Kids and Heroes
Dekáda čekáni skončila na Sedmičce. Kung-Fu Girlz pokřtili debut
Marek Hadrbolec 07/09/2020 Články, Reporty

„Kdo nepřijde, je Goebbels!“ zavelel Míra, a tak jsem šel. Kdo by nešel, když Kung-fu Girlz slaví desáté narozeniny, místem oslavy je pražská Sedmička a místo dortu se servíruje nová a jejich vlastně vůbec první deska.

Večírek začíná venkovním setem OiOiPiratoi. U stadionu na Strahově ale vystupuju asi tak ve chvíli, kdy má na rtech poslední tři songy, a tak jej bohužel zaslechnu jen letmo, zatímco se láduju vegan hotdogem přímo od Ondry, bubeníka dnešních oslavenců. Uklidňuje mě ale, že OiOiPiratoi ještě dneska pravděpodobně neřekl poslední slovo.

A teď rychle dovnitř, začínají Nondescript. Mladíci z Milhausenu si svou premiéru na prknech Sedmičky užívají naplno. Do setu jdou po hlavě, a to až tak, že se při druhém songu oddělá basa. Naštěstí se za ni v mžiku najde náhrada. Nondescript předvádí surový post-hardcore, který osvěžují kreativní breakdowny. Debutová deska téhle trojice, která nakonec na Strahově podává solidní výkon, už je taky nějakou dobu na spadnutí. Tak snad se jí dočkáme dříve než u Kung-Fu Holek.

Dalšími gratulanty jsou Hopes, kteří s sebou vždycky na stage přitáhnou strašnou kopu energie. Dneska ale chvíli trvá, než ji publikum téhle pětici pošle zpátky. Jako by byla Praha tímhle živlem už trochu přesycená, což vystihuje i zpěvák Kuba. „Kdybyste nás chtěli slyšet znova, budeme teď v Praze hrát asi pětkrát.“ Mě jako náplavu z Brna ale set plný hopsání, křiku a klasického důrazu na „hlavně nebuďte kreténi!“ pořád baví. Věci z loňské desky i starší songy mají pořád dostatečný drive.

Po chvíli na čerstvém vzduchu se dole pod schody znovu rozezní nástroje. Oslava začíná. Deset let hraní, první velká deska a aby toho nebylo málo, taky odchod kytaristy Matěje, který byl s kapelou od zrození a prvního společného piva. Podobně jako u Hopes se mi rozjezd zdá malinko vlažný. Věci a taky lidi se však dávají rychle do pohybu, a když v půlce setu kapela slavnostně poleje pivem vinyl s hořícím globusem, vypukne večírek v plné síle.

Sedmička je to nejlepší místo pro každýho, kdo je jako my. Pro každýho, kdo v mládí nevěděl, kam patří, pro každýho, kdo nesnáší násilí, nácky a kreténský macho postoje. Sedmička je nejlepší!“ křičí zpocený Míra do mikrofonu, zatímco se už po několikáté bouchá hlavou o strop, který je na něj příliš nízko. Lidi kolem něj mezitím poskakují jako šílení a několikrát leadera Kung-fu Holek vyzvedávají nad sebe, kde si uštědří další rány o strop.

Na pódium se vrací taky OiOiPiratoi, který je s kapelou úzce propojen, a to třeba songem na nové desce, který zazní i naživo. Kromě téhle novinky hrají Kung-Fu Holky poctivou dávku pecek, které oscilují mezi hardcore a Oi! punkem a přímo vyzývají k tomu, aby člověk řval jednoduché refrény z plných plic. A tak řvu, i když někdy neznám slova. A svět je zas na chvíli naprosto v pohodě.

I bez potřásání rukama nebo svíček na dortu je tohle oslava, kterou si snad bude kapela dlouho pamatovat. A připomínat jí to navíc bude ten krásnej a poctivě zapitej, debutovej vinyl.

O autorovi

Diskuze

  • Facebook(0)
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com