Kids and Heroes
Kalle s sebou vozí skvělou atmosféru. Brno nebylo výjimkou
Marek Hadr 14/02/2018 Reporty

Kalle jsou v posledních pár měsících hojně skloňovaným jménem na české hudební scéně. Zasloužilo se o to jak předskokanství belgickým Amenra v Praze, tak hlavně jejich nové album Safron Hills, které například časopis Full Moon postavil na první příčku stupňů vítězů v kategorii nejlepší domácí album roku 2017.

Zákonitě se tak v jejich kalendáři muselo dříve nebo později objevit zaškrtnuté políčko s poznámkou Brno. A tak se 10. února vydali Kalle do Kabinetu Múz, kde na ně čekaly jak přibližně dvě stovky lidí, tak jejich předskokani Kochlea. A samozřejmě taky já.

Když si na začátku večera chystá svůj set Kochlea, je v Múzu slušně plno. O téhle kapele vím zatím jen jednu věc: Saxofon. Co se z Kochlea nakonec vyklubalo, je příjemný instrumentální zážitek ve složení bicí, basa a právě saxofon. Příjemné melodie rozhodně neurazí, na poslech nenudí, i když v některých momentech se na změnu tempa či melodie čeká až trochu moc dlouho. Repertoár kapely spojený s projekcí obstojně připomíná filmové soundtracky, a tak se mi během setu Kochlea v hlavě střídají myšlenky na trháky jako Mission Impossible, Agent 007 nebo už dávno zapomenuté kousky s vůní orientu. Vnitřní pohoda, saxofon to v sobě prostě má.

Přestože je nové album Kalle o něco jasnější a pozitivnější než jejich debut Live From The Room, tak oproti svému předskokanovi duo z Tábora atmosféru v sále trochu ztemní. Kalle působí trochu nesměle, možná nervózně, je to ale jen zdání, jejich výkon je profesionální a vše je tam, kde má být. V záplavě efektů z kláves před Veronikou a pedálů pod nohama Davida se nepřeslechnutelně vyjímá Veroničin vokál, jeden z nejlepších, co teď v Čechách máme. Barva hlasu je perfektní, podmanivá a skvěle se doplňuje s občasným tichým chraplákem kytaristy Davida. Souhra, harmonie a vzájemná blízkost, to vše pomáhá Kalle k vytvoření skvělé atmosféry a akustického zážitku nesoucího se na vlnách melancholického post rocku. Texty i hudba jsou v podstatě jednoduché, přesto komplexní a silné. Maximum vytěžené z minimalismu, naplnění očekávání a naprostá spokojenost.

Foto: Martin Šťastný

O autorovi

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com