudbě odrazilo vše, co cestou potkali – punk, ska, Oi!, 2Tone, mod revival i reggae. Jsou z italské Ligurie a po mnoha letech zahrají opět v Praze, kam přivezou aktuální desku Rude Club. Řeč je o Klasse Kriminale, které 12. prosince přivítá žižkovský klub Storm v rámci tradičního mejdanu Kids And Heroes Xmas. Frontman Marco za těch 30 let existence Klasse Kriminale viděl scénu na vzestupu i v troskách, stejně jako viděl v troskách celé generace, včetně té současné. A právě on, jediný zakládající člen v aktuální sestavě, odpovídal na naše otázky.

 

V sobotu to nebude poprvé, co zahrajete v České republice, že? Jak jste si to tu zatím užili?

Ano, měli jsme možnost několikrát zahrát v České republice a bylo to úžasné. Napoprvé to bylo v Praze na Ladronce v rámci tour k desce Electric Caravanas, ale už je tomu patnáct let. Hm, už je to hodně dlouho, co u vás Klasse Kriminale hráli naposledy, a proto se tak moc těšíme, že se s vámi brzo uvidíme!

Vloni jste vydali desku Rude Club, jak tohle album vznikalo?

Chtěl jsem vrátit Klasse Kriminale zpět ke kořenům, udělat album, na kterém bude pár reggae věcí, a to byl také důvod, proč jsem o spolupráci požádal Mr. T-Bone a Raphaela RastaMana. Jako každé album Klasse Kriminale je i Rude Club svědectvím doby, ve které vznikalo. Obsahuje písničky, které se věnují aktuálním tématům v Itálii, jako je nezaměstnanost mladých, návrat krajní pravice, policejní brutalita, a také písničky, které mají za úkol udržet při životě vzpomínky. To jsou písničky jako Camallo, Viva la Resistenza nebo 1983.

Od kapel slýchávám, že jejich nové album je “tím nejlepším, co kdy natočili“ … až do příští desky. Které je to nejlepší od Klasse Kriminale?

Hahaha, to je pravda, ale jak jsem už řekl dřív, každé album je svědectvím doby. Proto mám za to, že pro každou generaci, pro každého jednotlivce, bude lepší jiné album od Klasse Kriminale. Popravdě, jsem velmi hrdý na dvě poslední desky: Oi!Una Storia a Rude Club. To jsou myslím naše nejlepší alba, spolu s Faccia A Faccia a I Ragazzi Sono Innocenti.

Letos slaví Klasse Kriminale třicet let existence. Jaké byly tehdy začátky kapely a jak vůbec vypadala punková scéna v Itálii? 

Stárnu, to je pravda, ale pořád si to pamatuju. V 80. letech bylo v Itálii všechno jinak, nebylo téměř kde hrát, byla spousta problémů po organizační i technické stránce. Vždycky jsme měli problém s aparáty a ozvučením. Ale děcka byla víc nasraná, všude byl chaos a rvačky. Nedokážu říct, jestli to bylo lepší nebo ne, ale asi pořád máme v sobě nějakou naději a věříme, že se dá něco změnit. Bylo nás tehdy jen pár, ale měli jsme vztek. Byli jsme generace bez budoucnosti, ale s touhou měnit svět. Byli jsme proti všemu a všem. Nikdy by mě nenapadlo, že skončíme takhle, jako generace unuděných konzumentů…

A tvůj konkrétní příběh?

Psala se osmdesátá léta, tak jak bych mohl odolat té explozi 2Tone, vlně punkového revivalu a zrodu Oi! v dělnickém přístavním městě, jako je to moje? Upřímně, nejdřív jsem se dostal do styku s revivalem Mods v podobě kapel jako The Jam a Secret Affairs a také filmu Quadrophenia. Pak přišli The Specials a Sham 69 a pro mě to byl přirozený vývoj.

Často na svá alba zařazujete covery. Podle čeho si tyhle songy vybíráte?

Covery jsou podle mě jednou z cest, jak udržet vzpomínky a celkově kulturu při životě. Nahráli jsme hymny jako White Riot a If The Kids Are United, ale na Rude Club je naprosto pozapomenutý cover songu Rude Boys Are Back In Town od Boss z roku 1979. Tenhle singl jsem koupil na blešáku v Londýně před mnoha a mnoha lety. Jak jsem ti už říkal, chtěli jsme na Rude Club nahrát pár reggae věcí a Rude Boys Are Back In Town se perfektně hodilo, nejen názvem.

Co říkáš na dnešní scénu?

Skinheadská scéna je hrozně ovlivněna svou historií, to je jiné než v 80. letech. Tehdy byla skutečným důsledkem generačního neklidu a nemyslím, že by to platilo i dnes. Ale co já můžu vědět o vnímání současné scény očima dvacetiletého skinheada? V Itálii teď asi není pro skinheads zlaté období, scéna nemá žádnou motivaci, ale za posledních 30 let to tak bylo už mnohokrát. Vzestupy a pády, těžké časy i skvělá období, a když si říkáš, že už je po všem, celá scéna znovu exploduje.

Jaké je to žít dnes v Itálii? A co tvůj běžný den? Slunce, špagety, espresso…?

Teď tu právě prší, ostatně jako celý uplynulý týden. A upřímně si dám radši čaj než espresso, hahaha, ale jinak je mojí denní rutinou samozřejmě práce. Ostatně, to je celoživotní rutina pro každého, kdo má dnes to štěstí vůbec pracovat…

Co můžeme od Klasse Kriminale čekat 12. prosince v žižkovském Stormu?

Jednoznačně energii a kontakt s fanoušky. A co čekáte od našeho koncertu vy?!

Fb event: www.facebook.com/events/848950081887667/

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

V osmé třídě napsal nejlepší slohovku, na což už bohužel nikdy v životě nenavázal. Každý týden uváděl vcelku bezvýznamný pořad na Rádiu Akropolis. Zkusil to neúspěšně v pár kapelách s kytarou i baskytarou - stejně ho ale jen zajímalo, co si vzít na sebe. Chodí řvát na fotbal, pít na koncerty a číst do hospody. V Kids And Heroes je od ledna 2011. Pražák, otec, introvert. Kontakt: dannyboy@kidsandheroes.com

Comments are closed.