Kids and Heroes
Divoká neděle v Praze s dokonale uhrančivými Cheap Wine i hardcorovou seancí v Eternii
Tony Youngfield 03/11/2021 Reporty

Mnohem lepší, než se v neděli odpoledne kopat do zadku v Plzni, bylo sednout do auta s partou kolem strmě, řekněme až raketově stoupající mladé naděje, hardcorové drtičky Hyacinth, a vyrazit na Goulash Bowl s podtitulem „Halloween Sunday Hardcore Show“ na půdě smíchovské Eternie. Krom zmíněných plzeňských brusičů hardcoru jsme jeli i na těžkotonážní mariánskolázeňské klasiky Eat Me Fresh (Mariánky se zas jednou potkávají v Praze…) a švýcarské hardcore punk thrashové sirény a démony Lifecrusher. Myslel jsem si, že si budu muset vybrat a oželet dotek Žižkovské noci a její zakončení v Crossu s francouzskými miláčky Cheap Wine. Nečekal jsem ovšem, že věci se vyvinou jinak a situace nám bude příznivě nakloněna.

Po cestě do Prahy byl občas zázrak, že jsme se s autem udrželi na silnici a někdo nás rovnou nesestřelil, ale najednou už stojíme na příjezdové cestě k zadnímu traktu budovy Eternie a na město padá studený večer. Vražedná vybíhačka do schodů, občerstvení, rychlý zvučing Hyacinth a návštěvnice a návštěvníky to hned táhne před skejtovou rampu, aby zakusili nekompromisní a brutální nářez a bolavé ušní bubínky. U tak mladé kapely nelze říci, že „zraje“, ale tihle sympatičtí mladíci na sobě vážně tvrdě makají a snaha už nese ovoce. Prozradil bych víc, ovšem nechám si nějakou tu novinku na příště AKA „stay tuned“. Zatímco si v klidu postávám a podupávám v bezpečné vzdálenosti od kotle a předních řad (ti akčnější prominou, ale divoké rozlámání vedví nebo i na více částí už trochu nezvládám), sypou se na mě ostré riffy, celý prostor duní a lidé kolem najednou létají vzduchem. Večer se rozproudil během pár chvil. Motorky a drbanice.

Mariánskolázeňští hardcoroví Eat Me Fresh urazili od založení pěkný kus cesty a léta hraní, praxe, života na tour a šíření pozitivních vibrací z nich jsou cítit na kilometry. Dnes už stálice hardcorové scény nejen v Čechách, ale i po Evropě, dokáže rozmetat publikum a způsobit záchvaty moshovacího šílenství lusknutím prstu. Nebo spíš hrábnutím do nástrojů. Ale i změna je život a tak má kytarista Mára novou kytaru, kterou dostal od přátel k narozeninám, a na postu basáka se objevil Mára z Hyacinth. „Freshky“ drtí nekompromisní hardcore s neztenčenou silou. Čas běží a já si uvědomuji, že kytaristu švýcarských Lifecrusher odněkud znám. Sám mi pak připomíná, že před zhruba rokem a půl dělal řidiče na turné hardcore thrashových šílenců Deconvolution a všichni spali u nás na bytě v Plzni. Scéna je malá a kouzelná. Než ale stihnu zkouknout set Lifecrusher, na něž jsem se těšil a čekal nášup ženských zpěvů a řevů, táhne mě to s (třetím) Márou fotografem do Crossu, kde prý francouzští psychedeličtí sympaťáci Cheap Wine budou začínat déle, než bylo v plánu, a tak je v klidu stihneme.

Koncert Cheap Wine v Cross Clubu v rámci zakončení festivalu Žižkovská noc lze bez velkého přehánění zařadit na přední pozice listu nejlepších klubových zážitků letoška. Ano, minulá i aktuální sezóna byla osekaná a limitovaná situací kolem viru, ale přece jen se opět děje hromada akcí. A to, co předvedli Cheap Wine během natřískaného setu, bylo jednoduše dechberoucí. Zahaleni v kouři a dýmu zněli jako reinkarnace Jima Morrisona, který ale odešel do pouště na tripu s Jimim Hendrixem a jejich jamování chytlo písečný stonerový směr a těžší zvuk. Parta profíků je schopná vyseknout dvouminutové vypalovačky, ale i pěti- a víceminutové velké skladby, se sóly a vyhrávkami, kde se vyřádí všichni členové kapely, která je skoro jako malý orchestr. Zpěvák Mathieu má parádní barvu hlasu a do toho kouzlí s těreminem a strhává lidi kolem k euforii a uvolnění. Psychedelie se střídá s bluesovými náladami a stonerovou špinavostí. Je to chytlavý rock’n’roll se vším všudy, jenž baví a je krásně barvitý. Dle reakcí rozdováděného publika jsem nebyl sám, koho „Levné víno“ neboli „Čůčaři“ chytli a nepustili. Jsou jednou z kapel, s jejichž zpěvákem si druhý den na pomejdanové kávě svěříte navzájem pěkný kus životního příběhu.

Foto: Marek Soukup

O autorovi

Sometimes antisocial, always antifascist. Sailor of rock'n'roll since 2007, journalist since 2013. DJ Tony Looney Drill since 2018. You have no right to know anything more about me.

Diskuze

  • Facebook(0)
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com