Kids and Heroes
Hrdinové Nové Fronty – Válečný území
Roman 24/12/2015 LP, Recenze

Tři do sebe vzájemně propojená písmena, která symbolizují jednu z největších legend československého punku – HNF. Tři písmena, která objevíte i po třiceti letech na nášivkách toho nejmladšího punkového potěru. Tři písmena, která trefně evokují pouhé tři roky existence této kapely, která (zatím) nikdy nepropadla ekonomickému mamonu síly návratů. Tři slova, jenž jsou jedním z hlavních synonym tuzemského punku – Hrdinové nové fronty.

Legendy o vzniku a relativně krátké existenci téhle svojské kapely si najdete všude ve virtuálním prostoru či papírových publikacích. Nejkomplexnější zmapování pak přináší knihy Kytary a řev aneb co bylo za zdí nebo letošní neskromně pojmenované memoáry frontmana Petra Štěpána Hrdinové nové fronty – Příběh punkové legendy… Koneckonců většinu se dozvíte i ze starého rozvoru Milana Slezáka a Jana Šídy Heavy metal je hnusnej s kapelou, který je součástí nové vinylové reedice tohoto alba. Ku příležitosti třiceti let od vzniku HNF a dvaceti let existence labelu ji nedávno vydal Papagájův hlasatel records. Jedná se o onen výběr písní, který v roce 1991 vydalo nakladatelství Monitor – Válečný území. Přiznejme si na rovinu, zvuková kvalita nahrávky není ani tak občasně zvukově nevyrovnaná, jak se na obalu psalo už v době prvního vydání, ale popravdě je celkem z prdele. Na druhou stranu je nutno jedním dechem dodat, že se po velmi dlouhá léta se jednalo o jedinou oficiální nahrávku kapely, která byla u v oněch čerstvě posametových časech již pevně zakonzervována v čase. Poslední koncert se odehrál v prosinci 1988 a nastala transformace v gotické seskupení XIII. Století. Sama kapela se pak ke své punkové minulosti vyjadřovala velmi neochotně, až se nakonec rozhodla o tom neříkat nic. I tohle je jeden ze střípků mozaiky, která přispívá k tvorbě jejich trvajícího kultu. K tématu zvuku desky je objektivně nutno ještě dodat, že z kvality předrevolučních nahrávek netolerovaných hudebních uskupení ani tahle nějak výrazně nevybočuje. Nahrávací technika byla ještě někde v oné gotice a následné šíření je samostatná kapitola, která by si zasloužila péči fundované diplomové práce. Je ale třeba i připomenout, že Hrdinové nové fronty byli sami o sobě (a na tu dobu) velmi progresivní kapela a zanechali za sebou pět demosnímků, kde zvuková stopa je lepší než na jejich jediném oficiálním albu. Rozdílnost můžete porovnat na 3CD, které vyšlo ke dvacetiletému výročí kapely Na barikádách z popelnic 1985 – 1988 (jenž je poněkud cenzurováno), na CD zachycujícím na demech transformaci kapely z řízného punku v gothický rock Nová drákulománia & Horrorový věk nebo na dalším výročním – letošním 2CD+DVD To svět se posral!

Na obloze vidíš černé vrány. Letí k nám a je jich celý hejno. Mám ten dojem, že to budou bombardéry. Až doletí, už to bude všechno jedno… Lepší otvírak pro punkovou desku snad ani neexistuje. Jedna z nejsilnějších skladeb HNF s velmi sugestivním textem. Podmanivý řev, bzučící rytmika i zvuk kytary evokují přicházející apokalypsu. Tahle písnička obstojí i před zubem času. Punk a pogo – to je hardcore punk, který nevzešel z módního krámku pro rebely bez příčiny. Ale nic to nemění na faktu, že tenhle hymnus v sobě obsahuje vše z předrevolučního punkového vzdoru. A do třetice všeho úžasného – Do boje! Další skladba se skvělým textem a atmosférou mrazivou jako úsměv vládnoucí garnitury. Na řadu přichází song pojmenovaný po jednom z nejvysílanějších večerníčků minulého režimu – Jen počkej, zajíci! Sice se jedná o jeden z největších hudebních nářezů v repertoáru kapely, ale s úplně debilním textem. Můžeme v něm vidět cokoli od nevraživého textu proti okupačním vojskům až po výsměch kolektivu tvůrců seriálu v čele s režisérem Kotěnočkinem, ale… Punkovou variací na zábavové šukací a alko popěvky je Syfilis. Už na začátku si nemůžeme být jistí, co kapela myslí prohlášením Moderní doba… Moderní nemoci… Jedna hypotéza tvrdí, že tahle pohlavní choroba byla do Evropy zavlečená posádku Kryštofa Kolumba, ta druhá pak říká, že zde byla už dávno předtím… Text o nadrženosti a kopulaci s Káčou ze mlejna už tohle dílo zkázy jen završuje. (Proti)válečné texty kapele přeci jen svědčí mnohem více, což dokazuje závěrečná skladba první strany desky, Tanky. Opět je navozena ona atmosféra totálního zmaru a dušené nenávisti. Pomineme-li úvodní podivnou říkanku v textu, tak další část přináší mražení v zádech.

Žijeme v prázdnu, boříme se do bahna. Co to je, co to je, co to je? Co se to děje? Druhou stranu otevírá asi nejzmámenější a spoustou kapel coverovaná skladba To svět se posral. Atmosféra beznaděje je skoro hmatatelná a vize blízké budoucnosti se jasně nese v duchu hesla – No future. Generační výpověď mládeže žijící v betonové šedi socialistického Československa. Cesta k vlastnímu názoru tak nutně musí být dlážděna osobním vzdorem – Provokace. Hudba zrychluje a ještě víc přidává na naléhavosti. Moje nenávist je přímá, nosí masku zabarvenou. Nenávist ve mně dřímá, celej život chodí se mnou. Já však odložit ji nechci, to bych ztratil svoji tvář. Do hrobu říká vem si. Vem si mě s sebou – jsem jen tvá! Jedna z nejemotivnějších skladeb HNF. Hodně punkových kapel má v repertoáru skladbu s názvem Nenávist, ale tahle je opravdová a od srdce. Další z vrcholných skladeb tuzemského (nejen)předrevolučního punku. Zajímavým faktem je, že ekologie, potažmo hrozba silného znečistění ovzduší, se projevuje v textech více punkových kapel těsně před rokem 89. Chemická továrna je slyšitelným důkazem. Následuje skladba, jejíž pointu jsem nikdy nepochopil a možná ji ani nehodlám moc domýšlet – Skinheadská noc. Jisté je, že v začátku devadesátých let si zrovna tahle (pak asi ještě Můj národ z demosnímku Obyčejní hrdinové) skladba získala popularitu i na druhé straně od punkové barikády. Pokud k tomu přidáme přezdívku bubeníka – Nazi, tak máme celkem vymalováno. Když budu shovívavý, tak to shrnu konstatováním, že nedomyšlená provokace může přinést svoje nechtěné následky… Žijeme v bídě tohoto světa. Špinavé děti a opilé ženy. Není tu nikdo, kdo by nám pomohl a naše dny ty už jsou dávno spočítány. Všude je hlad, jenom bída a chudoba – každý má hrůzu ze stáří. Nechte mě chcípnout uprostřed ulice. Už přichází všichni svatí! Tohle je absolutní vrchol tvorby kapely. Beznadějný nasraný text, střednětempá apokalyptická hudba s totálně vypraseným zvukem kytary, sólem z hluboké stoky – odevzdanost bezvýchodnosti. Bída. Text předběhl dobu a nebojím se konstatovat, že je pravděpodobné, že do posledních dnů lidstva neztratí na aktuálnosti. Závěrečný Dům na demolici patří do hitového fondu HNF. Existuje i klip z podzemních garáží, který byl svého času vysílán v televizi (veřejnoprávní – jiná tehdy nebyla) v pořadech jako Hitparáda apod. Jehla vyskočí z poslední drážky a Válečný území opět zasype prach zapomnění…

HNF jsou ve více ohledech kontroverzní kapelou, které se ale v žádném případě nedá upřít pevné místo na piedestalu československého punku. Kapela, která jakoby se vymykala běžnému myšlení všech, kteří kdy tuhle vzdorující hudbu tvořili. Většina jejich skladeb obstojí i po téměř třiceti letech a stále přináší vzdor, o kterém se většině může jen zdát. Diskuze nad jejich tvorbou a postoji by mohla být opravdu hodně dlouhá, ale otázkou je, jestli by po tak dlouhé neexistenci kapely měla vůbec nějaký hlubší význam. Jako obraz doby, či přesněji jako výpověď jedné ztracené generace uzavřené na maloměstě v totalitním státě, jsou jejich nahrávky nedocenitelné. O to víc potěší, že po letech se jediná nahrávka Hrdinů nové fronty vydaná na vinylu dočkala representativnějšího zpracování. Válečný území vydané Monitorem byl odfláknutý produkt vyrobený čistě z důvodu, že do té doby zakazovaná hudba frčela jako nikdy a prodávala se po desetitisících.

Nová verze od Papagájova hlasatele čerpá z původního designu, ale dodává k němu barevný vinyl, otevíratelný obal, barevné a dosud nepublikované fotografie Štěpána Stejskala, výše zmíněný rozhovor a kompletní textovou přílohu v precizně vyrobeném bookletu. Stejně jako doufám, že se někdy objeví i vinylové vydání demosnímků kapely, ještě víc doufám, že kapela se neobměkčí neudělá nějaký koncert. Troufnu si tipnout, že by to bylo spíše hodně smutné představení a také by tím tahle jihlavská parta ztratila mnoho ze svého kultovního statusu, který si (nejen) svým přístupem k minulosti vybudovala.

Info

Rok vydání: 2015

Label: Papagájův Hlasatel Records

Čas: 39:30

Odkaz: hnf.wz.cz

Tracklist
  1. Bombardéry
  2. Punk a pogo
  3. Do boje!
  4. Jen počkej, zajíci!
  5. Syfilis
  6. Tanky
  7. To svět se posral
  8. Provokace
  9. Nenávist
  10. Chemická továrna
  11. Skinheadská noc
  12. Bída
  13. Dům na demolici

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

Comments are closed.