Kids And Heroes.com
Co má v přehrávači Kečup z The Fialky?
Michaela 23/01/2017 Co má v přehrávači..., Magazín

Je tu další díl rubriky, ve které prohledáváme osobní přehrávače jak hudebníků, tak naší redakce. Pokaždé vám přinášíme komentovaný výběr toho nejlepšího, co jsme našli. Tentokrát se dozvíme, co poslouchá Kečup, kytarista pražských punkáčů The Fialky.

Rubriku jsme pojal tak, že napíšu o posledních pěti deskách, který se mi točily na gramci… Jinak bych totiž jmenoval jen samou klasiku a ta už se tu, tuším, většinou objevila. Což samozřejmě není špatně, protože Ramones, Clash a Billyho Idola není nikdy dost.

U.S. BOMBSBack to the Laudromat

Před pár týdny jsem zase slyšel písničku Ballad of Sid od Duana Peterse a zatoužil po U.S. Bombs. Hledal jsem na netu, ale jako by se po nich slehla země, žádný avíza, že vyrazí hrát a do Evropy už vůbec ne. Viděl jsem všechny jejich pražský koncerty, co tu měli od roku 2001, ano, i ten kdy Duan nepřijel a zpívali za něj různý kámoši kapely v čele s Davídkem. Na koncert to zatím nevypadá, tak jsem zapátral (zapátral za mě Sherpa, zdravím!), jestli alespoň neseženu nějakej vinyl, protože od kapely mám jen album Covert Action a jeden obskurní modrej sedmipalec (tuším, že ho má i Danny a Honza Němeček). Tahle deska se dala sehnat, asi protože vyšla u labelu Hell-cat Tima z Rancid. Každopádně to shodou okolností pro mě bylo i album, které mě s kapelou seznámilo, takže to miluju od prvního TORA TORA TORA až po závěrečnou nádhernou pecku Good Night.

The CrackIn Search Of…

Trošku se stydím, protože když celá Severní Morava a Slezsko, v čele s Bártem a Sidošem, jásalo, že budou The Crack v Praze, já jen marně v paměti pátral, co že je to za kapelu. To mě samozřejmě nakoplo hned si doplnit znalosti. V zápětí jsem ale u poslechu prvních písniček na youtube zjistil, že vešechny pecky dávno znám a vlastně jsem si to jen nějak nespojil s názvem a s touhle kapelou jako takovou. Deska, klasická jednička z roku 1989, se dala sehnat v represu vcelku hladce, takže za týden už se mi točila na gramci. My World, Take Me Away nebo Don’t Just Sit There tak běžely pár dní dokola. Skvělý, že se podařilo Adéle a Buqimu dostat tuhle pecku do Bubnu, budu tam!

SPSJsme v hajzlu

Legendární první vinyl SPS se prodával opravdu vysoko a já si nechal zajít chuť, i když mi v mé sbírce porevolučních punk desek fakt chyběl. A pak jsem najednou uviděl, že je deska k dostání. Díky tomu, že Zdeněk dřív desky rozhodil po shopech, než se ke mně dostala informace o represu, jsem okamžitě, co jsem LP viděl v nabídce Punkstore, zvedl telefon a zavolal klukům, ať mi to daj stranou. No a pak se dozvěděl, že deska je kapelou vydaná znova… :)  No každopádně je to dobře. Provedení je strohý, tak jak bylo to původní, a to má vlastně právě to kouzlo, co jsem si od toho sliboval. Dlouho jsem si SPS nepustil a musím říct, že mně poslech udělal velikou radost! Zaslechl jsem, že by měly vyjít na vinylu i další dvě řadovky kapely Dědictví a Prezident… Těším se na to! Rád bych tu zmínil, že řadovky na vinylu vydávají i kamarádi z Nežfaleš, jedničku už mám a radost z toho mám taky velkou.

Klasse KriminaleRude Club

Před lety jsem Klasse viděl na festivalu na Slovensku, kde jsme hráli i my, koupil si desku The Rise And Fall Of The Stylish Kids… Oi! Una Storia a stal se skalním fanouškem kapely. Myslím, že v ČR je nás asi 10, včetně Degiho a Moniky ze Saints and Sinners, kteří mě na kapelu upozornili a shodou okolností tam se mnou byli taky. Moje fanouškovství se projevilo nákupem většiny řadovek a prosazením kapely loni jako hosta na Kids and Heroes Xmas do Prahy. Marco a band mě prostě baví tím, že je to jiný a ta italština je prostě k tomu rock nad Oi! správně drzá. Tohle je poslední deska kapely, a i když tam není nějaká vyložená mega pecka, která by vyčnívala, celé album se výborně poslouchá. To i díky propojení mezi skladbama, které obstarávají různá intra ve skinhead reggae stylu a podobně. Je tu i flák s hostujícím Larsem z Rancid nebo nějaký ten cover. Nejsilnější věc je asi Camallo. Pokud kapelu neznáte, tak nejlepší alba jsou, podle mě, jednička  Faccia A Faccia a už zmíněná deska Oi! Una Storia z roku 2010.

Die Toten Hosen –  Ein Kleines Bisschen Horrorschau

Tohle je moje nejoblíbenější deska něměcký klasiky. Počínaje parádním rozevíracím obalem s Ludvíkem Vanem na přední straně, konče orámováním celé nahrávky skladbou Hier Kommt Alex. Tou nahrávka končí a začne, teda abych byl přesný – deska začne smyčci a řevem Alexe. Kapela je tady podle mě na punkovém vrcholu a spolu s deskou z roku 1987 Die Roten Rosen  – Never Mind The Hosen Here’s Die Roten Rosen, která vyšla rok před ní, se mi na gramofonu točí nejčastěji. Potěšila mě i zmínka o této desce v knize od Jaroslava Rudiše Konec punku v Helsinkách, kdy si ji pouští mladá punkerka z Jeseníku, a není to náhoda, protože je to také odkaz na legendární koncert DTH za komunistů v lochotínském amfiku. O téhle akci si vždycky rád nechávám od pamětníků vyprávět, a dokonce vlastním i DVD se záznam z celého večera. Už pár let se snažím někoho přimět, aby DTH zorganizoval koncert buďto v Praze, nebo na nějakém letním festivalu, snad to do budoucna klapne. I přestože můžou být DTH dnes již částečně vnímaní jako německý Kabát, já je pořád považuju za punkovou kapelu. A v tom mě utvrzujou i záznamy z menších koncertů mimo Německo, kde kapela pořád umí sestavit punkově pojatej setlist, kterej by rozhodně bavil i mě.

Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestEmail this to someone

O autorovi

Šéfová. V Kids and Heroes od roku 2009. Kontakt: klocova.m@gmail.com

Comments are closed.