Kids and Heroes
E!E – E!E
Martin Suicide 17/11/2021 LP, Recenze

Nová doba si žádá nové vyjadřovací prostředky a tak přichází reedice recenze reedice, ovšem ,jako správná reedice, doplněná o bonusový materiál. První deska E!E se totiž dočkala své nejnovější edice jakožto vkusně udělaný picture disc. Ačkoliv je picture disc formát, který primárně nevyhledávám, zde bych neváhal udělat výjimku a je to taková hezká vzpomínka na ty členy kapely, které už nikdy nepotkáme.

Takže jdeme na věc, zde je nepatrně „remasterovaná“ reedice recenze z roku 2017:

Tak se mnozí dočkali, oficiální znovuvydání jedné z těch těžko sehnatelných, krátce porevolučních desek, je venku. Z mého pohledu je nemožné býti objektivním. Zakládající jádro kapely byli kluci, se kterými jsme se potkávali na téměř každé punk akci, dávno před tím, než se soubor zformoval. E!E jsou také bez vlastního přičinění předobrazem a jedni z kořenů podevatesátkového místního „punku“ v jeho pejorativním významu, ze kterého mi i po všech těch letech naskakuje kopřivka a u kterého si, popíjejíc malé pivo s Jendou Peterkou, říkám: Proboha, co jsme to stvořili?

Ať je to jak chce, první deska E!E má svůj nepopiratelný, amatérsko-autentický šarm a to včetně oné, celkem příšerné, verze Homicide, která se stala jejich hitem. Ve vší té rozhašenosti a neumětelském muzikantském projevu, ve spojení s v podstatě nulovou garážovou produkcí, je kouzlo, které vlastně nějak stále funguje. V určitých momentech kapela zní jako jakási variace na Zastávku Mileč, ovšem oloupená o poetiku a lehkost. Což není až takové překvapení s ohledem na to, jaký měla v půli osmdesátých let Zastávka Mileč regionální ohlas v punkovém podzemí. K tomu si do inspiračního šejkru přihoďte trošku nálady a projevu prapočátečních dem Zóny A, zbavených ovšem magie slovenštiny a v podstatě máte plus mínus první E!E. Naprosto vytáčecí je domíchaný pazvuk, uvádějící snad každou píseň, ten se při asi třetím zaznění mění v něco více méně nesnesitelného a v podstatě mám vždy chuť desku okamžitě vypnout už jen z tohoto důvodu. V mnoha momentech mají ale E!E nepopiratelnou bezelstně svěží jiskru primitivních dětských evropských kapel konce sedmdesátých let, spojenou se suverénně spratkovským Bořkovým projevem a nesporným citem napsat chytlavou melodii s odrhovačkovým popěvkem. Pokud tak docela nevnímáte lyriku, pak tato směs vlastně funguje skvěle.

Přetextované covery jsou pak kapitolou samou pro sebe, z Gotta Get Away přeměněné v Tak mi dej mi vyráží kopřivka trapnosti za autora, dnes stejně jako tehdy. Podobně to bude asi nejeden posluchač mít i s textovými výlevy, které v parafrázované podobě vyznívají v duchu „Tahle holka je hnusná a dá každýmu, tu nechci.“ a naopak „Tahle holka je hezká, ale je to navoněná vekslačka a mě nechce.“ Je to možná tristní, ale naprosto autentický obrázek punku z českého rurálního prostředí, takového, jaký byl a dost možná dodnes je. Nakonec to není v podstatě nic jiného než lehce vulgarizovaná variace toho, co můžete textově znát z prostředí venkovského tancovačkového rocku, ať již to vnímáte pejorativně nebo jako prostý fakt.

S kulturou tancovačkového rocku je pojí i „hity“ v podobě již zmíněných přetextovaných cover songů, které v místním prostředí získaly nový život, aniž by majorita posluchačstva tušila, kdo je autorem.

OK, v intencích roku 88 pro devět desetin z nás, co jsme patřili mezi potenciální návštěvníky jejich vystoupení, byla v podstatě samozřejmost znát Homicide, Gotta Get Away nebo Jump Boys, to se ovšem nedá říci o zástupech popřevratových figurek, jejichž rozhled začínal i končil u Exploited a Sex Pistols a kteří byli základem publika E!E v době, kdy tato deska vznikla.
Aby to celé ale nevyznělo negativně, ona mě první deska E!E svým specifickým způsobem vlastně baví, především tím, jak evokuje vzpomínky a zachycuje ducha své doby i prostředí, kde vznikla.

Na každý pád je skvělé, že se dočkala reedice se skvělým zvukem, která navíc sebere vítr z plachet vinylovým překupníkům, snažících se namastit si kapsy na vinylovém revivalu.

A nyní exkluzivní bonusový materiál pro rok 2021:

Na gramofonu se točí obrázková deska a při pohledu do textové vložky koumám po tom, co je zde nové. Krom opravdu hezké grafiky, rozvíjející originální motiv, tu došlo patrně poprvé i na uvedení původních autorů u převzatých skladeb v textové příloze, což vnímám jako zásadní positivum. Poslech jako takový je z mého pohledu dalším retro výletem do dob dávno minulých a do míst, která již neexistují nebo se proměnila k nepoznání. A co si budeme nalhávat, člověk je každým rokem nostalgičtější, ať již se tomu brání nebo nikoliv. V mysli vyplouvají vzpomínky na potkávání s Kyseláčem na vystoupeních Novoduru nebo na Bakču, jak na diskotéce tancuje breakdance. V nahrávce je i s o pár let delším odstupem stále ještě cítit, že je přítomen duch osmdesátých let. Vzájemné půtky různých mladických subkultur, maloměstské prostředí, ve kterém punkáči byli pro všechny nechtěnou a nežádoucí anomálií, i naše pubescentní strasti a slasti. Stejně jako venkovské zábavy a diskotéky, rvačky s metalisty, či mejdany a sporadické punkové akce. Pokud pak vnímáme amatérský rocknroll jakožto pokračování tradice autentické lidové hudby, na kterou ve své době také měšťanští snobové koukali z vrchu pro její mnohdy vulgarizující plebejskost, E!E v tomto smyslu mohou fungovat jako krásný příklad.

Tak nějak mimochodem se v mezičase i z minulé reedice stala přeplácená sběratelská záležitost, takže relevance aktuálního znovu vydání desky nepominula. Při zběžném progooglování navíc zjišťuji, že novou edici LP by si zasloužila i deska následující.


Rok vydání: 1992 / 2021
Label: PHR Records

1. Humusák
2. Jsem proti
3. Náměstek
4. Krysy
5. Zuby
6. Tak mi dej
7. Kreten hop
8. Naštvaná
9. Arbajt
10. Pankáč
11. Kapavka
12. Ú.let
13. Krásná holka
14. Pogo
15. Nic novýho nerozjíždět

O autorovi

martinsuicide (at) kidsandheroes.com

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com