Kids and Heroes
Kabinet hudebních kuriozit: Příběh kmotry rock’n’rollu sestry Rosetty Tharpe
Kate 16/08/2016 Magazín

Mighty i Pod Parou máme za sebou, takže konec festivalové hysterie a teď zase trochu historie. Dnešní díl kabinetu hudebních kuriozit je, tak jako vždy, o dobrém známém rock’n’rollu. Ale teď nemyslím ten druh, kde symbolem je bílý  hubeňour s kytarou, který neví, co s nohama. Mám na mysli ten druh inspirován životem, syrovým blues, r&b, swingem a jazzem. A přesně takovému rock’n’rollu ke svému zrodu dopomohla sestra Rosetta Tharpe.

Narodila se roku 1915 sběračům bavlny ve státě Arkansas, její matka Katie byla mimo jiné i nadšená věřící a kazatelka v kostele, který byl vždy pln zpěvu a hudby. Katie se však rozhodla věnovat církvi naplno, a tak vzala děti a odstěhovali se do Chicaga. Město, kde se setkalo blues z plantáží kolem Missisippi a jazz z New Orleans. Všude to vřelo muzikanty a kapelami, ale přelidněno bylo i v kostele Roberts Temple. Jedna z největších atrakcí, která sem táhla lidi, byla právě Rosetta Tharpe, které bylo v té době necelých sedm let. Stála na piánu s kytarou a hrála a zpívala z plna hrdla. Právě tyto okamžiky se dají považovat za její první vystoupení. Během dospívání tak cestovala se svojí matkou po celých státech od kostela ke kostelu a vystupovala při každé příležitosti a získala srdce mnohých přítomných. Byla nejen zdatná muzikantka ale i skvělá, v tomto případě, showwoman. Rosetta se brzy rozhodla odstěhovat do New Yorku, protože je to přece město, které nikdy nespí. V takovém prostředí talent Rosetty nezůstal dlouho bez povšimnutí. Začala vystupovat v místním baru, ale témata písní se dramaticky změnili. Texty už nebyly o bohu, ale o lásce, divokém tanci a nočním životu. To se samozřejmě lidem z afroamerické křesťanské komunity nelíbilo, nemohli uvěřit, že právě tohle je jejich milovaná gospelová zpěvačka. Jenže Rosetta stále kostelní gospel milovala, stejně tak zpívání v nočních klubech. Objevila tak svoji rebelantskou stránku a byla více než ráda, když zlomila tyto konvence. Brzy se o ni začali prát různí manažeři i kapely, nakonec hrála s orchestrem Luckyho Millindera, a nedlouho poté podepsala Rosetta svojí první nahrávací smlouvu. Její první hit byl song s názvem Rock Me, kde jde jasně slyšet její hřející hlas, ale i obratná hra na kytaru, avšak text byl na tu dobu docela pobuřující.

I přes to všechno Rosetta držela všechno sobě drahé, gospel tak i noční život a stávala se čím dál víc populární. Všechna děcka, co vyrostla v 30. a 40. letech, ji znala jako super hvězdu. Většinu svého dospělého života tak strávila na cestách, gospelové tour spolu s kapelou Dixie Hummingbirds. Rosetta si svůj doprovod vybírala sama, a měla tak možnost dalšího zlomení konvencí, když si vybrala bělošský kvartet The Jordanaires. Prvotní šokování a nervozita mezi podiem a obecenstvem však rychle zmizela, když všem došlo, že jde prostě jen o skvělou hudbu a zábavu. Přišel čas na největší hit v její kariéře. Rosetta se na svých cestách setkala s mnohým, mluvě o enormním rasismu v těchto dobách, a právě o tom zpívá v písni Strange Things Happening Every Day.

To, že Rosetta byla hvězdou, nic nezměnilo na tom, že byla afroameričanka. Byla jedna z prvních hudebníků, která měla svůj vlastní autobus. Nejen jako praktický cestovní prostředek, ale často sloužil i pro přespání. Některý americké hotely i motely prostě byly jen a pouze pro bílé humanoidy. A tak to fungovalo se vším, bílá a černá naprosto oddělené záležitosti, restaurace, bary, záchody, čekárny, kanceláře atd., viděli jste přece film Černobílý svět. Naštěstí se našlo pár dobrotivců, kteří černé muzikanty pohostili, ale vždy skrz zadní dveře, aby to nikdo neviděl.

Nedlouho poté Rosettu oslnila zpěvačka Marie Knight, oslovila ji a vydali se na tour. Poté vydaly singl známé gospelové písně Up Above My Head. Staly se neuvěřitelným dynamickým duem, spolu byly silnější než kdykoliv předtím a brzy se z toho stalo něco víc. Veřejnost se samozřejmě nemohla dovědět, že dvojice zpěvaček má milostný poměr. Už jen to, že po Státech cestovaly samy bez mužského doprovodu, bylo dost riskantní a nevídané. Dvojice se však rozešla, ale v dobrém. Příbuzní Marie Knight uhynuli při nečekaném požáru a kvůli těmto traumatickým událostem Marie už dále nemohla vystupovat a stáhla se do ústraní. Rosetta si do tohoto okamžiku prošla dvěma manželstvími, která ani nestojí za zmínku, na svých cestách měla několik známostí a vystřídala několik partnerů i partnerek.

Rok po rozchodu s Marií se schylovalo k naprosto šílenému nápadu a zároveň geniálnímu showbusiness tahu. Nahrávací společnost, se kterou podepsala smlouvu, potřebovala zvýšit prodeje, a tak se v novinách objevilo oznámení a zároveň pozvánka pro všechny čtenáře na svatbu sestry Rosetty Tharpe, místo konání: fotbalový stadion. Jenže ani samotná nevěsta nevěděla, koho si má vzít. Nakonec pár týdnů před událostí se ochotně nabídl Russell Morrison, budoucí manžel i manažer. Avšak se špatnými úmysly. Svatbu navštívilo 25 tisíc lidí a prodeje desek se zvýšily, ale Russell mohl díky manželství konečně splatit své dluhy. Bylo i známo, že Rosettu podváděl, možná se podváděli navzájem, přece jenom to manželství nebylo přímo z lásky. I přes věčné výčitky a hádky s přáteli, Rosetta a Russell spolu byli 22 let, dokud je nerozdělila smrt.

Po svatbě její kariéra ale začala trochu upadat. Přišli 50. léta a Rosetta moc nesledovala trendy. Bílí týpci z Memphisu jmény Elvis, Carl Perkins, Jerry Lee a tak dále, co všechno odkoukali právě z černošských tančíren, i kostelů, převzali a obsadili hudební svět s novým oštítkovaným stylem. Nic lákavého pro Rosettu, která se ráda držela svých starých písniček.

Naneštěstí došlo k znovuzrození, britský jazzman Chris Barber ji pozval na měsíční turné po Anglii. Ačkoliv se od toho nečekalo moc, Rosetta si anglické obecenstvo získala, stejně tak i zbytek Evropy. Do této doby Britové slyšeli pouze samé bílé imitace amerického gospelu a blues, vidět energetickou Rosettu bylo prostě úplně něco jiného. Takže se během 50. i 60. let do Evropy stále vracela. A vzala s sebou i další muzikanty, třeba Muddyho Watterse, se kterým, a s dalšími bluesmany, měla dokonce vystoupení v britské televizi. Naprosto legendární podívaná, která jistě inspirovala mnohé koupit si kytaru a začít hrát. Natáčení se odehrálo na nádraží – na jedné platformě Rosetta, na protější mladé obecenstvo.

Rosetta tyto chvíle milovala, a lidé ji milovali zpátky. Osud ale zasáhl, když zemřela její matka Katie, která vždy stála po jejím boku. Nešťastnou událost Rosetta špatně nesla a trpěla depresemi. Do toho všeho byla diagnostikována se silnou cukrovkou, kvůli které jí později museli amputovat nohu. Sestra Rosetta Tharpe zemřela na mrtvici roku 1973.

Byla to žena naprosto mimo svojí dobu – bisexuální afroameričanka s kytarou a v kostele, a zároveň v nočním klubu? Naprosto nevídaný jev. Hrála jako nikdo jiný, beze strachu a s vášní, před jakýmkoliv obecenstvem. Ovlivnila a inspirovala celé generace kytaristů a rock’n’rollových pionýrů včetně Chucka Berryho. Hrát na kytaru vybrnkáváním a s palcovým trsátkem je náročné a zabere většinu vaší pozornosti, protože vyžaduje přesnost a rychlost, avšak Rosetta to zvládala naprosto s přehledem a s úsměvem na tváři. Dokázala spojit různé styly, vyměnit kytary a představit nové věci široké veřejnosti. Považuje se za jednu z nejvíce vlivných hudebníků. Možná vás to z dnešního pohledu moc neoslní, musíte se ale zamyslet nad tím, o jakou dobu se jedná, nad tím jak černošská hudba, ať už blues či gospel, ovlivnila světovou kulturu. Celý hudební svět je založen na vzájemných inspiracích, vlivech a nápadech. Ano, záznamy nejsou příliš kvalitní, ale když se zaposloucháte, nemůžete tvrdit, že sestra Rosetta Tharpe nebyla talentovaná. Však každý hudební nadšenec ví, že poslech hudby je vlastně náboženská záležitost. Počkejte si na to kytarové sólo a bude vám to jasné.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

If you think I'm loser who likes music too much you are definitely right.

Comments are closed.