Kids and Heroes
Defiance – No Future No Hope
Martin Suicide 29/07/2016 LP, Recenze

Je půlka 90. let a punks z 80. let postupně stárnou. Rocková hudba se utápí ve slepých uličkách pokusů a omylů a kapely jako Green Day ztrapňují termín punk, když se z deštivého amerického severozápadu vyloupnou Defiance.

V záplavě metal core, ema a bezkonfliktně sterilního pop punku, byl náhle návrat k estetice Británie roku 1982 jako závan svěžího vánku v zatuchlém sklepení, plném bezbřehé nudy. Od té doby už uběhlo celých dvacet let, deska, kterou mám v podstatě dodnes zařazenou v kategorii nové desky (v té mám ostatně ale vše vydané cca po roce 1990), je starší než dnešní punková omladina, pokud tedy ještě nějaká existuje a v podstatě se stala sub žánrovou klasikou. Ostatně klasikou se stala bez pochyb právem, neboť na No Future No Hope najdete esenci vytaženou z desek na No Future a Riot City, určujících podobu britského punku počátku osmdesátých let, okořeněnou lehkostí amerického hardcore punku, namísto Oi!ové neohrabanosti. Kelly, který pár let před tím prosvištěl evropská pódia s Resist, dává muzice melodický šmrnc skrze své basové linky a do středních temp bubnů zpěvy neurvale deklamují nakvašenou punkovou lyriku. Skladby jako Fodder, No Future No Hope, Fuck This City, má oblíbená Self Imposed Slavery, Burn, Rip Off nebo I Hate Everything jsou v podstatě nadčasové punk klasiky, umocněné echt street punk vizuálem celé kapely a není tak divu, že se z Defiance stala globální nášivková klasika. Desku navíc nutno chápat v kontextu doby vzniku, kdy punkový vizuál i zvuk byl něčím, co bylo totálně mimo mísu trendů dne a vlna návratů k tomu, co bylo v punku, rocknrollu a hardcore tím opravdovým, byla zatím v plenkách. Její svěží retro duch pomohl vnést novu mízu do punkového krevního oběhu a těm z nás, co zažili punk ještě o dekádu dříve, spolu s dalšími napomohla rozpomenout si na to, co formovalo naši pubertu a vyhrabat se z nánosů toho, kam nás na počátku devadesátek zavedla nezdařená rocková evoluce.

Nejnovější výroční reedice krom bílého vinylu disponuje i aktualizovaným vzhledem s novou zadní stranou obalu, dávající klasice nový kabát, a to rozhodně není ke škodě věci.

Info

Label: matusrecords.de
Rok vydání: 1996 / 2016

Tracklist
  1. Fuck Them All
  2. Fodder
  3. No Future No Hope
  4. How Much Longer
  5. You Got It All Wrong
  6. Anti Social
  7. Fuck This City
  8. Hands Of The Few
  9. I Hate Everything
  10. Self Imposed Slavery
  11. Burn
  12. Rip Off
  13. Police Oppression

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

3 komentáře

  1. Tchichiman 04/09/2016 at 13:51

    Kdo to vydal a kde je to k sehnání?

  2. Aleš 07/09/2016 at 20:55

    Pokud by měl někdo zájem koupit tu desku bez placení poštovného, tak ten týpek co to vydal jede 19.11.2016 do Bubnu na koncert Zeměžluče a Angry Brigade, stačí mu napsat na info@matusrecords.de a domluvit se s ním, můžete psát česky :-)