Kids and Heroes
Show velkého formátu v důvěrné přátelské atmosféře. Dropkick Murphys v Praze
Nettka 14/06/2019 Reporty

Jestli se alespoň trochu orientujete v současné celtic punk scéně, bostonští patrioti Dropkick Murphys vám nemůžou být cizí, stejně jako tisícům fanoušků, kteří se v úterý vydali na irsko-americkou punkovou párty do pražské Tipsport areny. Zahřívací kolo si navíc vzala na starost londýnská Oi! banda Booze and Glory, která si u nás postupně také buduje své jméno.

Horké, téměř letní dny sice nejsou ideálním počasím pro halový koncert, i přesto si skalní fanoušci nemohli nechat ujít takovou legendu, jakou Dropkick Murphys ve svém žánru bezesporu jsou. Před rokem vyprodali Malou sportovní halu a letos jim bylo svěřeno pódium i publikum v té velké – v Tipsport areně. S příchodem osmé hodiny večerní začali zahřívat už tak zpocené fanoušky Booze and Glory. Představili se se vší parádou všem, kteří byli připraveni na energický street punk, a přichystali půdu hvězdám večera na výbornou.

Pak přišlo pár desítek nekonečných minut čekání. Frontu na pivo i kuřácký koutek opustili poslední opozdilci a to správné předkoncertové napětí vrcholilo. A není nic efektnějšího, než když v takovou chvíli zazní do tmy hlas Sinéad O’Connor a vy konsternovaně a zároveň netrpělivě čekáte během tónů The Foggy Dew na příchod těch, kteří pro vás v tuto chvíli představují všechno irské. I když jsou třeba z Bostonu.

Irská balada plynule přešla v první tóny Cadence of Arms, což znamenalo jediné – konečně nástup Dropkick Murphys. Zdálo se, že epické přivítání fanoušků nic nepředčí, ale kapela byla evidentně na vřelé přijetí připravená až moc dobře a okamžitě začala sázet jednu pecku za druhou. Tipsport arena šílela od samého začátku a v tu chvíli byl snad každý vděčný za dostatek prostoru i vzduchu, který tak velká hala nabízí. Zazněly klasické songy, jako jsou The Boys Are Back, The State of Massachusetts, Going Out in Style nebo třeba Johnny, I Hardly Knew Ya, ale i pecky z nejnovějšího alba 11 Short Stories of Pain and Glory (Blood, First Class Looser a další).

Al Barr a Ken Casey skvěle komunikovali nejen mezi sebou, ale i s publikem a show, jako už tradičně, vyvrcholila během přizvání si části fanoušků na jeviště. Ti měli možnost si po boku kapely zazpívat asi to nejznámější od Dropkick Murphys – I’m Shipping Up to Boston, zapařit na jevišti na Until the Next Time a zůstat až do úplného konce, tedy na cover od AC/DC – Dirty Deeds Done Dirt Cheap.

Parádní přátelská atmosféra vydržela i po koncertě. Ken Casey se vydal, jak už je jeho zvykem, ochotně podepisovat vstupenky, irské vlajky a fotil se s každým, kdo o to požádal.

Jestli existuje kapela, na jejímž koncertě se cítíte, že tam prostě patříte, budou to rozhodně Dropkick Murphys.

Koukněte na fotky od Libora Vočadla:

 

O autorovi

Diskuze

  • Facebook(0)
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com