Kids and Heroes
Jak viděla redakce KaH rok 2010?
Michaela 30/12/2010 Novinky

Další rok plný muziky je za námi a nastává čas pro závěrečné bilancování! Zároveň přejeme čtenářům všechno nejlepší do nového roku, pořadatelům koncertů co možná největší návštěvnost a kapelám co nejplodnější rok 2011!

Hurvy

Alba:

  1. Muerti – Konec hodnýho chlapce
  2. Nežfaleš – Pár lacinejch triků
  3. Guns On The Run – The Spirit is Eternal

Koncerty:

  1. Broilers (Dráždany)
  2. Muerti (většinou všude)
  3. Green Day (Praha)

Letos to stejně jako loni stálo za prd. Vlastně už si ani nevzpomenu na jinej pořádnej koncert, než ty co jsem vypsal. Street Dogs, kteří hráli ve Futuru, mě zklamali, Far From Finished, na 007 taky nic moc a Billy Idol stál sice za to, ale že by to byla pecka jako na Broilers v Dráždanech to bohužel ne. Marně se snažím vzpomenout na nějaký jiný koncert, ale nic mě nenapadá. Je to smutný, ale poslední dobou není žádná kapela co by mě nějak nadchla… Snad jedině mě mrzí, že jsem promeškal turné amíků Harrington Saints, kteří v listopadu profrčeli naší kotlinou. Co se týče desek… tak to je to samý jako s koncertama… Nová deska mých oblíbenců z Bostonu Street Dogs nebyla špatná, ale žádná pecka to taky nebyla. Další kapela z Bostonu, která vydala desku, jsou Far From Finished. Bohužel to, co vydali, se nedá vůbec srovnat s jejich prvními dvěma deskami. Slušně napsáno je to sračka. Překvapením na české scéně je kapela Staré pušky. Docela obstojná deska, ale na koncertě v Matrixu velké zklamání. Po X letech vyšla i nová deska legendární britské Oi! kapele The 4-Skins.. Doufám, že rok 2011 bude trošku lepší než rok minulý a dočkáme se zajímavých kapel a né jen těch, které jezdí už šestý rok se stejným playlistem a stejně nudnou show. Snad to dopadne i stejně s novejma deskama a dočkáme se nějaké výborné desky. A když už mám tu možnost něco málo napsat, tak bych rád poděkoval všem, co se na KAH podílejí a především našemu webmasterovi Ondrovi. Díky!

Michaela Klose

Alba:

  1. Masshysteri – Masshysteri
  2. The Dreadnoughts – Polka‘s Not Dead
  3. Slash – Slash

Koncerty:

  1. Street Dogs (Futurum)
  2. Texas Terri Bomb! (Old Punx Fest)
  3. Muerti (Mighty Sounds, KaH Xmas…)

Když se teď ohlížím zpátky, desek se letos urodilo opravdu obrovský množství, proto mi dal výběr dost zabrat. Prvenství u mě nakonec patří švédské smečce Masshysteri a jejich stejnojmenné desce, která za to vděčí skvělými vokály a intenzivní atmosférou. The Dreadnoughts pak zmiňuju nejenom kvůli energii, kterou se jim podařilo na nahrávku Polka’s Not Dead dostat, ale hlavně proto, že si v záplavě folk-punkovejch kapel dokážou udržet vlastní ksicht – v lednu v Rock Café! A do třetice pak smekám klobouk před pánem kytaristou Slashem a jeho sólovkou, které mě dostala do kolen svou rozmanitostí, ale zároveň i kompaktností. Mohla bych ale zmínit i nový Mad Sin, Devil’s Brigade, Bad Religion, Perkele, Joeyho Briggse, Thalidomide, Muerti, Nežfaleš, Cirguz… ale to by bylo na dlouho. Ohledně koncertů – v neposlední řadě mají můj dík všechny kapely, co rozsekaly Matrix na Kids and Heroes Xmas!

Johnny Násilník

Letos to pro mě byl finančně chudej rok, a proto byl chudej i po stránce koncertní. Spíš jsem vymetal místní akce doma v Boleslavi a ty největší koncertní pecky mi většinou utekly. Co se týče desek, tak mě ze zahraničních věcí nic moc vyloženě nenadchlo a neslyšel jsem ještě třeba nové Dreadnoughts. Na druhou stranu se urodilo pár klenotů na české scéně a hlavně ty bych nejvíc vyzdvihnul, nezbylo mi tam místečko na Nežfaleš, která si také zmínku zaslouží.

Alba:

  1. Staré Pušky – Sladkých 11
  2. Kuzle – Še pomnite kuzle, tovariši?
  3. Muerti – Konec hodnýho chlapce

Koncerty:

  1. The Dreadnoughts na Mighty Sounds
  2. Pipes and Pints na Loděnici a jinde
  3. Degradace v Motoráji

Kapitán Kečup

Koncerty:

Na úvod musím říct, že výběr akcí je spíš náhodný, podle toho, na co jsem si teď vzpomněl. Já se na koncertě bavím vždycky, protože i když mě kapely zrovna, ať už z jakýhokoli důvodu nechytnou, minimálně na baru je to super všude:) Ale tyhle koncerty mě určitě chytly..

Koncert roku pro mě asi byl, když k nám přijel Billy Idol. I když se koncert odehrál v prostorách podivné vekslácko-snobské diskotéky Sasazu a publikum, až na pár desítek kamarádů napříč celým „Československem“ tvořili fanoušci osmdesátých let po čtyřicítce, samotné Billyho vystoupení bylo naprosto super! Parádní kytara Stevea Stevense a hlavně nemálo hitovek z období Generation X, mně udělalo fakt radost. A to nemluvím o tom, že jsem Billyho naživo viděl poprvé..

Pak bych asi jmenoval každoroční povinnost (milou povinnost!), kterou je pro mě návštěva klasického koncertu mých oblíbenců Vibrators a UK SUBS. Tenhle koncert si vždycky užiju a letos mě o to víc potěšila přítomnost Nigella Bennetta, která vyústila v živé provedení asi největšího hitu jeho domácí kapely Members „The Sound of the Suburbs“, což byl pro mě jeden z vrcholů večera. No a taky nesmím zapomenout, že předloni hráli bez Knoxe, takže sem byl moc rád, že ho zase vidím a už se nemůžu dočkat, až letos přijede zase s kytarou (poz. na  jarním tour 2010 jen zpíval). UK Subs, byli taky skvělí a ty mi zas udělali radost hlavně mojí oblíbenou skladbou „Keep On Running“, kterou jsem slyšel naživo poprvé. Nevim, co budu dělat až jednou nepřijedou..

No a do třetice asi miláčci Adicts na Podparou:) Ale i Toy Dolls sem si tam rád zkouknul;) Tenhle festival se letos, nejen co se týče headlinerů, prostě povedl! Celkem nedávno jsem mluvil s pořadatelem a tak jsem mu hned řekl své tipy na hlavní kapely dalšího ročníku, které nás s kamarády napadly už v létě v Třebové. Tak uvidíme, jestli ty Sex Pistols a Blondie zavolají. :)

Jinak k těm koncertům ještě dodám, že si mi líbily samozřejmě tradiční akce od Ladrogangu jako U.S. BOMS, Bones a spol., nebo Cockney Rejects. No a asi nejvíc lituju, že sem nakonec nedokázal přijet na Cock Sparrer do Plzně, ale věřím, že se jim tu líbilo a příležitost je vidět „doma“ ještě bude. A taky bych mohl vzpomenout náš (The Fialky) společnej koncert s Markym Ramonem v Bratislavě, nebo teď Vánoční Matrix, to byly taky parádní zážitky, ale to už je zas něco trochu jinýho.

Alba:

No to už bude složitější, protože těch starých dobrých věcí je tolik, a strašně mě bavěj, že vlastně ani moc ty nový nahrávky nesleduju, nebo vlastně sleduju, ale tenhle rok jich prostě nějak moc ani nebylo, nebo nevim..

Nej deska roku pro mě jednoznačně Adicts, i když teď koukám že vyšla na konci 2009, no nic:) Ale fakt mě nenapadá nová deska, která by mě chytla, a myslím, že po ne moc podařeném albu Rolllercoaster, jsou Adicts zas ve skvělý formě..

Pak, a to je hodně aktuální! (pozn. vyšlo 12/2010), mě úplně dostala nová deska polských kamarádů z Bulbulators, která obsahuje hit za hitem a má naprosto skvělej zvuk! Jen se přesvědčete, na jejich myspace je celá k poslechu..

Z domácích věcí je pro mě nahrávkou roku 2010 určitě deska, taky kamarádů Nežfaleš, která je přesně taková jakou jsem jí čekal.. což znamená že mě baví:)

Top kniha 2010

Já vím, že zadání bylo udělat tři desky a tři koncerty, ale neodpustím si uvést i alespoň jeden literární dílo! Knihou roku je pro mě totiž bezesporu „BURNING BRITAIN historie britského punku 1980-1984“! Je to parádní počin a i když jsem fanda spíše klasického punku 77, tak i pro mě se zde najde spousta zajímavých informací a musím říct, že jsem si u čtení poctivě poslechl i ty tvrdý party a bavilo mě to moc! Klobouk dolu před Jehudou z Demarche, který knihu přeložil do češtiny, smekám!

Radek

Alba:

  • Evil Conduct – Rule O.k.

Novinka ze samotného sklonku roku. Evil Conduct jsem nikdy moc nesjížděl, ale tahle jejich novinka mě tedy kurva baví! Parádní hymny od „Skinhead ‚til I die“ po „Home sweet home“ a asi týdenní intenzivní poslech zapříčinili, že jsem si běžel k holiči narychlo oholit hlavu. :)

  • Johnny Cash – Ain’t no grave

Rok 2010 pro mě byl ve znamení Johnnyho Cashe, ulítl jsem si na něm víc, než kdy před tím. Prohrabal jsem se celou jeho diskografií a shodou okolností zkraje roku vyšlo i jeho poslední posmrtné cd ze série American Recordings. Je smutný, až depresivní…starý a nemocný Johnny ze sebe vydává poslední výpovědi a má to teda sílu jak bejk!

  • Muerti – Konec hodnýho chlapce

Abych zabrousil taky do českých luhů a hájů, musím zmínit letošní druhé album týhle jablonecký sebranky. Upřímný texty, našlapaná muzika, parádní slogany, který už stihly vrámci scény zlidovět. Naše letošní společný koncerty a hlavně srpnovej mejdan na Dolině v Bedřichově, to pak byla třešnička na dortu! :)

Koncerty:

  • Zóna A v Matrixu, říjen 2010

Sakra, jak rád bych se tu teď rozněžnil o zářijových Cock Sparrer v Plzni….tam jsem se ale svou laxností bohužel nedostal. Tak aspoň jedna z jejich předkapel. Zóničku každej viděl už stokrát, ale tentokrát mě bavila fakt hodně! Z části snad i díky nečetnému koncertování po Koňýkových zdravotních problémech, působila kapela odpočatě a dojmem, že je to všechny zkrátka pořád ještě hodně baví. K tomu dlouhý playlist plný i méně čekaných songů…parádní večírek!

  • The Twinkles na Punkáči deťom 2010

V červenci jsme hráli na výborném slovenském festu Punkáči deťom a vrámci afterpárty jsem si skvěle užil koncert tohohle 77 „revivalu“ z Itálie. Protančil jsem celý jejich set, ať už před pódiem nebo v backstage a jak jejich vlastní songy, tak i notoricky známé covery mě spolu s kořalkou od slovenských kamarádů udržovali v perfektní náladě. Všechno si prostě parádně sedlo. Don’t forget the heaven 1977!

  • U.S. Bombs ve Futuru, listopad 2010

Když to srovnám s loňským vystoupením na Sedmičce, bylo to zkrátka mnohem lepší. Duane se víc roztočil a měl skvělej vohoz, včetně „bambitky“ za pasem. V setu zaznělo v podstatě všechno, co chtěl člověk slyšet a přídavek byl parádní. K tomu ještě po delší době vidět Turbo A.c.’s, byť s dosti mizerným zvukem…byl jsem spokojen! :)

Martin Suicide

Alba:

Rok 2010 byl celkem nacpaný, co se týče dobrých desek, tak vybrat pouhé 3 je vážně skoro nemožné, ale co naplat, let’s GO!

  1. Hjertestop „Musik for dekadente orer“ EP
  2. Kuzle „Še Pomnite Kuzle Tovariši?“ LP
  3. Modern Action „Molotov Solution“ LP

Realita je taková, že tohle je opravdu pouhý zlomek v té záplavě parádních desek uplynulého roku. Na vrcholu pro mě bezkonkurenčně trůní Hjertestop s deskou, která mě rozsekala každou písní a každým svým rifem. Napadá mě ale spousta dalších parádních desek letošního roku, které nemohu nezmínit… nové album Sunpower, vše co vyšlo na Modern Action Records, Bombettes a veškeré letošní počiny NyVag Records, nová deska Masshysteri, Peacocks „After all“ LP, nový 12“ Inepsy, Bristles LP, Danger!Man LP, Uzbeks LP, Knuste Ruter LP, Love potion 7“, Frustration „Relax“ LP, Black Tusk LP, Monster Magnet nové album, Suicide Syndicate… To ani nemluvím o spoustě super reedic, které by možná zasloužilY svůj vlastní žebříček (jen namátkou Negative Approach, Disarm, 16, Wipers „Outtakes“, Varaus, E.A.T.E.R, C.I.A., Protex, Young Republicans, Modern Warfare…). Tento rok také ještě více ukázal, kam spěje průmysl hudebních nosičů. CD jako nosič je v podstatě mrtvá záležitost, které zbývá jen pár let k dožití. Podobně svému konci spěje i koncept takzvané dlouhohrající desky, která v dnešním „on-line“ uspěchaném světě začíná ztrácet smysl. Ano vinyl dosud žije a stále prožívá svou malou renesanci, dík tomu, že takzvané sběratelství desek je „in“, otázkou však je na jak dlouho. Jeden ze snů raných punkových dnů, kterým bylo zničení hudebního průmyslu tak, jak ho známe, je zdá se každým dnem blíže a blíže.

Zmíněná módnost ve spojení s tím, že se z vinylového nosiče stává něco nadstandardního, má ovšem jeden velký mínus. Tím jsou ceny, které se u nových desek šroubují do naprosto ujetých spekter. Popravdě, dát za novou v 99 procentech průměrnou desku cca. 15 + euro, je podle mého názoru totální úlet, bohužel tohle je pouhý vrcholek ledovce. Desek se prodává méně a méně, náklady čítající 150 až 300 kusů se stávají naprosto běžnou záležitostí a i ty krom pár vyvolených „trendy“ kapel končí ležíc v distrech bez povšimnutí. Lisovny zdražují ceny na naprosto ujeté částky a to, co předvádí pošty s mezinárodním poštovným po celém světě, raději nebudu komentovat.

Koncerty:

Koncerty? Vlastně po této stránce, na rozdíl od desek, tento rok nic moc…

1. Rebellion Festival – svou celkovou atmosférou a tamní vystoupení Broken Bones, Bad Religion, Dwarves, Slaughter and the dogs, Fucked up, Demented Are Go, TV Smith, Channel 3, Stiff Little Fingers, Fucked Up, Gollows, Cro Mags, plus pár dalších.

Většinu toho, co mě zajímá, jsem propásl, nebo neměl šanci stihnout, takže se mé koncertní prožitky víceméně redukují na pár festivalů a koncertů, kde jsem patřil k dalším účinkujícím a ať pátrám v paměti jakkoliv, nic dalšího, co by stálo za zmínku v tomto roce, si nevybavuji.

Pavel

Alba:

  • Dezerter – Prawo do bycia idiota
  • Innoxia corpora – Je stále těžší otočit prst proti sobě
  • Thalidomide – Thalidomide

Pokud nepočítáme crust/noise/harcore, zas tolik zásadních desek nevyšlo. Dezerter nejlepší řadovka (jo, mimo Underground of Poland), Innoxia se nakopala do zadku a deska, která ležela ladem, se zázračně pohnula (jo, PHR v tom má svůj podíl) a Thalidomide (víceméně to stejný jako Innoxia:).

Koncerty:

  • Dezerter, Brno
  • Discharge, Valašské Klobouky
  • Rapsod, Jihlava

Koncerty cizích kapel můžou kurva zklamat, nebo kurva potěšit. Rapsod jsou jedna z mála českejch kapel bez mediálního presu, makaj a má to koule!

Roman

Alba:

Uff, tak těch desek, co se mi letos líbily, je asi o něco víc, a to jsem kurva vybírává :), ale dobře a bez pořadí:

  • Dezerter – Prawo do bycia idiotą

Na novou desku polských Dezerter se čekalo šest let a ta předchozí byla na jejich poměry celkem průměrná, takže jsem měl trochu obavy. Ale tohle je jednoduše pecka! Pokud se punk rock zahraje dobře, tak asi není nic lepšího. Škoda, že to moc kapel neumí :) Navíc silnou stránkou Dezertera jsou texty a ty jsou vysoce nadprůměrné. Posledního čtvrt roku nehrálo u mě doma asi nic častěji a často hrálo tohle album i v práci :) Recenzi na KaH psal Pavel, takže pokud by jste chtěli číst můj názor musíte si příští rok koupit fanzin Trhavina :)

  • Telefon – Smysl malých činů

Kapely z Rožnova a okolí mají své zvláštní kouzlo i sound. Po rozpadu se Coplicité Candide se obnovil Telefon a je vidět i slyšet, že to byla výborná volba. Oproti předešlé tvorbě se tady jedná více o písničky, ale pořád nesmírně jedovaté a energické. Na koncertech je tahle patra taky hodně uhrančivá. K tomu všemu se Telefon také může pyšnit výbornými texty, nad kterými s vyplatí přemýšlet. Výborné nahrávky z tohoto regionu také letos představili Innoxia Corpora a Uštkni!

  • Bloody Phoenix – Death to everyone

Nejen ostrým punkem je člověk živ, takže se občas vyplatí i trochu přitvrdit :) Grindcore už není co býval a v tomhle ranku jsou dnes populární kapely, které se věnují směrům jako gore nebo porngrind. To mě vesměs obchází velikým obloukem, ale pokud chce člověk slyšet tu starou grindovou školu, tak musí hodně hledat. Punkový feeling a nekompromisní tvrdost, to jsou tihle frajeři z L.A. Recku si můžeš na KaH přečíst a věř, že na živo tě tahle parta rozbije!

Koncerty:

S koncerty mám mnohem menší problém než s deskami, protože jsem kurva vybíravá :), ale to neznamená, že bych na ně nechodil:

  • Dezerter, Zeměžluč, Innoxia Corpora – Brno / Favál

Tři oblíbené kapely na jednom koncertě, co chtít víc? Absolutní paráda a všechny kapely „šly na krev“ – absolutní spokojenost!

  • Bloody Phoenix – Obscene extreme fest

Loni to byl v Ostravě určitě jeden ze z nejlepší koncertů nejen roku, ale co jsem kdy viděl vůbec. Letos jsem se na Obscene bál, že jim velké pódium a hraní za světla nebude svědčit, ale ti borci tam prostě jen tak přišli, vysolili to do lidí a já tam zase stál s otevřenou hubou :)

  • Ucházím – České Budějovice / Marty´s klub

Na tenhle koncert jsme se s kámošem štrachali hodně kilometrů vlakem jako zamlada, ale celý víkend jsme si pořádně užili. A navíc výborný zvuk a Ucházím předvedli parádní set!

Jonash

Alba:

1. Bad Religion – The Dissent of Man

BR opravdu nestárnou a tímto albem dokázali, že i po třiceti letech patří k tomu nejlepšímu, co se v punkrockové scéně nachází. Je tu hit vedle hitu, chytré texty, chytlavé melodie…

2. Alesana – The Emptiness

Pro mě ještě před rokem neznámá kapela, která ale patří bezesporu ke špičce post-HC/screamo scény. Výborné oba hlavní vokály, obrovská porce energie, zabijácké bicí a skladby, jež vám v hlavě vydrží znít pořádnou dobu. Všechny výše zmiňované atributy pak naživo potvrdili při svém pražském vystoupení.

3. Alkaline Trio – This Addiction

V úvahu připadala i deska Hurley od Weezerů či What Separates Me from You od A Day To Remember, ale nemůžu si pomoc. Alk 3 mě prostě baví. Na to, jak relativně jednoduchou hudbu hrají, se jejich poslech jen tak neomrzí. Pořád to šlape jako kdysi a texty se vám rychle vryjí do paměti. Žádné jejich CD pro mě nebylo zklamáním, což dokazuje právě i aktuální počin This Addiction, který se pořád jeví v rámci scény jako nadprůměrný.

Koncerty:

1. ALKALINE TRIO, Paige, The Blinddaters

Už pár let jsou Alk 3 moji nejoblibenější kapelou, takže asi tak, víc říci netřeba. Akci jsem si parádně užil a zaslouženě zničil hlasivky.

2. BAD RELIGION, Misconduct

Legenda žánru BR spolu se stálicí švédské hc/punkrockové scény Misconduct. Bad Religion zahráli výborně, skvělá show, spousta energie, technicky na výbornou… holt tito pánové nejspíše nestárnou.

3. SUM 41, From Our Hands

Na Sum 41 jsem společně s Blinkama a Offspringama před deseti lety vyrostl, takže to byla pro mne povinnost je vidět. Kluci nezklamali, zahráli všechny pecky ze své tvorby a já odcházel velmi spokojen.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

Šéfová. V Kids and Heroes od roku 2009. Kontakt: klocova.m@gmail.com

Comments are closed.