Kids and Heroes
Kabinet hudebních kuriozit, vol. VI: Burning Airlines
Tony Youngfield 10/02/2015 Magazín

Zimní spánek se nevyhnul ani Kabinetu hudebních kuriozit, avšak nebyl nijak závratně dlouhý a není důvod k panice, dámy a pánové – po kratší odmlce je na čase podívat se na další hudební kuriozitu v šestém dílu našeho hudebně-obskurního setkávání. Tentokrát bude objektem zkoumání raritní americká kapela s provokativním názvem Burning Airlines, který v podstatě přispěl i k jejímu předčasnému zániku. Ale zpět na začátek pátrání aneb strýček YouTube umí být mocným čarodějem…

V patnácti letech jsem se jal nekriticky obdivovat Alkaline Trio, přičemž tato skupina dodnes patří k naprosté špičce v mém osobním hudebním výběru. Někdy v té době jsem se také pochopitelně snažil hledat něco, co by znělo alespoň trochu podobně, ale zároveň by to bylo dostatečně originální. Onen slavný YouTube se zdál být dobrou volbou, nicméně tenkrát nebyly zásoby videí zdaleka tak rozšířené jako dnes a můj přehled na hudební scéně ještě také nebyl velký. Později jsem hledání náhodou zopakoval, nic podobného jsem neobjevil, ale našel jsem právě Burning Airlines.

Při prvním setkání se tato kapela jevila jako velmi obtížně poslouchatelná, zároveň byla zvláštní kombinací jakési nezávislé rockové tvorby, post-punku a místy zněla až grungeově, melodie byly nečekaně „kroucené“, rozhodně neměly být líbivé a aranže byly přinejmenším – bláznivé. Když už jsme u označení post-, postmoderní škatulka se na přístup a tvorbu Burning Airlines celkem hodí. Postmoderna se projevila nejen po hudební stránce, ale i v náhledu na svět a potřebném nadhledu, bez kterého dostávají v reálu na prdel pojmy, jako je pluralita názorů a tolerance. Proč si neudělat trochu legraci z legendárního songu London Calling od The Clash? Titulní flák z naprosto zásadního alba člověk slyšel tolikrát, že občas není na škodu poslechnout si variaci v podobě parodie s názvem Wheaton Calling. Název zní podobně a jasně k originálu odkazuje, a úvodní riff… Jako byste ho už někde slyšeli…

Burning Airlines se objevili z undergroundového podhoubí Washingtonu D.C. v roce 1997 – divoké devadesátky přály vzniku spousty nových kapel a úspěchu již zavedených, ať už v pop music nebo v rámci naší scény. Podobné množství projektů se ale vzápětí také rozpadlo, a takový příběh mají i Airlines.

V sestavě Burning Airlines se sešli poměrně zkušení členové několika lokálních washingtonských projektů a to pro kapelu znamenalo rychlý a sebejistý start. Při výběru názvu se hudebníci inspirovali písní Briana Ena Burning Airlines Give You So Much More a vzápětí s novou skupinou vydali eponymní EP, které ale není nikde k sehnání. Prvním dlouhohrajícím albem tohoto uskupení byl počin s názvem Mission: Control! v roce 1999. Album se vyznačovalo minimalistickým designem obalu a zvuk kapely by se dal označit za post-punkový až post-hardcorový, s výraznými aranžemi a „melodiemi-nemelodiemi“, člověka až překvapily podivné disharmonie. Zároveň ale jako by byly slyšet dozvuky grungeového boomu první poloviny devadesátých let. Texty ovšem neobsahovaly onen nirvanovský sebevražedný patos. V tvorbě Burning Airlines najdete švihlé existenciální love songy (A Song With No Words), již zmíněnou parodii na London Calling s legendárním úvodním riffem nebo například píseň Outside The Aviary, u které si kvůli hromadě obrazů a motivů nejste jisti, zda jde spíše o pojednání o svobodě, osobní zpověď nebo jakýsi manifest postmoderny.

Song With No Words a Outside The Aviary pochází z druhého, posledního plnohodnotného alba s názvem Identikit, které vyšlo v roce 2001 a mělo velmi zvláštní, až art-decový obal. Obsahovalo krom jiných i znepokojivý song The Surgeon’s House, ze kterého při poslechu nepříjemně mrazí v zádech, jako by vytahoval ty nejhorší vzpomínky z temných zákoutí lidské duše.

Burning Airlines vydali krom zmíněného EP a dvou plnohodnotných alb ještě dva „split“ zářezy a to s kapelami Braid a At The Drive-In. Tímto výčtem jsme se také značně přiblížili konci existence hudební skupiny. Airlines jeli v roce 2001 turné k albu Identikit a všichni víme, co se stalo tenkrát 11. září. Člověku rychle dojde, proč po jedenáctém září a útocích na World Trade Center už kluby a pořadatelé nechtěli ani uvádět název kapely. Mít v USA projekt s takovým názvem už po 11. září 2001 nebylo úplně nejšťastnější… Burning Airlines se prý chtěli napřed přejmenovat, pak si název provokativně nechat, aby se vzápětí v roce 2002 rozpadli, skončili v zapomnění a dostali se až do šestého kabinetu hudebních kuriozit…

O autorovi

V K&H od června 2013. Od klasiky, jazzu, rock'n'rollu, country, rhythm'n'blues, swingu nebo rockabilly, přes ska, reggae, rocksteady, 2 tone, northern soul, punk, oi!, hardcore až po psychobilly, goth, surf, garáž, psychedelii nebo folk a celtic. 55% rock'n'roller, 69% skinhead, 77% punk rocker, 161% tolerant human being and hooligan gentleman. Bohemians 1905, St. Pauli. Music, writing, movies, friends and booze... Gimme more!!!

6 komentářů

  1. Vojta 20/02/2015 at 12:45

    Výtečná kapela, chválím. A za zmíněné Alkaline Trio jakbysmet.

  2. Tony R'n'R Youngfield 21/02/2015 at 17:47

    Ahoj! Paráda, děkuji, vážím si toho. :)

  3. Vojta 24/02/2015 at 10:53

    Ale ne, vážně. Tenhle server mi, upřímně, vždycky přišel jenom jako reklama na Unholy preachers (jejichž popularitu, popravdě, vůbec nechápu) nebo na nějaké stupOi!ní kapely, ale tenhle seriál je zajímavý a rád si přečtu každý díl.

  4. Tony R'n'R Youngfield 25/02/2015 at 15:07

    Vážím si tvé chvály, nicméně si dovolím nesouhlasit s tvými tvrzeními ohledně KaH, Preachers a stupidního oje. Teď za mě, naprosto neutrálně a nezávisle na tom, že jsem jedním z redaktorů tohoto magazínu a také na tom, že právě teď probíhá v rámci scény podle mě naprosto zbytečná, žabomyší tichá mediální válka, která se bohužel týká i našeho magazínu. Kids znám už léta, možná od roku 2007, kdo ví. Čtu články, reporty, recenze, novinky. A nikdy jsem se necítil ochuzen o něco nějakou monotematičností, řekl bych, že články jsou pestré dostatečně. Za mě – opravdu mi nejde o nekritické dělání reklamy jakékoli kapele nebo psaní o nekvalitní hudbě. Píšu, protože jsem v tomhle srdcař – a to nemyslím jako nějakou sebechválu, pouze jako fakt – píšu, a baví mě to. Jinak bych to nedělal. Mimochodem, jen tak úplně na okraj k oné zbytečné válce, jež zuří – militantní nenávist agro-punkových kapel vůči KaH dostupuje vrcholu a mě to znepokojuje, ba přímo sere. Je mi upřímně u zadku, co ony kapely dělají, a nikdo mě neodradí od psaní. Ale z toho vnitřně-scénového hejtu, nebo jak to označit, nemám dobrý pocit – nechci zbytečně strašit, a nášivku KaH kvůli tomu také nesundám, ale tohle všechno mi zavání. Tohle není punk, to je xenofobie a pozérské hejterství. Lidem jen chybí přehled a nadhled. Toť vše.

  5. Vojta 27/02/2015 at 11:01

    Zajímavá zpověď. Ostatně já jsem nechtěl nijak urážet KaH, jenom jsem vyjádřil svůj názor vycházejícího z pocitu občasného návštěvníka, co punk ani nijak zvlášť neposlouchá.

    A můžu se zeptat z čeho ona žabomyší válka vychází?? Ono je jich celkem dost i na jiných scénách – například ta mezi Lecter music agency a kapelou Malignant Tumour, spočívající v zeměšnění jistého pražského fotbalového klubu a která kvůli různým schválnostem obou stran přerostla do absurdních rozměrů (např. blokování stánku kapelním vozidlem či spálení všech nahrávek kapely vydavatelstívm apod.). Tak jestli ta nenávist agro-punkáčů vůči vám vychází z nějakých hlubších kořenů nebo je to jenom proto, že jste o agro-punku napsali (oprávněně), že je to blbost? Celkem nedávno mě chtěl jeden punk rozbít hubu za to, že jsem jeho mikinu lucky hazzard připodobnil k Manowar, takže by mě nepřekvapilo nic :D

  6. Tony R'n'R Youngfield 02/03/2015 at 21:45

    Byl jsem jen upřímnej, o nic nejde. Neříkám, že jsi chtěl KaH urážet, nechci, abych vyzněl nějak agresivně nebo opresivně. :-) Není nad možnost vyjádření vlastního názoru a já samozřejmě nikoho z ničeho neobviňuji, a pokud patříš k občasným návštěvníkům a punk a věci kolem něho nepatří zrovna k Tvým hlavním zájmům, problém s tím nemám.

    Pokud jde o onu „žabomyší“ válku, není mi znám žádný jiný důvod, než ten, že my se snažíme scénu pozvednout a držet nějakou úroveň, to je jeden z hlavních důvodů, proč pro Kids píšu i já. Líbí se mi ta myšlenka, a možnost nenásilně v tomhle okruhu vzdělávat sebe a pomáhat vzdělat i ostatní zájemce. Nuže, nedokončil jsem ten důvod – my se snažíme o tohle, a to je přesně věc, která leží agro-punkům na mozku. Jelikož je strašně jednoduchý zpívat o tom, jak se kdo kde ožral a v rámci posledních trendů vyřvávat něco o Intifadě, protože je to zrovna in. Songy proti náckům v podání agro-punkáčů pro mě také nemá cenu poslouchat, protože věci, jako antifašismus a boj proti xenofobii, homofobii, rasismu a podobným svinstvům beru za ta léta už vážně automaticky, a k naší scéně to dost neodmyslitelně patří, tak to vidím já.

    A pak někdo z KaH napíše něco o agro-punku s nadhledem sobě vlastním a na světě jsou najednou songy, jako Kids And Zeroes od Inseminačky… I když možná ho napsali ještě předtím, co já vím. Za pátrání mi ona kapela nestojí… Konflikt Malignant a Lecter mi unikl, o tom nevím nic, přiznám se, ale bojím se, že přesně k takovým zbytečným a agresivním naschválům by mohla vést válka agro-punk vs. KaH. A to jen kvůli tomu, že někdo nesnese kritiku a nadhled – věř mi, že o Kids bylo lidmi kolem Inseminačky a celkově agro-fanoušky napsáno už tolik zbytečných lží a svinstev, že kdybych se tím měl vážně zabývat, což by byla ta největší chyba, už by mě, i v mém věku, postihl brutální infarkt. Stačí zmínit takové narážky, jako že pěstujeme cenzuru, jsme banda pseudointelektuálů a jsme to vlastně my, kdo „kurví scénu“. Tímhle u mě ti lidé dosáhli statusu maloměšťáckých xenofobů, přitakávajících Zemanovi a aktivně se zúčastnivších pochodů nenávistných uskupení, jako je Islám v ČR nechceme a uznávajících samozvané guru, jako je Konvička a spol. Tímhle mi přijdou zabednění a nebezpeční. Omlouvám se, že sem tahám tolik politiky, sám se pokaždý naštvu. Takže za mě, čistě subjektivně, takhle. A jestli jsou to „hlubší kořeny“ nebo „jen“ trocha cynismu a dělání si legrace? Z komára velbloud a mně detaily (naštěstí?) unikají, tím pádem tohle nedokážu posoudit. Možná, kdyby byli Insemináci a jejich fans ochotní diskutovat a neházet jen všemi lopatami špínu, domluvíme se. Ale tohle je problém celého lidstva, už od počátku. Zlo v lidech a ono neporozumění, pojato trochu alegoricky, začíná hospodskou rvačkou a končí použitím zbraní hromadného ničení a světovými válkami. Přitom jde jen o to, zbavit se vlastní vůle k moci a touhy rozkazovat a opanovat. Člověk je ta nejhorší bestie. Sakra, omlouvám se, kam jsem se to až dostal. :-)

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com