Kids and Heroes
Dovolená v New Orleans s prvním ročníkem plzeňského Dixieland Festivalu
Tony Youngfield 29/08/2016 Reporty

My kluci a holky z magazínu Kids And Heroes máme krom všech punků, hardcorů, ojů a podobných, samozřejmě rádi i jinou, časem vzniku se lišící a žánrově pestrou a rozmanitou hudbu – rozhodujícím faktorem tak není škatulkování nebo žánry… Na prvním místě je vždy kvalita a hodnota hudby. Kdo „nezamrzne“ a dostatečně se zajímá a zjišťuje si, nebude o kulturní zážitek ochuzen. A bývají hudební žánry a úkazy, řekněme, k nimž je cesta obzvláště trnitá a komplikovaná a málokdo o nich ví. Na co tím narážím? Většina lidí má například alespoň minimální ponětí o jazzu nebo swingu. Přijde mi ale, že obdivovatelů dixielandu je pomálu, zvláště mezi lidmi mladší generace. Dixieland je nicméně z hlediska hudebního i historického důležitým žánrem. Raná forma jazzu a předchůdce jeho pozdějších forem i swingu vznikl, kde jinde, než ve městě, v němž se zrodilo obrovské množství kvalitní hudby – v New Orleans.

V rámci hudebního vzdělávání jsem se i já před časem dostal k dixielandu a okamžitě si onen osobitý zvuk zamiloval. I v našich končinách se najdou nadšenci a hudebníci, kteří mají v oblibě dixieland. První mezinárodní dixieland festival v Plzni toho budiž důkazem. Akce se stylově odehrávala na zahradě Měšťanské besedy, kapely hrály v původním dřevěném altánu. Srpnové čtvrteční odpoledne a zahájení festivalu jsem nestihl, zatraceně. Aby byla atmosféra autentická, hudebníci ze všech zúčastněných uskupení se prošli v neworleanském průvodu z Náměstí Republiky od Bartoloměje přilehlými ulicemi až k Měšťanské besedě. Podle fotek si průvod užívali jak hudebníci, tak nadšení diváci a posluchači. Následně v Besedě vystoupili The Dixie Hot Licks, po nich Pilsner Jazz Band a já jsem se po vzpamatování z práce přihnal stylařsky v obleku a klobouku až na posledních pár songů kapely BrassBand.cz. Americký dixieland s českými texty působil nenuceně, vtipně a autenticky, i přesto, že pánové na sebe prozradili, že ve městě jazzu se byl podívat jen jeden z nich – každému se hned nepoštěstí dostat se do New Orleans. Jako poslední zazněla česká verze klasiky Bourbon Street Parade, během níž se v námořnickém stylu odění BrassBand.cz představili a rozloučili.

Návštěvníky a kapelami zaplněná zahrada i parket Měšťanské besedy, k zakousnutí quesadilla a k pití koktejl hurricane. Pomalu zapadající slunce a z line-upu zbývaly hlavní hvězdy, lotyšský soubor Sunny Groove Dixie Riga. Parádně sehraní Lotyši z hlavního města Riga, vystajlovaní v pruhovaných oblečkách, s klobouky na hlavách, nasázeli, jak se na správnou dixielandovou partu patří. Zazněly klasické dixie jazz standardy, cikánské melodie i lotyšský folklor, hozený do dixie kabátku. Slavná dvojice písní, Bourbon Street Parade When The Saints Go Marching In, znamenala živelné zakončení venkovní hudební produkce s policejní hodinou. Hudebníci zúčastněných kapel, mísící se na parketu s tanečníky, a velkolepý jam, jenž pokračoval ve vnitřních prostorách Měšťanské besedy. Má afterparty ale proběhla v jednom podniku hned vedle…

Řekl bych, že první ročník dixieland festivalu v Plzni byl úspěšný, hudebně obohacující a kulturně přínosný. Kapely uměly a zahrály s nadšením a chutí, koncerty bavily, parket se hýbal, jídlo, pití i oblečení bylo stylové, přišla spousta lidí, kteří „věděli“ a nebyli na akci jen do počtu. Lotyši byli z Plzně nadšení a já jen doufám, že příští ročník dixieland festivalu bude ještě větší a podaří se opět navodit kouzelnou atmosféru magického New Orleans a dotáhnout nějakou zahraniční senzaci. Milujeme autentické retro akce!

O autorovi

Sometimes antisocial, always antifascist. Sailor of rock'n'roll since 2007, journalist since 2013. DJ Tony Looney Drill since 2018. You have no right to know anything more about me.

Comments are closed.

WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com